Traja mušketieri: Kráľovnine prívesky

Tři mušketýři, to je nesmrtelná klasika, kterou musí vidět každý. Existuje mnoho verzí, ale nejlepší je ta z roku 1961-Tři mušketýři:Královniny přívěsky. Film je věrnou adaptací románu Alexandra Dumase a jeho hrdinové ožívají nechybí akce, humor, pletichy a politika, romantika. V téhle verzi se film drží nejpřesněji knižní předlohy-Gaskoněc není modrooký blonďák, mušketýři nelétají v balonu a nezdržují se v soubojích zbytečnou akrobacií. Skvělá zábava a proto dávám 5 hvězd. (19.04.2022)

Do současné doby zřejmě nejlepší filmová adaptace klasického románu A. Dumase. I když režisérovi lze také vytknout, že se vždy nedržel předlohy, tak jako většina jeho následovníků, ale tento snímek se románové předloze blíží asi nejvíc. Nikdy však nepochopím režiséra, který v závěru nechá Constance propíchnout dýkou, když v románu byla otrávená. Proč? Co tím autor sledoval. Nechápu. Navíc scéna s otravou mohla být daleko zajímavější. Zejména věta, kterou v románu pronese Athos, když se d'Artagnan snaží přivolat doktora, aby pomohl Constance ...darmo, proti jedům které míchá ona (myslí tím Milady) nejsou protijedy... nemá chybu. Tato scéna mohla být svým způsobem vrcholem, místo přiblblého propíchnutí dýkou. Nicméně i přes tuto skvrnku dávám 5*. (19.07.2012)

Jak krásně to Alexandre Dumas kdysi napsal,a proto: když se řekne „Jeden za všechny,a všichni za jednoho“, se všem určitě okamžitě vybaví heslo, kterým se v jeho románu řídí čtyřka královských mušketýrů na dvoře francouzského krále Ludvíka XIII. D´Artagnan, Athos, Portos a Aramis rukou společnou tedy brání proti vychytralému a ctižádostivému kardinálovi Richelieu zájmy krále,chrání čest královny Anny. Jejich příběh si můžete připomenout především v této francouzsko-italsko-španělské verzi.Každá adaptace „Tří mušketýrů“ má svou zvláštnost, a své nepopíratelné kouzlo, a tento filmový příběh starý čtyřicet- a-pět let voní po Francii a má v sobě starou, poctivou a nefalšovanou romantiku. Hlavní představitelé : temperamentní Gérard Barray – jako D Artagnan ,Myléne Demongeot- krásná Milady de Winter, Francoise Christophe – královna Anna Rakouská,Jean Carmet,Bernadr Woringer-Porthos, Robert Berri, Léna Skerla,Jacques Toya ( představitel krále Ludvíka v Angelice)- jinak Aramis, Georges Descriétes – Athos, Perrette Pradier - Constancie Bonacieux, a to vše v romantickém balení, a v režii mistra Bernarda Borderie, známého režisera romantických příběhů ze staré Francie … (05.03.2007)

Věřím tomu, že v šedesátých letech, kdy žánr dobrodružých filmů slavil úspěchy, byl tento snímek atraktivní. Jelikož jsem měla možnost ho zhlédnout v jednadvacátém století, ani při silně přihmouřených očích nechápu, proč bych měla jásat nad hyperaktivním, hihňajícím se mužíčkem, který do omrzení vykřikuje, že je Gaskoněc? Abych nekřivdila jen jemu, od poloviny filmu mu pomáhají noví kamarádi křičet sborově - tu otřepanou frázi o tom, jak "jeden za všechny....", která se zde stává až nesnesitelnou. Bohužel, jiné postřehy jsem si z filmu neodnesla, typická francouzská klišoidní taškařice. (05.04.2009)

Přestože mým favoritem zůstavá pozdější mezinárodní verze, tohlecto taky není vůbec špatné. Barray je sympaťák a i ostatní mušketýři jsou super (ikdyž všichni se svým stylovým knírem vypadaj skoro stejně:). Film obsahuje pohodovou atmosféru staré Francie, souboje jsou taky docela dobré, tu a tam jemný humor. Barray byl pro mě lepší D´Artagnan než York (o posledním Lermanově počinu ani radši nemluvit). (20.02.2012)