Stepujúca stonožka

Giraultovy komedie mám rád, možná že dávám pět hvězdiček hlavně proto, že jsem dosud tenhle film neviděl, ale to vůbec nevadí, Giraultovy gagy jsou nádherně, byť (anebo právě proto, že) jsou nepravděpodobné. Neustálé přesouvání a úklid sochy Venuše z Mélu včetně vylodění v Británii hodně zvedne náladu v dnešní nepěkné době. Rozkošná je část odehrávající se v zapadlém bordelu a ta esesačka - tak jako v Libyii... (30.06.2019)

Není to nejlepší komedie Jeana Giraulta a není to ani nejlepší francouzská komedie. Ovšem Stepující stonožka opět dokázala, že Francouzům válečné komedie prostě jdou. Na Sedmou rotu tenhle film nemá ani v nejmenším, ale já jsem se u něj prostě báječně bavil. Je tu osvědčené schéma útěku, záměn, prekérních situací a sympatických herců. A právě díky nim jsem si říkal, že kdyby tam hráli Les Charlots, bylo by to mnohem lepší... Ale Galabru opět nezklamal. Opravdu geniálních vtipů tu sice bylo jen pár ( postel ) ovšem ani tak se opravdu nebudete nudit. Pobavil jsem se opravdu moc příjemně a rozhodně se někdy podívám znovu. Jen to mohlo být lepší, takhle 75%. Ale doporučuji, nebudete zklamáni - tedy pokud obdivujete francouzský humor. (18.03.2012)

Průměrná komedie na vděčné francouzské téma - okupovaná Francie. Oproti jiným kouskům na podobné téma (Sedmá rota či Velký flám) je to výrazně slabší. Ale určitě nemůžu říct, že by se nejednalo o pohodovou oddychovku. 60% (03.09.2022)

Výskyt humoru není zaručen a divák bude dost stepovat, aby se ho vůbec dočkal. Je-li divák stonožkou, čekání unaví jeho končetiny. Vlastně jsou zde jen dvě humorné scény. První přijde asi po hodině, když dva odbojáři v převleku za gestapáky vysekají z maléru svého třetího kamaráda, který byl v převlečení za ženu dopaden při razii v nevěstinci. Mimochodem, na tu dobu pěkné kněžky lásky. Od této povedené scény se tempo filmu výrazně zvýšilo a bylo doplněno groteskním finále, v němž se nalézala druhá humorem načichlá scéna. Německý generál divoce souloží se svojí podřízenou a jeden z odbojářů jim při tom "asistuje" schovaný pod velkou postelí. Pelest pod přírazy naráží do jeho hlavy. Poměrně vděčný a nikterak nápaditý humor v chaotickém rozložení zápletky se jako stonožka vine celým filmem. Na zápletce se dalo zapracovat. Tahat se celý film o jednu sochu, mně přišlo poměrně stereotypní. Posléze už napětí kolem osudu sochy opadávalo. Herecké obsazení hodně neokoukané. Určitě existuje spousta diváků, kteří si herecký trojlístek Perrin-Mirremont-Moreau vybaví v souvislosti snad jen s tímto filmem. U mě tomu tak rozhodně je. Dabing ok, patřil k těm kvalitním. Kudrnáče Francise Perrina daboval Mirek Středa, ale k němu by se hodil Pavel Trávníček, který daboval Rogera Miramonta. Jean-Jaques Moreau mně typově připomínal německého komika Mike Krugera (maník z komedií o nosáčích). Neznámějším v hereckém ansámblu byl vždy skvělý Michel Galabru geniálně nadabovaný jeho dvorním dabérem Soběslavem Sejkem, který se i ve vedlejší roli nikterak neztratil. Z německých oficírů číšil respekt, ale samozřejmě jejich postavy musely být ty méně prozřetelné, aby svojí chytrostí nepřevyšovaly mazané francouzské odbojáře. Film nevyužil potenciál jejich postav naplno. I u komedie, která si dělá legraci z války, by se měl divák strachovat o svoje hrdiny. Tady, až na pár nevýrazných náznaků, k ničemu takovému nedochází. Vlivem řídkého děje se po půl hodině filmu stalo, že mně to připadalo, že mám za sebou nejméně o hodinu delší projekci. Bohužel, ještě víc jak hodina filmu byla přede mnou. Zpočátku pořád to samé omílání jednoho, do toho se přidal zrychlený pohyb postav v rámci groteskního rázu. Film spasila závěrečná půlhodina v dynamičtějším ražení. Ale ani ta nebyla nic tak extra. Ve výsledku je tahle letitá a proslulá komedie chaotickou kravinkou, která je zbytečně přechválená. O nic nepřijdete, když ji nikdy neuvidíte. Tenhle galský kohout by potřeboval víc zrní. Málo ho odbojáři krmili stonožkami. 40% (28.06.2015)

Tři francoužští mladíci se rozhodli učinit neviditelný odbojný krok proti Hitlerovu impériu a zabránit, aby se socha Venuše Milóské nedostala do nenechavých nacistických praciček. V Louvru zůstat nemůže, světovou sbírku umění nakradenou pro Třetí říši doplnit nesmí a ke strejdovi na venkov vede strasiplná, ale dostatečně zábavná cesta. (29.12.2008)