Mansfieldské sídlo
Mansfield Park
Réžia:
Patricia RozemaScenár:
Patricia RozemaKamera:
Michael CoulterHudba:
Lesley BarberHrajú:
Hannah Taylor-Gordon, Lindsay Duncan, James Purefoy, Harold Pinter, Amelia Warner, Frances O'Connor, Jonny Lee Miller, Victoria Hamilton, Hugh Bonneville (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Filmová adaptace románu Jane Austenové nás přivádí do Anglie 18. století. Fanny Priceová (Frances OConnor) opouští ve dvanácti letech chudý domov a odchází ke své tetě na panství Mansfield Park. Tam, uprostřed nádherné anglické krajiny, vyrůstá u Sira Thomase Bertrama (Harold Pinter) s jeho dětmi - dvěma dcerami a synem Edmundem (Jonny Lee Miller). Na zámku, v okouzlujícím, avšak pevnými společenskými pravidly se řídícím prostředí, dospívá Fanny v krásnou a vzdělanou mladou dámu. Život v Mansfield Park a mnohdy neupřímné, hrané vztahy mezi jeho obyvateli zprvu jen sleduje a mistrně komentuje. Pak se o ní začne ucházet kavalír Henry Crawford (Alessandro Nivola) a Fanny čeká chvíle rozhodnutí. Sir Thomas jí radí, aby si Henryho vzala. Základem bohatství Bertramů je ale utrpení a krev černých otroků na vzdálených plantážích. Proto vidí Sir Thomas i v krásné Fanny pouhou drahocennou věc. Uposlechne nakonec Fanny rad Sira Thomase nebo nabere její život zcela jiný směr? (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (65)
„Marriage is indeed a maneuvering business.“ Mansfield Park je podle mě vůbec nejslabší román JA a až do nedávna jsem měla za to, že se podle něj dobrý film ani natočit nedá. Patricia Rozema dokázala, že to možné je, ovšem pouze za předpokladu, že zabijete bezkrevnou hlavní hrdinku a nahradíte ji spisovatelčiným alter-egem. Kromě téhle podstatné změny se režisérka dopustila ve scénáři ještě mnoha jiných úprav, tu více tu méně křečovitých, ale mě se líbí všechny. Tohle Mansfieldské Sídlo už jenom těžko nějaká další verze překoná. Alespoň té z roku 2007 se tedy rozhodně nepovedlo. ()
Klasické dílo počínajícího realismu, do nějž Austenová vložila sebe samu, svou touhu po sdílené lásce. Ony vztahové šachy počínajících moderních středních vrstev jsou tu dokonale zvládnuty. Herečka v titulní úloze (Frances O'Connor) rovněž. Kritéria k dosažení rovnoprávnosti, rovnocennosti obou pohlaví mohou být rozličná. A současně i dosažitelná. I filmovou řečí. ()
Ne tak elegantní, neuhlazené. To bylo nějaké zvláštní zpracování. Dámy a slečny neklopily cudně oči před zraky mužů, nevzdychaly a nebyly poeticky romantické. I herecké složení mě nějak nenadchlo. Ale i přesto se to dalo vydržet. "Můžeš si bláznit jak chceš, jenom neomdlívej." ()
Knihu jsem ještě nedočetla, ale zatím se mi ze všeho od Austenové líbí asi nejméně. Nějak se tam nic neděje... Co se týče zfilmovaných verzí, ta z roku 2007 byla příšerná. Tahle je už o dost lepší. Hlavní hrdinka je sympatická, hudba naprosto kouzelná. Bohužel - a je to asi hlavně zásluhou předlohy - první polovina filmu se vysloveně vleče. Od půlky je to zase mnohem lepší - záživné, dramatické a romantické. ()
Původní literární předloha rozhodně patří ke slabším dílům Austenové. Filmové zpracování obohatilo děj o neaustenovské dobové reálie, k nimž kolonialismus a otrokářství nedílně patřily, stejně jako rozkvět kapitalismu. V tomto smyslu je obraz tehdejší světové velmoci rozhodně přesnější, než jak ho známe z autorčiných románů, z mnoha důvodů omezených na shánění mohovitých ženichů pro ne/mohovité slečny a společenskou konverzaci ve venkovských salonech. Vždycky jsem si cenila lehkou ironii, s níž Austenová hleděla na své postavy, a tato ironie je adekvátně obsažena i ve snímku. Film sice nedosahuje úrovně dvou špičkových výpravných podívaných (Rozum a cit, Pýcha a předsudek), avšak určitě jsem se u něj nenudila, zatímco např. u vypulírované, leč upovídané a rozvleklé Emmy jsem často zívala. ()
Galéria (42)
Zaujímavosti (7)
- Lindsay Duncan, která ztvárňuje dvojroli Lady Bertram a Mrs. Price, si zde zahrála po boku svého manžela Hiltona McRae (Mr. Price). (makimarketa)
- Film se od románu Jane Austen – „Mansfield Park“ liší několika způsoby. Film mění některé ústřední postavy, eliminuje několik dalších a reorganizuje určité události. Výsledkem je film, který si zachovává jádro vývoje postav a událostí románu, ale jinými způsoby zdůrazňuje jeho témata a myšlenky odlišně. Děj mění morální poselství románu, díky čemuž je příběh spíše kritikou otroctví než konzervativní kritikou, jak tomu někteří kritici rozumějí. Zatímco v románu jsou pasivita a morální postoj Fanny představovány jako ctnosti, tyto aspekty její postavy se ve filmu mění. (Zetwenka)
- Produkční společnost nechala za sebou hejno holubic, které bylo vypuštěno na konci ohňostroje Henryho Crawforda (natáčeno v Charlestownu v Cornwallu). Více než osm let po dokončení natáčení ptáci přežili díky úsilí místní ženy, která se obávala, že zahynou, kvůli tomu, že museli soutěžit s racky o potravu. (Zetwenka)
Reklama