Réžia:
James GunnScenár:
James GunnKamera:
Henry BrahamHudba:
Tyler BatesHrajú:
Chris Pratt, Zoe Saldana, Dave Bautista, Bradley Cooper, Vin Diesel, Michael Rooker, Karen Gillan, Pom Klementieff, Kurt Russell, Elizabeth Debicki (viac)Obsahy(1)
Peter Quill, prezývaný sám sebou Star Lord, a partia jeho excentrických priateľov sa vydávajú cez najvzdialenejšie končiny vesmíru, aby opäť zachránili Galaxiu a tajomstvo jeho rodičov. Starí nepriatelia sa stávajú novými spojencami a na pomoc prichádzajú aj ďaľšie obľúbené postavy z rozpínajúceho sa filmového vesmíru štúdia Marvel. Diváci sa môžu tešiť na veľké herecké hviezdy v nečakaných úlohách a to všetko v v rytme najväčších hitov 70-tych rokov... (Saturn)
(viac)Videá (28)
Recenzie (1 097)
Tenhle komiksový svět z dílny Jamese Gunna jednoduše miluji. Emoce, humor i v těch nejhorších situacích a silný příběh jedné rodinné historie. Určitě ještě lepší než jednička. Tahle marvelovská parta je stokrát úžasnější než cokoli s Avengers dohromady. A znovu je tu moje slabost pro Chrise Pratta bez trička. Pardon. ()
Pokračování Strážců Galaxie se nese víceméně v podobném duchu jako jednička, ale nepřináší nic moc nového. Je to slušná zábava to bezesporu ( Nejvtipnější je opět Drax s mývalem) Starlord je zde trošku mdlý a nepřišlo mi, že má dostatek prostoru, Kurt Russel se mi příliš nelíbil a Stallone je zde snad jen 2 minuty, takže na něj se těšit nemá příliš cenu. Na můj vkus je film až příliš barevný a místy dost infantilní a velké finále je vlastně nejslabším článkem, protože se nejedná o nic jiného než masivní digitální bordel, který divák nestíhá pobírat a je mu vlastně i jedno jak to nakonec dopadne. Highlightem pro mne byla scéna v lese, kde mýval zneškodňuje protivníky díky vychytralým pastím. Vícekrát se na film nejspíš nepodívám a zařadil bych jej k průměrnějším Marvelovkám. DC s Wonder Woman tuším Marvelu nakope letos prdel. 75% ()
Ten večer mi zkurvilo více věcí. Budu teď asi nepatrně pejorativní a expresivní, abych dostatečně zřetelně vyjádřil své spravedlivé rozhořčení, tudíž Svazy katolických matek a Klubíky bigotních šosáků okamžitě přestanou číst a potáhnou raději do piče. Dvakrát v životě jsem neuváženě nasmrkal jedné paní do gramofonu a teď za to krutě platím. Mně i oběma mým antikoncepčním selháním se jednička děsně líbila, taxme ve stejné sestavě vyrazili i na dvojku. Satanžel jsme se nemohli dočkat, až to budou hrát v jediném poctivém, nebanditském kině s lidskou tváří, naprosto srovnatelně komfortním, které tu ještě tak tak skomírá po ryze monopolním nájezdu dvou holandských Cinezmrdů, jeden bez dvou z Amsterdamu, druhý za dvacet z Rotterdamu, majitel tentýž, 90 procent trhu, antimonopolní úřad na to jebe. Kurvy jedny, amorálně hrabivé. Takoví dárci orgánů mají totiž zpravidla v kině žízeň. Jednou jsem se kdysi pokoušel vstoupit do sálu s igelitkou z Tesca, kde jsem měl ilegální kontraband v podobě 2l (slovy „dvou litrů“) Fanty za 19 Kč (slovy „devatenáct korun českých“), vrhlo se na mě hned u vchodu komando sveřepých uvaděčů, vyrvalo mi ji z ruky s tím, že mi ji vrátí na konci školního roku, a velitel už si skoro nasazoval gumové rukavice na prohlídku tělesných otvorů, jestli náhodou ještě někde nepašuju další dvoulitrovku. Plival jsem kolem sebe a okázale pičoval na všechny strany, ale bylo mi to platné jako downovi učebnice astrofyziky, a málem na mě zavolali policajty. Podobně potupnou proceduru jsem před svými vyživovacími povinnostmi podstoupit nehodlal, abych jim šel příkladem, a tak jsem se uvolil nezřízeně utrácet v cinezkurvysynském baru. „Ale jen střední, kurva,“ říkám jim výchovně, „zase byste chodili furt chcát a měli z filmu hovno!“. „Máte naprostou pravdu, pane otče!“ odpověděly unisono mé dokonale edukované celoživotní starosti. Ale co se nestalo! Ta úděsně milá slečna u pultu, která se patrně právě překvalifikovávala z hajzlbáby na nejpomalejší ťukačku do pokladního terminálu ve střední Evropě, a proto jsme se ve frontě o třech lidech ani chvíli neotravovali asi třicet minut, mi po objednání dvou středních (0,75 l) Fant nabídla krutohustě výhodný buzi-nes, a sice jestli prý nechci velkou (1 l), je to prý jen o deset korun dražší a budu toho mít víc. Po rychlé konzultaci se svou židovskou kalkulačkou jsem nemohl jinak, než nadšeně souhlasit. Boží, to jsou ale v těch kinech altruisté a filantropové, co se snaží jednomu tak bezelstně ušetřit, až mu zbyde ještě i na přízeň žen a luxusní předměty! A pak to přišlo. 