Prvý kontakt

Jeden z těch vzácně jemných a zahloubaných (velko)filmů, které ke svému cíli spějí pomalu a obezřetně (doslova, jako by našlapovaly po špičkách), a v nichž ticho a ševelení větru v trávě znamenají přinejmenším tolik (ne-li více), co tradiční propriety vědeckofantastického žánru a nadlidsky velká dramatická gesta... (11.11.2016)

Sapir-Whorfova teorie, předhozená nevědomému davu na hraní? Z určitého hlediska záslužné, alespoň se nám rozšíří obzory a pochopíme, proč jsou ti, co jenom pičují, takové píči, že. Jak film správně upozorňuje, doba dozrála k tomu, abychom změnili svůj jazyk, a tím i zkostnatělé myšlení. Tedy ne již jen genderově, etnicky či nábožensky, nebortíme jen šovinismus, xenofobii a evropocentrismus, nově je v hledáčku i humanocentrismus, a tak to má být. Za spoilery se omlouvám, ale zatím nejsem dokonalá bytost. S Vaší pomocí se však, drahé bytosti, stávám lepší a lepší. - Nevěřila jsem, že mi bytost, prozatím zvaná zastarale Amy, v nějakém díle nebude vadit. Zde však, v roli bytosti, co je prapodivně vyšilující bytost, přinejmenším nezacláněla. Když se nad planetou bytostí objeví vesmírná plavidla bytostí, je vojenskými bytostmi bytost, o níž jsem již psala (abych nemusela znovu užívat to nechutně sexistické jméno) požádána, aby odstranila komunikační bariéru mezi bytostmi... a bytostmi. A bytost to za valné pomoci bytostí dokáže! Díky tomu se naučí nejen jazyk bytostí, ale i jejich vnímání času. Což je docela radost, protože pak konečně přestanou bytostné vzpomínky naší bytosti na malou bytost, která odejde do nebytí, dávat absolutně smysl. Bytost náhle stojí před rozhodnutím - vysrat se na to, nebo se pokusit s bytostí, obrostlou srstí, porodit bytost (nespecifikováno, kdo rodí, v nejlepším případě oba)? Má malou bytost, nebo srstnatou bytost, informovat o osudu? V pauzách mezi přemýšlením si zavolá bytosti do Číny (archaismus v podobě brzy již bývalých národních států), zajde na ples, napíše slovník a vykoupe se. Milé bytosti, klidně se na to podívejte, ale je asi zbytečné z toho srát naplacato jako jiné, zde přítomné bytosti. (30.01.2017)

"If you could view your life as an image, a story told in one nonlinear and infinite symbol, would you change it?" Ale i přes některé moc zajímavé myšlenky v pozadí + nevšední scénář kdyby něco takovýho nastalo, nám ARRIVAL nesedl herecky (obličej Amy Adams už bych teď radši nikdy znovu neviděl) i celým svým provedením, takže za mě nuda až otrava s divnomimozemšťany, dcerkou u jezera a prostě "bohužel". P.S. Ale musím říct že ten samotný nápad mi ještě nějakou chvíli v hlavě pracoval. (09.02.2017)

Zestručněno nadoraz lze o snímku prohlásit, že je to film o komunikaci. Pozemská civilizace se poprvé ve svých dějinách ocitá nadotek mimozemské technologii a životu pocházejícímu odněkud z hlubin vesmíru. Nikdo netuší, co mají posádky 12 obřích kosmických lodí za lubem. Atmosféra rychle houstne, v některých zemích získávají vliv stoupenci vojenské akce a pokud se urychle nenajde nikdo, kdo by zjistil, o co návštěvníkům jde, skončí to průšvihem. Příchozí se mohou opřít o dvě výrazná plus. Amy Adams v roli badatelky Louise Banksové dostala jedinečnou šanci ukázat propracované psychologické herectví na maximálním prostoru - její hrdinka prakticky nesleze z plátna - a využila jí, myslím, na jedničku. Současný Hollywood nedává moc příležitostí ukazovat civilní herectví ve filmech, které aspirují na titul Událost sezóny. Denis Villeneuve je oprávněně považován za jednoho z nejtalentovanějších režisérů současnosti. Nenatočil ani konvenční žánrovku, ani velkolepý blockbuster, místo toho jde cestou uměřeného komorního dramatu s citlivým přístupem ke své hrdince. Zvolené výtvarné řešení kosmických lodí je originální a působivé. Pokud srovnám Příchozí s výraznými zástupci sci-fi žánru posledních let, kladu ho před Gravitaci, ale např. Interstellar mi přišel atraktivnější a působivější. Osobně mám problém se snahou o dojímání, navíc tam, kde film začíná filozofovat a zabývá se metafyzikou, se s ním spíš míjím. Některé dary považuji za danajské a ten, který přerostlé chobotnice věnovaly pozemšťanům, si klidně mohly nechat od cesty. S volbou, kterou hrdinka učinila, vnitřně nesouhlasím, postavil bych se na stranu jejího muže. A do třetice, v pohledu na problém komunikace s cizími civilizacemi se přikláním na stranu skeptiků typu Stanislawa Lema nebo našeho Ondřeje Neffa. Celkový dojem: 75 %. (17.02.2017)

Citlivý a přesto velice působivý hard sci-fi snímek. Nečekejte žádnou akci, ale civilnější pohled na příchod "těch tam venku" očima lingvistky, pro kterou je její profese vším. Konstrukce snímku, pointa, styl vyprávění, využití fantastické skladby Maxe Richtera (jen na dvou místech!) a zbytek dotvářen více zvuky, než hudbou, Jóhanna Jóhannssonna. Od první minuty je to pro mě působivá cesta do hlubin mimozemské mysli a pointa je přímo vynikající. Jsem zvědav, zda na druhé/třetí shlédnutí bude film nabízet takovou emocionální destrukci, jako jsem prožil poprvé. Villeneuve se tak ještě před novým Blade Runnerem stává mým novým favoritem. Za zmínku stojí i vynikající kamera - Bradford Young, jeho styl pro symetrii kompozice a klidnou kameru (ta je dneska málo k vidění) film skvěle rámuje. (13.11.2016)