Obsahy(1)
Pětatřicetiletý diplomat Jérôme se vydává prodat rodinné sídlo blízko města Annecy. Potká zde dávnou známou spisovatelku Auroru, která mu přestaví svou domácí paní Walter a také její šestnáctiletou dceru Lauru, studentku na gymnáziu. Laura po jeho odjezdu směle začne rozkřikovat, že se do něj zamilovala. Jérôme se ale nechá svést Lauřinou kamarádkou Claire a něhou jejích kolínek. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (12)
Pátá z Morálních povídek. Podivuhodný, pečlivě propracovaný spletenec vztahů, z nějž vyvstávají mnohé dosud tajené lidské slabosti a individuální ješitnosti. Příliš silné sebevědomí se, aniž by vědělo jak, nemůže, než rozpadnout v nenadálém vichru neodehnatelných emocí. Nezáviděníhodnou roli titulního hrdiny skvěle ztvárnila slavná postava francouzského filmu Jean-Claude Brialy. ()
Festival Francouzského filmu je tradičně ve znamení obrovského zájmu diváků, třeba na tomhle filmu jsme byl v kině Lucerna úplně sám. No musím se přiznat, že v průběhu sledování tohoto filmu jsem se už moc nedivil, lecos jsem asi vůbec nepochopil. Hlavní hrdina by mohl mít na čele napsáno "jsem idiot" a tak ho budu dělat i z diváka. Já fakt nevím o co tomu ošklivému starochovi s těma mladejma -náctkama šlo. Teda vím, ale o to víc to nechápu. Leč krásné prostředí s fajnovou atmosférou a dobré herecké výkony udělaly z filmu poměrně koukatelnou záležitost. Navíc jsem se po tomto filmu definitvně přestal stydět, že mě líbí -náctiletá Emma Watson. ()
Príjemná romanca so subtílnym erotickým nádychom je typickým Rohmerovým filmom - klasický rozbor vzťahov tentokrát na konfrontácii muža pred svatbou a jeho dávnej priateľky-spisovateľky počas horúcich letných dní spojené s pozorovaním jeho vzťahových peripetií s dvomi mladými dievčatami z rodiny, u ktorej pobývajú. 3 1/2 ()
Rohmer - člověk, který se minul povoláním. Mohl z něj být výborný spisovatel, takhle skončil jako průměrný režisér. Kdyby vám odešla na telce obrazovka a zůstal by jen zvuk, nebo byste poslouchali namluvenou nahrávku pro slepce, výsledek by byl stejný. Obraz k jeho filmům není vůbec nutný. Navzdory hutnému dialogu by mě zajímalo i to, co nebylo vysloveno (a obraz vám to neukázal). Triviální příběh, kterému by slušela 20 minutová délka povídky, Rohmer natáhl na neskutečných 105 minut. Dal bych přednost psanému slovu. Smůla pro mě. V rámci žánru za 3. ()
Opravdu je to spíše literární než filmové, nicméně prázdninovou atmosféru u jezera (Annecy ve Francii, ne Ženevského jezera, mimochodem) dokázal Rohmer skvěle vykouzlit i tak. Nekončící hra dialogů mezi starším seriózním Jeromem (s přiléhavou bodrou vyrovnanou jistotou ho zahrál Brialy) a pletichářskou spisovatelkou Aurorou, resp. Jeromem a náctiletými nevlastními sestrami. Uvážlivý a tolerantní Jerome nepojímá lásku jako svazující povinnost, manželství jako akt sebe donucení vůle a odříkání se jiných žen, ale jako dobrovolnou chuť dvou lidí zůstat pospolu. To mu umožňuje "seznamovat se" i s jinými ženami. Ale kde končí svoboda a začíná nevěra? Je možné omlouvat krátkodobé zájmy v jiných jistotou, že dlouhodobě toužím jen po té jediné? A že vlastně jen ji miluji? A máme věřit Jeromovi, že jeho pojetí lásky, vzpírající se jakémukoliv majetnickému přístupu k tomu, jehož miluje, opravdu platí, když jedinou skutečnou touhu v něm dokázalo po letech vyvolat až držení = vlastnění jednoho mladičkého kolínka? A lze věřit člověku tvrzení, že mu jde o charakter a ne o fyzično, když v něm pravý "zájem" z dvojice sester nevzbudí ta předčasně inteligentní a proto okouzlující, ale ta, kterou viděl a pozoroval dřív, než s ní vůbec skutečně promluvil. ()
Galéria (45)
Fotka © Columbia Pictures
Reklama