Strážcovia Galaxie 2

Po prvním díle, kterému jsem nepřišel na chuť tak, jak jsem si představoval, přichází Strážci znovu. K mému překvapení se všechno zlepšilo a já jsem se skvěle bavil. Baby Groot mě v trailerech celkem iritoval, ale tady potěšil (scéna s čírem mi připomínala Stoletého staříka). Star Lord nemá moc prostoru pro gagy jako v jedničce - řeší hlavně rodinné trable, které však mají váhu a nejsou povrchní. Celkově interakce s Egem (jeden z nejlepších záporáků poslední doby) fungovaly. Rocket opět skvělý, Gamora beze změny - linka s Nebulou je slabší, ale asi vytvoří oslí můstek k Avengers. Hudba v mnoha motivech - když zrovna nejede na oldies hitech - připomíná Mad Maxe. Náladu skvěle zvedá duo Drax/Mantis. Jejich dialogy plné humoru (který má dost blízko k tomu britskému) byly brilantní. A nakonec Yondu... Dostal lepší scénář a skvěle konkuroval Quicksilverovi z X-Menů. Shrnul bych to jedním slovem. Paráda! (Po druhém shlédnutí se prožitek překvapivě nevytrácí, ale prohlubuje). Chápu, jestli se to někomu nelíbí, ale já v tomhle filmu našel nečekané zalíbení a je to opravdu pecka. (31.05.2017)

Myslím, že je to lepší než jednička. Žádný šablonovitý superpadouch, žádný celogalaktický souboj dobra a zla, příběh je daleko přímočařejší, tím pádem stravitelnější a člověk má čas pozorovat tu vizuální parádu na pozadí. Navíc bych řekl, že je ve dvojce humor jakože lepší. Dokonce jsem se musel párkrát fakt zasmát, u jedničky jsem byl spíše na rozpacích. (15.08.2017)

// Pro jedničku hrál moment překvapení, tehdy pořád čerstvé pojetí a taky překvapivě citlivá práce s postavami, především tedy tou hlavní, díky čemuž na mě finále s maminkou působilo zatraceně dojemně. Oproti tomu dvojka oprašuje staré křivdy, láká na vidinu světlejších zítřků a vytahuje jedno z nejepičtějších komiksových finále vůbec. Musíte si na něj ovšem nějakou dobu počkat a zatímco mně osobně jednotlivé scénky vedoucí k onomu vrcholu filmu nijak nevadily, někdo by se klidně mohl nudit. Závěr jako takový už nefungoval tolik, jako v jedničce, pořád je to ale lepší než 90% zbylé marvelovské tvorby. Včetně obou vychvalovaných Kapitánů nebo třeba prvních Avengers. Trochu zamrzí, že tu hlavní hrozba opět nepůsobí moc hrozivě a že nikde nejsou vidět žádné skutečně dopady, protože pak by se to muselo brát alespoň trochu vážně a na to si v tomhle univerzu nikdo zjevně troufat nehodlá. Kolem a kolem ale spokojenost a byť je to o kousíček slabší, jak první díl, pořád jsem se v kině obrovitánsky bavil, takže určitě zajít, vidět, vyhnout se 3D a užít si. 7/10 (05.05.2017)

Marvel si na přelomu druhé a třetí fáze svého nezměrného univerza pojistil svůj standard. Sólovky mají svoji sílu, humor a jasný cíl, týmovky pak jdou ambicemi o něco výš a hrdinové se v nich vypořádají s obecnějším problémem, který trápí celou společnost. A do toho si přijdou Strážci galaxie, všechno rozbourají a svou odtržeností od ostatního dění zase zvítězí. Nevím, jak to James Gunn dělá, ale ať chtěli fanoušci cokoli, on snad dokáže uspokojit každého. Týmová práce, hašteření mezi Strážci, silné příběhy jednotlivců, jedinečný nepřítel, změny stran, rozvoj známých vedlejších postav, dojemné katarze a na pozadí toho všeho opět i originální a neoposlouchatelný písničkový soundtrack, dokonale podporující vtípky jako od správného zastydlého puberťáka. Za překvapivě velký risk považuji změnu nálady při finálním boji, protože v prvním dílu se i v těch nejdramatičtějších chvílích hláškovalo a vůbec všelijak blblo, zatímco teď se atmosféra v kritickém bodě přece jen na slušnou dobu zmrazí. Právě tady série do jisté míry dospívá a příště bude muset přijít s něčím novým. Jedna konkrétní potitulková scéna ale naznačuje, že to nebude problém. Velké díky za tenhle ohňostroj nápadů, který ani na minutu neustává. (14.05.2017)

Je to jako vykuchat jádro Červeného trpaslíka, natáhnout jej na dvě hodiny, hodit do kouzelné krabičky, kde makají trikoví otroci a pak si nechat vygenerovat „film“. První půlka je ještě vcelku snesitelná, především Rocketovi se daří to, co v prvním díle nedovedl nikdo, tedy sázet osobité momenty a úderné hlášky, ale v momentě, kdy se definuje záporák, mi blesklo hlavou: „A je to v hajzlu!“, protože pak už jenom poctivě odškrtáváte všechny propriety standardního marveláckého menu. Dezert se nekoná, překvapení jakbysmet. (20.08.2017)