Návrat siedmej roty

Sú filmy neobmedzene pozerateľné (nadčasové) a filmy pozerateľné iba v krátkom časovom úseku histórie i veku diváka. Návrat patrí do druhej skupiny. To, že som si ho pozrel neznamená môj návrat k starým priemerným filmom, iba rezignáciu na to, že v tomto teple sa nič zmysluplné nedá pozerať. Aj keď je to označené ako komédia, pousmiatie bolo maximom, čo ma počas sledovania postihlo. Intelektuálne náročná úloha aký drôt na aký gombík mi pripomenula podobnú scénu Riggsa a Murtougha v Smrtonosnej zbrani. Pretože som film pozeral na pol oka a počúval na pol ucha, dalo sa to vydržať. (15.06.2019)

„Válka není nic oproti paní Cluziové. Jestli vás uvidí, jak ničíte most, to radši vyleťte do vzduchu.“ Z Lamoureuxovy trilogie o Sedmé rotě je „Návrat“ mým nejoblíbenějším dílem a zároveň jediným, kterému dokážu dát 4 hvězdičky. Snad jen několik hluchších míst a vzpomínka na dost bídné dojmy z prvního dílu mi brání jít s hodnocením ještě výš, ale nakonec jsem té věčně prchající rozervné trojce pod vedením Pierra Mondyho /Broudier z Les copains 1964/ docela přišel na chuť. Hláškami a vtipnou akcí naplněnou komedií nás provází od začátku i samotný režisér a to v postavičce plukovníka s náročným úkolem propojování drátů k vyhození mostu. Jo, dráty a knoflíky mě spolehlivě znovu rozesmáli stejně jako operace útěku na zámku provedena s matracemi nebo (zdánlivě vážná) šachová partie s německým oficírem. Závěrečná „frankenheimerovská“ akce s vlakem působí na čistokrevnou komedii 70. let oproti předchozímu ději až nebývale realisticky, dokonce i Lefebvre dokázal zvládnout sehrát akční part bez přidané hodnoty nechtěné srandy, takže celá působí i po letech napínavě, s několika pečlivě promyslenými vtipy. 85% (02.02.2021)

V prvním díle Chaudard, Pithivier a Tassin vystupovali jako tři francouzští Švejkové ve 2. světové válce. V tomto pokračování už to nejsou takoví Švejkové, nýbrž dostávají se z jedné šlamastyky do druhé. Jakmile uprchnou z jednoho zajetí, hned se dostanou do jiného (včetně slavné scény s matracemi v zámku). A aby nebylo té smůly málo, tak jeden jejich vedoucí neustále k jejich smůle střílí do vzduchu mosty, kde se zrovna nalézají. Oproti prvnímu dílu to tedy už taková sranda není. Přesto je to pořád skvělá francouzská komedie, která odlehčuje obsazení Francie za 2. světové války. [6198. hodnocení, 121. komentář, 78%] (22.07.2019)

Sice o něco málo slabší než první díl, ale pořád perfektní zábava s nepřeberným množstvím odzbrojujících gagů v podání ústřední trojice (trochu zamrzela změna Tassina). Chtěl jsem dát jen čtyři, přišlo mi to chvílemi slabší, ale s koncem si film u mě zase polepšil, takže nemůžu hodnotit jinak než plným počtem. Tleskám. 85% (29.07.2014)

Na všechny tři pokračování "Sedmé roty" mohu koukat každý rok znovu a znovu. Podobně jako na "Četníky" nebo "Fantomase". Tato série má ještě pro mě to plus, že je situována do okupované Francie, což je moje oblíbené dějinné období. Navíc si Frantíci utahují s "boschů", což je jejich parketa. Obsazení výtečné, humor excelentní. (05.12.2020)