Kluci z hor

Fakt se mi líbí, jak se Magnusek učí za pochodu. Člověk, jehož debut Pamětnice vzbudil až absurdně negativní emoce, dokázal zase o kousek víc. Magnuskovo know-how, které bohatě vyvažuje absenci vzdělání v oboru, je práce s českými herci všech generací, kteří si jeho natáčení užívají. A on jim na oplátku dává příležitosti, které mohou znamenat hodně, ať už poslední zážitek před kamerou nebo osmělení se k další práci. Magnusek dekádu sbíral zkušenosti jako producent, scenárista, herec i režisér. Zkusil si udělat vlastní filmy, zahrát si v profesionálních filmech různých kvalit a ničeho se nebojí. Pokud by tohle všechno dokázal každý amatér, který jde do svého prvního celovečeráku na slepo, nebylo by nad čím lamentovat. Nikdy není samozřejmě ideální, pokud si jednotlivec věří natolik, že dělá na filmu všechny hlavní práce a ještě si odbíhá před kameru zahrát, ale Magnusek se postupně učí a výsledky jsou s každým projektem znát víc a víc. Kluci z hor jsou dárkem pro Dejdara s Lábusem a ačkoli to ještě není úplně ono, o žádnou prohru se nejedná ani v nejmenší. Protože stejně jako Dejdar s Lábusem uhrají cokoli, pokud mají prostor, tak Magnusek umí obsadit i ty nejmenší role herci nemenších kvalit. Takže sem tam nějaké to zaškobrtnutí skutečně nemrzí. (10.03.2021)

Jsou mista, ktera funguji dobre a jsou mista, ktera jsou k neuvereni, ze je tvurci takhle nechali. Nedatazene, nedohrane (Dejdar) dialogy takove, jak by je nikdy ni´kdo nerekl. Pohravani si s atmosferou se tvurcum moc dobre nedari, zatlacit na pilu se nedari. A je to moc videt. Na druhou stranu dejove pestre, radost videt pana Labuse v tehle roli. Kupa hercu, kteri uz ve filmu nejsou casto k videni jsem videl moc rad (Vejmelkova, Korn). Do televize velmi slusne. Jsou tvurci, co by mohli zacit uz i zavidet takove tema. (03.04.2020)

Před třemi dny jsem viděl španělský film Šampioni. Režisér tady dokázal proměnit reálně mentálně postižené lidi v úžasné herce, přitom se objevovali minimálně v každém druhém záběru. Třeba toho neměli moc v hlavě, ale prakticky všichni byli komunikativní. Dementní člověk Jiřího Lábuse vypadá jako zdravý, projevuje se ale mnohem retardovaněji, než lidé s downovým syndromem. Když už mluví, tak jen anglicky (?!), nebo sprostě. Normální promluvu nemá ve filmu ani jednu a to platí i pro obyčejný pozdrav. Jezdí na kole a řídí dokonce i motorku, z obchodu by ale domů nepřinesl ani cukr, přestože ho má od příbuzných v seznamu pro jistotu i nakreslený. Pokud je na takové postavě postavený celý film, pokud je jeho středobodem, tak si s ní přece musíte víc vyhrát. Zasadit ji do nějakého rozumného rámce. Proč by nemohl mluvit? Stačí, když se bude před cizími lidmi vždy a bez výjimky schovávat pod postel, když už to zaznělo na začátku filmu s tím, že se extrémně bojí. A ne, že se najednou začne vydávat sám na špacír. Proto jsou tyhle filmy ve výsledku na hovno, přestože pro ně získáte Martina Hubu. Protože 15+20 se nerovná 55. Á propós- břidlicový plyn se v ČR netěží- jen aby bylo jasno, vy fantasti. (17.01.2020)

Zatiaľ Magnuskove vrcholné dielo, z ktorého som bol nečakane spokojný. Na druhú stranu nie je to určite film, ktorý bude plniť nominácie a už vôbec nie sošky českého leva, ale absurdity, ktoré sa objavovali v jeho minulých filmov je tu naštastie pomenej. Lábus film drží nad vodou, ale keď mu má sekundovať Dejdar, či Vejmělková, začína to byť vrtkavé a gýčovité. Oni obaja nevedia hrať, len prehrávajú a to film sráža. ...Ako som ale napísal v prvej vete, verím, že s jeho filmografiou už to pôjde vzostupne. (30.01.2019)

Musím říct, že jsem k filmu přistupoval s velikým despektem, neboť pojem Tomáš Magnusek mluví za vše. Ale světe div se, tohle vůbec nebyl špatný film! Magnusek si dal asi hodně záležet a k natáčení přistupoval s odhodláním kvalitně natočit konečně něco, co by odpovídalo nějakému sdělení, bez amatérského feelingu. Ve snímku se obsadil i do role starosty a zahrál dobře! Oproti Bastardům a Jedlíkům to je jako nebe a dudy! Jak nemusím Martina Dejdara, tak tady byl civilní a přesvědčivý. Jiří Lábus v roli retardovaného strýce taky. Moje milovaná Adelheid, Emma Černá byla asi ze všech nejlepší. Potěšila i role dřívější krasavice Evy Vejmělkové. Hudba velice příjemně dokreslovala. Zkrátka a dobře : žádné převratné dílo a rozhodně ne komedie, ale příjemný a koukatelný film a pro mě překvapení, že Tomáš Magnusek šel do sebe. (29.01.2019)