Nevinné krutosti

Naprosto perfektní barokní drama. Skvělý a jistě ve filmovém světě vyjímečně zpracovaný pohled na svět Ludvíka XVI a jeho dvůr plný intrik, parazitů a šlechtických skupin usilujících o přízeň krále, moc a zachování svých rodů... Ta korupce, klientelismus, systém protislužeb i byrokracie mi lecos připomenula... :-) To to vše se navíc odehrává těsně před revolucí, kdy i sebedůvtipnější šlechtická hlava si nemohlo zavdat s konečným svistem gilotiny... (nechci hledat paralely..:-) ! Velmi milé překvapení ! * * * * (02.05.2012)

Takhle přesně jsem zachycenou dobu na dvoru Ludvíka XVI ještě ve filmu neviděl. Nestačí jen obrovská výprava, musí tam být duch té doby a to je přesně v Nevinných krutostech. Příběch i děj je jednoduchý, chudý šlechtic se snaží dostat od vlády peníze na vysušení bažin. Narazí však na neschopnost úředníku, zkorumpovsnost ministrů, ale hlavně na dekadentní dvůr. Tam je jediným měřítkem být dokonalým společníkem, vtipným glosátorem který dokáže smetánku a hlavně královskou rodinu pobavit. Jasně ukazuje pravidla onoho malého mikrovesmíru do kterého nic z problémů z vnějška nesmělo. Neskonale vtipný, zároveň mrazivý film můžu doporučit všem. (05.06.2007)

Propastný rozdíl mezi dvorem a venkovem. Dekadentní a myšlenkově prázdní dvořané, včetně krále vs. skutečný život. V tomto případě život v bažinách plných komárů a smrtící nákazy. Mladý venkovský šlechtic, jež se v dobrém úmyslu zaplete s hravou smetánkou a zdá se, že není cesty zpět. Blíží se však konec 18. století a Francii brzy pohltí jiné šílenství - revoluce. (04.05.2013)

Nápaditý pohled na dobu vlády Ludvíka XVI., kdy přízeň u dvora byla přímo úměrná míře duchaplnosti. Kdo nebyl pohotový a vtipný, byl společensky vyřízen. I když nevinné krutosti nejsou komedií v pravém slova smyslu, dobře se pobavíte slovní ekvilibristikou hrdinů, zoufalou snahou připravit si své konverzační perly dopředu a taky hrůzou z toho, že jejich bonmot někdo trumfne něčím ještě jízlivějším. Protože teprve pointa pak koluje Versailleským palácem a dělá člověku tu správnou reklamu... Jean Rochefort tady uplatnil svůj smysl pro elegantní, decentní komiku. 70% (29.03.2006)

,,DUCHAPLNOST PANE, JSME NASÁVALI PLNÝMI DOUŠKY!“.... /// Není každý koněm, kdo se ve stáji narodí… a já fakt o zvyklostech ve Versailles nevím skoro nic. Skoro jako Ponceludon de Malavoy, provinční šlechtic a prosebník z kraje močálů a bídy. Baví mě pohotový konverzace, který jsou tažnou silou filmu. Slovní souboje totiž člověk tak často nevidí. Důvtip (tak ten už vůbec ne), statečnost a duchaplnost totiž na dvoře Ludvíka XVI. votevíraj nejen dveře, ale i ženský klíny. Kurz dvorního chování plnej duchaplnejch výrazů, dvojsmyslů, slovních paradoxů, pohotovejch poznámek a pikantních narážek. Sympatickej a lehce úsměvnej historickej příběh o snaze prosadit dobrou věc, nedopustit se ,,fó pa“, nechytnout se do žádnejch ze společenskejch intrik a třeba se i zamilovat. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mívám sen, ve kterým mám hlavu na špalku a kat mi říká: ,,Řekni něco zábavnýho a budeš žít“. 2.) Ještě jsem nepochopila(a), že přes správnej votvor vede cesta kamkoliv. 3.) Říkaj o mě, že to s mečem moc neumím, zato jazyk prej nemám špatnej (ty vole, ne s ,,votvory“ to teď nesouvisí!). 4.) Thx za titule ,,mezokain“, ,,klasik43“ a ,,fridatom“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (13.09.2012)