Kukuška

Kukuška začíná zvolna a její úvod nedává skoro vůbec tušit, jak moc vás přibližně po půl hodině vtáhne do děje a odmění vás tak za vaši trpělivost. Najednou se skvěle bavíte a ani nevíte, kdy to vlastně začalo. Jo, téma je vlastně vážný, film se odehrává za války a dvě ze tří hlavních postav jsou nepřátelští vojáci, ale z jejich soužití s laponskou dívkou na samotě uprostřed pustiny na rusko-finských hranicích šlo těžko vydolovat víc humoru. Navíc napětí mezi dvěma muži je pořád shazováno bohorovností Laponky. Humor navíc neni prvoplánovej (snad až na závěrečnou scénu, která je ale ve filmu jaksi navíc) a prostoduchej, vyplývá z rozdílných povah a odlišných kulturních zkušeností všech tří zdařile vykreslených hrdinů, je vkusnej, dobře pointovanej... Vážnější momenty dávají vyniknout těm komickým a naopak, Laponka Anni je navíc neodolatelná svým vystupováním a způsobem komunikace, prostým jakýkoli přetvářky. (30.01.2007)

Film, ve kterém není moc dialogů, bodejť by taky jo, když tři hlavní (a v podstatě jediné) postavy si navzájem nerozumí, protože jsou třech různých národností... O to zajímavější jsou jejich komentáře různých situací , které si vedou sami pro sebe. Zajímavý námět, dobré zpracování dramatického válečného, ale i milostného příběhu. A finální rozuzlení? Konec tragický - nebo spíš plný naděje? Rozhodně doporučuju i lidem přesvědčeným, že club filmy nejsou nic pro ně. A jestli se vám do toho moc nechce, zkuste to vzít tak, že se jedná hlavně o lechtivé téma. Holka, žijící naráz se dvěma chlapama... "Dlouho jsem neměla žádného chlapa a teď najednou mám dva!" (19.01.2013)

Slyšeli jste už tenhle: „potkali se v jedné chatrči Laponka, Fin a Rus…“? Asi ne, ono se o něm moc nemluví. Ani v něm se moc nemluví. A když se mluví, tak to jako by se mluvilo do větru, neboť jazyková bariéra je nezdolná. Větrem, ale spíše takovým melancholickým, lehce flegmatickým vánkem, se nechává unášet také kamera, kreslící poetické obrázky v duchu (ale bez ducha) nejlepších děl Tarkovského (čili všech). Co si pamatuji, Tarkovského filmy nebyly tak vtipné, měli silnější uspávací účinky a koncentraci symbolů, jež přesahovala rámec intelektuálních možností průměrného diváka. Ve všech ohledech nadprůměrná Kukačka rozšiřuje nepočetnou skupinku dobrých válečných komedií, nad nimiž ční minimálně krásou obrázků a lehkostí, s jakou se dobere milé pointy. 80% Zajímavé komentáře: Gemini, Rex Mundi, gudaulin, dokktor (22.06.2008)

Transcendentálny zážitok z iných (filmových) dimenzií, ktorý príjemne hreje ešte pár hodín po pozretí. Mozaika charakterov, tak (ne)dokonalo ľudská a uveriteľná, odhaľuje o vojne v náznakoch omnoho viac ako prvoplánové zobrazovanie zabíjania. Splynutie, či stotožnenie sa s aspoň jednou postavou je priam nutné a prežívanie emócii priam bolestné. A koniec to všetko len potvrdzuje. (20.02.2008)

* * * * 1/2. Kukuška je tragikomický příběh o tom, jak si lidé nerozumí a jak si při tom rozumět potřebují. Rus, fin a laponka v tomto filmu se navzájem nikdy zcela nepochopí. Nesrozumitelnou jim zůstává nejen řeč, ale rovněž usilí a cíle druhých. Jejich nedorozumění je více než komické. Je rovněž také dojemné. "Bolševik", "fašista - intelektuál" a "přírodní žena" se střetávají, aby si navzájem pomohli, protože nemají na výběr. - Sveráz národního lovu jsem považovala za netradiční komedii a rozhodně ji nezatracuji. Tímto filmem však Alexandr Rogožkin ukázal, že má na víc. (26.01.2004)