Stepujúca stonožka

No namiesto žáner komédia by som Stepujúcu stonožku zaradil skôr k ľahkej akčnej road movie. Ono smiať sa už príliš nie je na čom, ale zabaviť sa na filme stále dá celkom slušne. Dej poriadne odsýpa, o postavy sa báť nemusíme, pretože vieme, ako to celé skončí, pričom práve dovetok patrí k najlepším momentom snímky. No a ak vybrať nejakú hlášku, na ktorej sa dá pobaviť aj dnes, tak poznámka o tom, že chaloši majú nahánať samých seba a tak dúfajú v to, aby sa náhodou po ceste niekde neuvideli, je asi najvtipnejšia. No, áno, už to fakt nie je nič na válanie sa po zemi... (09.07.2018)

Vynikající komedie, která navíc skvěle paroduje tématiku odbojářů a partyzánů obecně. Výborná zápletka a samozřejmě nemohou chybět komisní Němci se svými fanatickými důstojníky, kterým Francouzi ve svých válečných komediích dávají se vším všudy a rádi vyžrat až do trpkého konce okupaci za druhé sv. války.. (17.04.2012)

Neměla jsem v úmyslu tenhle francouzský film srovnávat s jinými francouzskými komediemi, které se odehrávají v průběhu druhé světové války, ale porovnávání jsem se stejně nevyhnula, i tak jsem se při sledování příjemně bavila a věřím, že budu bavit dál. Je to oddechovka, tak jak má být a hlavní postavy jsou sympaťáci. (13.08.2011)

Několik vynikajících gagů dělá ze Stonožky nadprůměrnou komedii i na poměry francouzských válečných komedií a nebál bych se je porovnat například s trilogií Roty. A nic na tom nemění fakt, že ke konci dochází dech a vývoj příběhu se opakuje v několika periodách, protože vtip jednoduše a vydařeně hraje prim. (08.03.2016)

Když tuto nenápadnou a zapomenutou komedii srovnám s těmi ostatními francouzskými, které se odehrávají za 2. světové (Sedmá rota, Velký flám, Eso es), vychází mi bohužel Stepující stonožka jako ta nejslabší. Po dějové stránce je všechno v pořádku, problémem je trošku horší herecké obsazení (kromě Michela Galabru) a určitá nedotaženost všech vtipů. Jsou zde zábavné momenty, ale většina komických situací mohla být ještě o třídu vtipnější, kdyby si s nimi scénáristé trochu vyhráli. Všechny ty útěky a převleky prostě nejsou tak vtipné, jako byly třeba v Sedmé rotě. Kdybyste po mně teď, pár minut po zhlédnutí, chtěli napsat nějakou vtipnou hlášku z filmu, tak já si za boha na žádnou nevzpomenu. Zítra si možná ani nevzpomenu, o čem tato komedie byla. Je to škoda, potenciál tento film rozhodně měl. Giraultovy komedie mám rád, ale věřím, že takový Gérard Oury by tento snímek natočil lépe... Mimochodem, v roli četníků se zde mihne nerozlučná dvojice Michel Modo a Guy Grosso - četníci Berlicot a Tricard z četnických komedií s Louisem de Funèsem. (16.07.2009)