Gummo

Harmony Korine vás nechá prožít vzpomínku, kterou jste neměli. Gummo naplňuje umělecké úsilí o zachycení momentu v čase, pohybu, emoce apod., především proto, že jde o improvizační hru, jejímž cílem je míchat (pravdu a lež, hudbu všech druhů, obrazové formáty, nebo např. střihové a zvukové postupy). Nesnaží se sdělovat, mluvit, popisovat, zhodnocovat a právě tím řekne mnohem víc. Není to svět zamčený do krabice, ale prostě nápodoba světa ponechaného v celé šíři a zároveň jasné ztělesnění filmového média. U většiny filmů se můžeme ptát: o čem to je, co tím autor chtěl říct? V případě Gummo se ptáme: kam se podíváme, co nám Harmony Korine ukáže? (04.09.2016)

Sehnat starou kameru (pro efekt...ať to vypadá jako něco uměleckého), zaplatit 5 babek bezdomovcům, humusákům a pokud se poštěstí, tak i deformovaným děckám nebo ještě lépe mentálně postiženým, "pronajmout" si předměstí poblíž smeťáku, ujistit se že není žádný scénář a že to bude úplně o hovně....tohle je přesný recept, jak vznikalo toto "něco"...jinými slovy: "Nejzbytečnějších 89 minut mého života." (28.05.2006)

Filmařina na úrovni nula, obsahově jasné a pochopitelné sdělení, že i takto to může být, existovat. Ale to vím i bez této filmové exhibice, která je spíš než filmem hraným dokumentem. Sprostá slova mě nešokují, jetých až úchylných dílek jsem pár taky viděla. Jenže Gummo je klasický výplodek nezávislé filmařiny, která bez větších uměleckých ambicí lehce zveličuje (snad i záměrně) a věší nám na nos přesvědčení, že takto je to normální. Inu pro mě není, takže jsem asi pokrytec. Na stranu druhou je dobře, že vznikají i taková díla, jejichž primárním účelem není bavit, ale na něco upozornit. Podotýkám, že i tato dílka mohou být tendeční a zahleděná sama do sebe. Gummo takové je. (20.11.2006)

Naprosto fantastický film. Mých pět hvězdiček není žádná intošská pózička, ale jednoduše skutečnost, že jsem byl nadšený... Většina lidí se ohrazuje vulgárností a hloupostí, ale takové jsou postavy, o kterých film vypovídá. Gummo je ovšem chytrý film... Je to taková koláž bizarních až surrealistických okamžiků, neuvěřitelně podmanivý a poetický zážitek. Harmony Korine střídá materiál a ukazuje jakej je vlastně pankáč.Film musí být vulgární, protože taková je skutečnost a k tomu se vyjadřuje. Za všemi těmi vulgarismy a dementními postavami se schovává děsivá reflexe společnosti. Radyo očividně opět nepochopil, že film nemusí být jen o vyumělkovaných příbězích s krásnými herci a elfíma ušima. Marně se táže po jménu scénáristy, protože nechápe co je to autorský film, že né všechno musí být sterilní a čistý, mechanicky roztříděný a na zakázku vyrobený... Nechci vést války vkusu, ale unavuje mě, když někdo má potřebu sledovat a hodnotit filmy, které mu nic nedávají, jen aby povrchními soudy odrazoval ostatní zájemce... (což se stalo i u Wese Andersona, který je vlastně mnohem méně kontroverzní). (19.02.2011)

do malého, redneckého mestečka vtrhlo tornádo . . . dej filmu je archívnymi zábermi torpáda rámovaný, preto nie je jasné, či životný štýl obyvateľov, ich zúrivosť, ich bezcieľne prázdne životy, ich agresia, hnev, ich úchylky a závislosti sú dôsledkom spamätávania sa zo živelnej katastrofy . . . alebo jej predznamenaním. interpretovať sa to dá oboma spôsobmi. tornádo v úvode je však aj symbolické. oveľa väčšie, metafyzickejšie tornádo sa prehnalo týmto mestom a životmi jeho obyvateľov. mozaika, zľahka prepojená pár hrdinami - dvojicou mladíkou vraždiacich mačky, trojicou sestier a jedného bizarného ružového zajačika, ľudí a osudov zapadákova, odkiaľ niet iného úniku, ako upadnúť až na dno svojej dôstojnosti, nájsť pomyselnú hranicu ľudskosti, vzdialiť sa od toho, čo by malo byť morálne, správne a etické až tak ďaleko, že vám akákoľvwk prednáška o etike a morálke príde smiešna a zistíte, že ich ťažisko je a vždy bolo niekde inde. film, pri ktorom som mal mnohokrát zimomriavky, často ma nechal neveriaco pozerať na to, čo všetko sa predo mnou defilovalo, no zanechal okrem zvláštnej pachuti aj veľmi silné presvedčenie, že som videl naozaj kvalitný debut, trochu drsnú a bezohľadnú, ale zato odzbrojujúcu výpoveď o bezmocnosti na konci 20. storočia. (28.09.2011)