Prvý kontakt

Denis Villeneuve již od Incendies ukazuje, jak bravurně umí zakomponovat inteligentní a trošku náročnější drama do mainstreamu, a tím strhnout hlavní proud diváků nejen směrem k úžasu, ale i k přemýšlení. Tedy paralela s Ch. Nolanem je zde jasná, vždyť i Arrival má rozuzlení, které nemůže popřít svou inspiraci v posledních Nolanových kouscích. Velmi oceňuji, jak Příchozí těží z hutné atmosféry a zůstávají komorní, rýsuje se tak v nich velice osobní příběh hlavní hrdinky. Příchozí, ač tématem o vetřelcích, jsou vlastně filmem o člověku a lidech. Jen tedy na můj vkus byla hranice patosu lehce překročena a vzhledem k tomu musím dodat, že být více takových filmů (kvalitních sci-fi), tak bych to plné hodnocení Příchozím nedal. 9/10 (20.11.2016)

Monumentální, přemýšlivé, humanistické, jímavé sci-fi. Přesně to, čím se zoufale snažil být Interstellar, ale v mých očích se mu to nepovedlo. Arrival u mě sice neni bez drobných výtek, o nichž se možná blíže rozepíšu později (scénář imho trochu nepřehledně řeší komunikaci mezi jednotlivým světovými týmy v průběhu zkoumání), ale závěrečná husí kůže vítězí. (11.11.2016)

Ted Chiang, autor předlohy k tomuto filmu, je zároveň autorem možná úplně nejdivnější sci-fi povídky všech dob. Máte-li zájem, zde je její (pravda, ne úplně nejlepší, přesto snad dostatečný) překlad, publikovaný kdysi v časopisu Ikárie: https://uloz.to/!9yzeSiX8m/hell-is-the-absence-of-god-docx (30.12.2016)

Amíci se konečně odvážili natočit výpravné sci-fi, které i bez akce dokáže udělat díru do sci-fi žánru takovou, že na ní do konce života nezapomenete. A k tomu přichází s neotřelými nápady a náměty, které nejsou profláklé a nezakládají se na značce, jako třeba cokoliv z komiksového průmyslu. Příchozí je prostě filmařský nářez roku. Film, který přichází nejen se zajímavou myšlenkou, ale zapracovává ji do další série originálních nápadů. Například jsem si hodinu a půl myslel, že se docela orientuju, abych pak v poslední půl hodině tápal a musel nad filmem po zbytek večera přemýšlet. Dlouho se mi to nestalo a jsem pokaždé rád, když se s něčím podobným setkám. Denis Villeneuve je pro mě jeden z nejzásadnějších amerických (kanadských) filmařů současnosti. Plus musím poděkovat i mistrovi minimalismu Jóhannu Jóhannssonovi, který opět zazářil a ke své (ne)hudbě doplnil naprosto skvostně Maxe Richtera. Jak říkám...Film, který je geniální, jak v myšlence, tak ve zpracování v poměru zvuk vs. obraz, čímž splňuje veškerý předpoklad pro kvalitní sci-fi. (07.12.2016)

Tam, kde Nolan sází do diváka alegorické obrazce, těžce uchopitelné teze, černé díry a to nejlepší z Zimmera, Villeneuve uvolněně a s přehledem precizně skládá jeden záběr za druhým s chirurgickou přesností, není zbytečně pompézní a nikam nespěchá. Zároveň se nesnaží diváka okatě ohromit wow efektem. Proč ? Protože je prostě lepší, chytřejší, sofistikovanější a nemá to zapotřebí. Arrival je nejlepší drama za poslední dobu. Je ucelené, osobitě zpracované, místy hypnotické, s dechberoucím způsobem podanou výpovědní hodnotou. Nolan je na tvůrčím vrcholu teď. Villeneuve se teprve rozcvičuje. V takovémhle obsahovém formátu měl být technicky opulentní Interstellar. (12.11.2016)