Boj

Lepší než Hon a horší, než Únos, takže ten dnešní čtverec je tak akorát. Velmi přesvědčivě natočené drama, o tom, že ty největší boje nemusí probíhat vždy ve válce, ale často až po ní. Moc se tady toho nenamluví, ale o to tenhle film působí, aspoň pro mě přesvědčivěji. Každá, z těch zhruba dvou stejných polovin je pro mě zhruba stejně kvalitní a Plilou se Sorenem tomu dodávají už jen ten správný, herecký šmrc. Velmi, velmi, dobré. (11.02.2016)

Tak tohle byla obrovská síla a hlavní roli zde hrála kamera, režie a scénář. První dvě složky působily jako pouhý zprostředkovatel pro složku třetí směrem k divákovi a lépe udělaný to být nemohlo. Abych řekl pravdu dostat tolik obsahu do pouhých záběru kamery to považuju za geniální. Jediný co mě přišlo trochu divný, že žalobce byl aktivní a obhájce až neskutečně pasivní, to se mě moc nezdálo, ale jinak mě to rozdrobilo na padrť. (16.07.2016)

Parádní, prostě parádní! Čím dál víc si pokládám otázku. Proč tam ti kluci jsou? Má to vůbec cenu? Stojí to za tu vybudovano studnu tam a tam, školu, odminovanou cestu, nemocnici.... Váží si toho vlastně ti místní? Není to kontraproduktivní podobně jako to bylo ve filmu s ošetřením popálené ručky afghánské holčičky? Má cenu život jednoho našeho nebo spojeneckého vojáka stejnou jako talibánce v turbanu s aákáčkem na rameni? Čím dál víc si myslím, že bychom jim měli nechat jejich hory, pouště, jejich způsob života a krutých vládců na který jsou zvyklí. Máme doma svých problémů dost. Alexandr Veliký, Britové, Rusové.... nikdo tam nevyhrál. Každý posléze odtáhl pryč lízat si na dlouhé roky rány. Tenhle film je přesně o tom. A nakonec ještě naše právo bude trestat člověka, který jen dělal vše co mohl aby se z toho jeho jednotka dostala celá. Baví mně jak nějaká pipina s naodulovanými vlasy v klimatizované místnosti soudu pouští zvukové a videozáznamy z místa boje, které bylo tisíce mil vzdálené a tak moc odlišné svými výbuchy, prachem a krví od jejího čistého stolu s poznámkovým blokem a laptopem. Civilní oběti jsou v každé válce. Konec konců civilisté jsou vždy hlavními oěťmi. A Taliban, ISIL, Palestinci ti všichni rádi útočí z civilních cílů právě aby pak mohli ukazovat fotky mrtvých civilistů, to když to tam někdo nazpět pořádně našije. Clausi, já také viděl zážehový plamen z Compound 6 ! * * * * * (07.05.2016)

Typické Lindholmovo drama, které se zabývá těžkým morálním dilematem a složitostí současného světa. Lindholm scenárista zaujme skvěle vystavěným příběhem, kdy se dvě linie dělící od sebe několik tisíc kilometrů protnou v hluboce lidském soudním dramatu, v němž neexistuje jednoznačná odpověď na otázku, zda se odehrál válečný zločin. Ono morální dilema je hluboké a v Lindholmově podání chápeme obě strany, ačkoli sám autor lehce naznačuje, že některé věci nemůže člověk, který jim nebyl přítomen, nijak hodnotit a u válečných akcí a potenciálních zločinů to platí zvlášť. Práce s postavami je fantastická a na hlavním hrdinovi je výtečně ukázáno, že i když se snaží žít dle pravidel, dostal se do situace, kdy některá bude muset porušit. Trochu vyčítat bychom mohli snad jen nedořešenou a trochu zbytečnou podzápletku se zlobivým synkem, která vyšumí. Lindholm režisér pak trošku zklame až příliš rozvleklým tempem a dlouhou expozicí, kdy opravdu trvá dost dlouho, než se dostane ke klíčové situaci, od níž se pak vše odvíjí. I proto je zpočátku filmu dost utahaný a nic moc se v něm neděje. Obsazení se ale povedlo na výbornou a Pilou Asbæk je naprosto výtečný, přitom minimalistický, stejně tak Tuva Novotny, i ostatní jsou naprosto perfektní. Krigen je hodně podařený film, který znovu donutí k zamyšlení nad dnešní dobou i životem jednotlivců, takový dopad jako předchozí Lindholmův režijní počin Únos ale IMHO nemá, proto hodnotím 70 %. (28.12.2017)

„Tati? Je pravda, že jsi zabil nějaké děti?“ Sice jde o mé první setkání s Lindholmem jako režisérem, ale po Honu, kde byl spoluscenáristou, jsem měl určité očekávání i od Boje. Ten klade důraz na uvěřitelnost a civilnost. V první půli hlavně skrz vojáky; ač vycvičení, stále to jsou lidé s emocemi (pod extrémním tlakem), žádné necitlivé stroje na zabíjení (zdravím Hollywood). Ale i ty pasáže z Dánska mají svůj důvod. A zhruba po hodině se tam děj přesune úplně a tvůrce staví obtížné morální dilema nejen před obviněného, ale především samotné publikum (a to ví, jaká je pravda). A pokud v první půli divák třeba sem tam poleví v pozornosti (scény z Dánska a „bezpečí“ základny), tak v té druhé sleduje celý proces (avšak už i ty domácí scény) s velkým napětím. Konec pak působí silně emocionálně i bez velkých gest a přitom citově nevydírá (stejně tak to je u zničujících otázek dětí na otce). Škoda jen toho tempa v první hodině a pak labilního chlapa (čekal bych odlet domů už po „oné“ události), ale celkově dávám silné 4*. (13.07.2016)