Rogue One: A Star Wars Story

I zapnut byl světelný meč a Lachtan byl potěšen nadmíru tak, jak tomu v kině již roky (!) nebylo. A krom anabáze Vader, který je nádherně ikonický a monumentální přesně tak, jak je záhodno? Naprosto a totálně skvělé, výtečný doplněk nového kánonu (a to říkám jako fanda původního rozšířeného universa, dnes známého jako Legends), kde jen pár záběrů na začátku, kdy se během zopár minut proběhne několik planet, krásně ukazuje celou šíři a situaci galaxie (což třeba Síla se probouzí nedokázala). Postavy jsou velmi příjemně napsané a to jak ty hlavní (i když se tu Kyle Katarn nejmenuje Katarn, ale inspirace je značná a viditelná, stejně jako určitá podobnost mezi jedním filmovým a jedním videoherním šáhlým robotem), tak mají své kouzlo i role vedlejší, ať už vážné, nebo ty mírně mimozní (postava Foresta Whitakera). A dál je to nádherně potemnělý příběh o nalézání naděje s skvělý válečná film z jedné předaleké galaxie. A mínusy? Pár jich je, jednak mi v nejnovějších dílech citelně chybí více mimozemských druhů a hlavně - je tu zcela nechutně odporné cgi v podobě dvou postav - např. Grand-Moffa Tarkina - kdy je výsledek vizuálně neskutečně odporný a nechápu, jak někdo mohl vypustit takovou digitální s***ku do kina a doufám, že na dvd to bude již napraveno, nechutné a nehodné výtečnosti, které jina Rogue One dosahuje, neboť výsledek těchto postav vypadá hůře, než cokoliv digitálního z epizody I, která je stará 17 let. (16.12.2016)

„Důvěra musí být vzájemná.“ Jen snaha vytřískat z fenoménu SW další peníze? Nakonec jsem tomu přeci jen šanci dal a nelituju. Ano, zprvu jsem měl problém naladit se na atmosféru, proniknout do filmu. Ale s přibývající stopáží mě bavil čím dál víc. Postupně jsem nacházel zalíbení v postavách a objevoval „pravého“ ducha SW. Užíval si technickou stránku filmu, akci i hudbu (téměř bez Williamse!). Dost odvážné bylo ale i „oživování“ některých postav (maskéři dělali, co mohli). Ať už šlo o „zásahy“ menší (Bail, C-3PO, stylový „badass“ Vader) či radikálnější (Monthma, Leia a hlavně zcela démonický Tarkin). Došlo na humor (skrz průpovídky K-2) i dojetí (z obětí). Vytknout by se dala řada věcí, ovšem vyloženě špatní byli jen „falešní inspektoři“. Už u Epizody VII jsem nad 5* váhal, u Rogue to mám stejně, ovšem ten slabý plný počet mu přece jen přiklepnu. Jsem prostě SW fanoušek každým coulem, léčit se nehodlám. „K?“ - „Naše optimální cesta do archivu vede kolem pouhých 89 vojáků. Zabijí nás nejpozději ve 33 % cesty.“ (28.06.2017)

Nemám jediný problém. Film se od ostatních sice odlišuje potemnělou atmosférou, kterou čarují místy přímo úchvatné záběry a originální prostředí, ale pořád to jsou Star Wars se vším všudy. Dobrodružné, se zajímavými hrdiny, přehledným dějem (že se nepolíbení diváci budou MOŽNÁ hůře orientovat, mi opravdu vrásky nedělá), vděčným humorem, kterého ale není zbytečně moc, a také s naprosto úžasným záporákem Orsonem Krennicem. Triky snad ani nemá smysl chválit, ale vypíchl bych, jak sympaticky pomohly k digitálním návratům některých postav, jež mě potěšily (a vlastně nejen ty digitální, mám na mysli tu dvojici z baru v Mos Eisley, která se tentokrát potlouká městem Jedha), režijně je všechno na výbornou (westernový úvod!) a zejména závěrečná bitva plus vše, co přijde po ní, patří k tomu vůbec nejlepšímu, co kdy bylo ve Star Wars k vidění. Hudba Michaela Giacchina... No, je obdivuhodné, co dokázal za měsíc (i díky asi šesti nebo osmi orchestrátorům) složit a vážně dobře se to poslouchá, ačkoliv musím říct, že Desplatův soundtrack by mě zajímal stejně, ne-li o něco více. (16.12.2016)

Je vcelku jedno, jak složená grupa prdprdká v raketce vesmírem ukrást návod na Smrdihvězdu, důležité je, že se podařilo lépe, než v posledních dílech ságy samotné, vyvážit patos, akci, infantilitu a triky. Nečekané plus - nejen, že tam klaďasové hynou jak Němci na dovče (tedy hoooodně), ale je přidána i otázka morálnosti konání zlého ve jménu dobra. Snad se z přemíry přemýšlení typičtí konzumenti komicků nesesypou. (06.05.2017)

Řeči o špinavé válečné akci jsou jenom zkazky, nebo nenaplněné zbožné přání, kde dobré charaktery absentují, či rovnou nesnesitelně prudí a dávají tušit, že ať už za to můžou přetáčky, nebo to takhle blbě bylo postavené od začátku, dost těžko udržíte na tak vratkých nohách film, u kterého víte, jak dopadne, tudíž jakékoliv osvěžení uvítáte, namísto toho, abyste sledovali generický blockbuster, jakých máte do roka desítku, přičemž by bohatě stačilo vyhodit 120 minut a těch posledních patnáct přilepit jako prolog k Epizodě IV, protože málokterý letošní film měl tak silný highlight jako ten, když se ve stínu rozsvítí červený světelný meč. (16.12.2016)