Kingsajz

Kingsajz jsem viděl už koncem 80. let a v paměti mi tenhle kousek utkvěl jako silně nadprůměrná záležitost, nicméně jsem měl pocit, že to je jeden z filmů, které jsou úspěšné jen v určitém historickém kontextu a s odstupem doby bude ten film nezbytně stárnout. Viděl jsem ho po řadě let znovu a byl jsem překvapený, jak dobře funguje i po tak dlouhé době. Výrazně lepší ovšem je v originále než s českým dabingem. Už výtvarná podoba filmu je velice zajímavá a řada hlášek a ztřeštěných situací dodává ingredience k filmové lahůdce. Machulski několikrát úmyslně připomíná některými replikami a jednou postavou svou slavnou Sexmisi. Použité rekvizity jako vězení v cedníku nebo malá baterie coby nastražená past s vysokým napětím fungují jako vtipy před dvaceti lety i dnes. Celkový dojem: 90 %. Největší hvězdou je pochopitelně Jerzy Stuhr, který i na relativně malém prostoru exceluje coby vysoký funkcionář trpasličího totalitního státu. (09.04.2008)

Když jsem snímek viděl poprvé na podzim roku 2010, byl jsem (možná až zbytečně ovlivněn kvalitami Sexmise) i přes vesměs kladné hodnocení docela kritický, ať už třeba k představiteli titulní role, či k soundtracku, jehož titulní píseň mi zněla jak "Diskžokej" od Ivety Bartošové. Reprízy s odstupem času (po šesti, resp. po deseti letech) však tyto výtky zahnaly. O to více se pak tedy lze kochat neomezenou invencí tvůrců (např. úroveň triků s tuzemskou stopou) a obdivem, jak opětovně tým kolem Machulského dokázal vměstnat na tu dobu velmi odvážný společensko-politický podtext. Stejně jako na úroveň humoru, která i přes některá prostředí vůbec není pokleslá - což má snímek podobné se Sexmisí, která také přesně ví, kde je tenká hranice mezi vkusem a nevkusem. Se znalostí režisérova díla, kterou jsem napoprvé neměl, vynikne i vtipný odkaz na Vabank (aneb "z nepřátel spojenci"), plus jsem s opakováním získal slabost pro tu část dějové linie, kdy se Olo a Ala postupně dají dohromady - aneb stejně jako v životě není nad krásné přátelství... V kategorii čtyřhvězdičkových byla Kingsajzu až škoda. 90% (07.11.2010)

Hodně bláznivá komedie, ale ač se nezdá také hodně zábavná a po herecké stránce nabytá kvalitními herci v čele s Jerzy Stuhrem. Bláznivý příběh dokresluje příjemnou atmosféru a ve filmu je hodně vidět rukopis k Sexmisi, kterou jsem jako jediný film od těchto tvůrců viděl. Řada scén se natáčela i u nás a svět trpaslíků je tak velký a pěkně vytvořený, že si nedokážu představit jak velký prostor na natáčení musel vystačit. Rozhodně jedna z těch příjemných, bláznivých komedií u kterých se nemyslí ale za to dobře pobaví. --- A co otec? ještě je králíkem? - Bohůžel ano - Chudák měli bychom mu někde natrhat jetel...nebo pampelišky (16.11.2006)

"Když je ti vše malé, tak vyřeš to trikem, svůj rozměr změň a staň se trpaslíkem." Tak trochu Matrix, trochu Ať žijí duchové, trochu Franz Kafka a trochu Miloš Macourek. Juliusz Machulski se netají svou inspirací fantastickými komediemi Václava Vorlíčka, Oldřicha Lipského a spol. a v Kingsajzu používá mnohé patenty jejich kameramana-vynálezce Vladimíra Novotného. Ale málo se ví, že i polskou kinematografií se v 60. a 70. letech přehnala vlna absurdních komedií, kde do života znormalizovaných Poláků zasahovali superhrdinové a šílené vynálezy. Tyto filmy byly narozdíl od českých adresnou satirou na politický režim a Sexmise i Kingsajz na ně volně navazují. Teď, když jsem film viděl znovu asi po dvaceti letech, překvapilo mě, jak dobře mu slouží neuvěřitelně hnusná móda 80. let. Všechny ty dámské pudlí účesy, vulgární líčení, neforemné oděvy, které měly signalizovat zálibu nositele v nedbalé eleganci... To vše dnes vypadá jako bizarní futuretro, vymyšlené speciálně pro fiktivní svět této městské fantasy, i když šlo jen o kulminační bod tehdejších trendů v oblékání. Proto nakonec i ten "normální" svět mimo vybájenou Šuplandii upoutá divácké oko a pomůže překlenout některé nudnější scény. Kingsajz je možná zbytečně dlouhý, ale stále poměrně zábavný. Kde jinde uvidíte například strhující dramatickou scénu horolezení po záchodovém prkénku a visení na splachovadle, aniž by působila trapně? "Małe jest piękne." 80% (13.07.2010)

Na mě občas až moc velký úlet, ale pobavil jsem se dost, to zase jo. Určitě bych vyzdvihnul parádního Jerzyho Stuhra, který je snad ještě lepší než v Sexmisi. Triky jsou dokonalé a i na dnešní dobu velmi působivé. Ale nejvíc mě dostala hudba(samozřejmě orchestrální, ne ty polský 80´s hrůzy), ale pochybuju, že by se dal někde zrovna takový soundtrack sehnat. (20.11.2005)