Svéráz národního rybolovu

Poprvé jsem to dal v češtině a trochu to mé dojmy kazí. Dosud to ale byl pro mě nejlepší díl z prvních tří. Fantastická návštěva Finska, úžasné lov, ale oproti jedničce málo vodky. Scénu s krávou tu dobrodružství s ponorkou asi také nedokázalo překonat. Možná mi ale jen scházely titulky, když dobře se bavící společnost některé vtipy zakecala. (26.04.2015)

Kráva tentokrát neletí ale beží. Prst a žížala na háku. Finka v kůlně. Restauratér - pašerák. Opět se ale chytají ryby za pomocí výbušnin. Vodky je dostatečné množství, i když o tom by se dalo polemizovat. Koňak z napoleonových dob. A dokonce se scénáristicky perfektně vychytaným způsobem navrátí Fin z prvního dílu. Hodně solidní pokračování vydařené jedničky. (04.11.2008)

Zapomenutí šestnácti krabic vodky na finském území se partičce Rusů pod vedením alfasamce Michalyče zpočátku jevilo jako tragédie. Naštěstí má Kuzmyč ty správné konexe u maríny a není pro něj problém sehnat atomovou ponorku Děťátko (tak je pojmenovaná, aby popletla nepřátele a jiné hloupé zvědavce). Loni s ní jeli na ostrovy na borůvky, teď poslouží k záchraně ztraceného chlastu. Tenhle film je neskutečně vtipný a skvělý dabing ho posouvá ještě o třídu výš. "Mystika. A já proč to se mnou tak smýkalo.":D:D:D:D (22.09.2011)

Krásná odlehčená sonda do ruské duše - do jejích zákoutí, která můžeme jen obdivovat a do jiných jejích zákoutí, kterých se můžeme jen bát. Menším problémem pro neznalého diváka může být pochopení faktu, že Svéráz je filmovou komedií s pouze velmi mírnou nadsázkou, přesně takhle to totiž v Rusku skutečně chodí, o bizarní obrazy není nouze (v roce 1998 jsem byl na vědecké konferenci pár set kilometrů od Moskvy, první den byl oběd situovaný do hezkého přírodního parku obklopujícího větší usedlost, který si důstojností nezadal s podobnou akcí někde v Anglii -do té doby, než se v půli oběda objevilo mezi stromy stádo krav s pasákem, které si svou každodenní cestu přes pozemek, kde se momentálně nacházely naše stoly nenechalo vymluvit...), ale lidé spolu žijí v takové nějaké užší pospolitosti, přesně jako ve filmu. A pozor - ta mírná nadsázka se netýká vodky, tady je film zcela realistický. (01.11.2008)

„Tento způsob (rybo)lovu, zdá se mi poněkud“....dál už si dosaďte každý sám resp. to své. Takhle nějak by (možná) vypadalo Rozmarné léto, kdyby se V.Vančura resp. J.Menzel narodili a vyrostli v Rusku. Krásně poeticky (kdo chce, najde si ji tam), se sympatickým nadhledem a (sebe)ironií převyprávěný příběh o síle čistého přátelství, oslavě přírody, vlasteneckého Ruska a .... vodky, která nejen, že „utužuje“ charaktery a sbližuje („před bohem a chlastem jsou jsi všichni rovni“), ale dokazuje, že nejen ve vínu je pravda a v které se mj., průzračně (obrazně i doslova) zrcadlí duch resp. duše tamějších lidiček. Nebo třeba taky o tom, jak je někdy(e) důležité, dávát si sakra dobrý pozor na rozmáchlá gesta či, že čerstvé dvoudenní strniště se vám dokáže postarat o (ne)jeden nekončící maraton, který dokáže pořádně znavit. Ostatně své o tom (čerstvě) ví i aligátor z Vysočiny. Nabízí se příměr: „co jste chtěli, to (i) máte“. Karel se zřejmě nestačil divit a teď nemám rozhodně na mysli pana knížete. Počítám, že se to odehrálo (na ruské ambasádě) dnes nějak následovně?: B.M. Zdravím Miloši, tak jak jde panování? M.Z.: „Borisi Michajloviči, je to hrůza, samá práce, žádnej oddech- žádnej piknik pod korunou lípy s Dostojevskim v (levé) ruce a becherovkou v pravé (ruce), jsem totálně vyždímanej a navíc se o mě pokouší viróza (škrábe mě v krčku) a to mám před polednem odemykat Korunní komoru ve Svatovítské katedrále. B.M.: „Miloši, klid, lék už se nese!.....Tak „do pravý, do levý, .....brzdi, Borisi, brzdi, nejsem stonožka“. Jenom ty přípitky můžeme pouze tipovat.... na intelekt, za vlast, na porozumění, na spojenectví, či na mlčení? Možná došlo i na slib, že až se uvidí příště, v soukromí, musí si pořádně zarybařit. Who knows.... (10.05.2013)