75 (slovy „sedmdesát pět“) korun za jeden litr močoviny z postmixu, ověřená nákupka tohohle svinstva - 8 Kč včetně DPH. NOTYPYČO!!! Opravdu nejde o nějakých posraných 75 kulí, ale o princip a nemožnost jiné volby! Stoprocentní zisk by byl ještě vysrkatelný, 200 procent na procezení něčeho o pojebaných zlodějských hovadech mezi zuby, ale skoro 1000 procent marže na pančovaném svinstvu, to by si snad nelajsli ani Lehmanovic bratři v nejlepší formě, ani v pětihvězdičkovém hotelu v centru Kurvy stověžaté. Po letmém nahlédnutí do účetních závěrek těhle pamrdů zjistíte, že rock co rock vykazují čistých 10 mega jen za prodej občerstvení. A proč? Protože každý návštěvník je prostě odsouzen k dilematu - buď být debil a cvaknout nějakému otylému holandskému amorálnímu zmrdovi jachtičku, nebo mít žízeň. A moc možností jít do jiného kina, než k evidentním monopolním zlodějům, už nezůstalo. (Ostatní naprosto neziskové pochutiny a pro ty chudáky totálně likvidační ceny lístků rozeberu záhy v rozsáhlejším textu.) Takže jsme se usadili, fuckani usrkli a nesměle se zeptali: „Pane otče, smíme promluvit?“ „Povoleno, když to musí být,“ odvětil jsem dobrosrdečně, „ale buďte struční, výstižní a jděte rovnou k jádru věci!“ „Pane otče, pokorně prosíme za prominutí, ale my to patrně nadále požívat nebudeme. Je to totiž, a odpusťte nám to poněkud expresivní vyjádření a prostořekost, mimořádně odporné.“ „Smradi nevděční,“ utrousil jsem nasraně a začal vytahovat z kalhot řemen. Avšak abych byl sice přísný, ale spravedlivý, před výkonem trestu jsem ochutnal. A vskutku, opravdovou Fantu to nevidělo ani v tom třicetiminutovém martýriu pomrdaných reklam, kterým vás před každým filmem úplně zadarmo!!! bez skrupulí nakrmí, a chutnalo to jako chcanky bezdomovce s akutním zánětem močových cest, co měsíc nežral nic jiného než enormně chemicky ošetřované pomerančové slupky. Ale nekupte to za ty prachy a tak výhodně! No co vám budu povídat, všechno mě to otrávilo natolik, že málem byla narušena má pověstná objektivita při posuzování díla samotného. Ono je totiž těžké vychutnat si film, když v hubě máte pachuť předražené koňské moči a půl hodiny před samotným začátkem vás ještě nějaký vypičenec za židovských 170 korun svévolně terorizuje až nehumánními Impulzovými a dalšími komerčními audiovizuálními zvěrstvy. Sebeovládnu se však, a ač okolnosti kulturního prožitku hodnotím smradlavým žluklým odpadem v osidlech Cinezabijáka filmů, Vol. 2 má naprosto fantastickou úvodní titulkovou scénu, Taclík, zmutovaná mývaloliška, loupežníci z Mrazíka, mimigrůt i ten tupoň a neherec Bautista jsou opět homixově nekonvenční a vtipní, Kurt šarmantní, a než na vás závěrem jako z Assvenžrů vykydají tunu odporného patosu a kýčovitých rodinných hovnot, což vám podruhé zkurví den, je to stejně dobé jako dokonalá Vol. 1. Půjdu ale oproti ní dolů jen o jednu, protože jsem si trochu spravil náladu, když jsem zbytkem toho předraženého žlutého travexu těm nezištným dobrákům s gustem pořádně polil sedačky a udělal kolem řádný bordel. Ano, byl jsem to já, řada 10, místa 14-15-16. Velmi doufám, že vás zvýšené náklady na uklízečku kompletně zruinují a dostanou šanci rozumně!!! prosperovat divácky přátelské, neparazitní a nemonopolní kinematografy. () (menej) (viac)
Dal jsem si teď nakoukávací kolečko blockbusterových restů a po sérii neskonale nudných, stopáží přefouklých a emočně splasklých balónů je tenhle barevnej overkill jako dávka euforického fetu. Gunn by nemusel tolik tlačit na pilu s vtipem, který mu často bouchne o vteřinu vedle, ale popravdě mě tahle překvapivě citlivá storka o nedokonalosti otcovství i přátelství táhla za čumák od první vteřiny. Marvelu se nejvíc daří polidštit figury, které mají k humanitě nejdál. Ke Guardians jsem přilnul do té míry, že si tentokrát odpustím držkování. Dali mi to, co mi na plátně letos chybí – zábavu a pocit, že mi na digitální vřavě záleží. Prostě že po terabajty kalkulací jede magnetická páska něčeho opravdového. Father issues za dvě stě mega už dlouho nebyly tak roztomile ošuntělé. ()
Já jsem tedy nepochopil, o čem vlastně druzí Strážci měli být, protože to, co se na obrazovce odehrávalo, byly jen hodně nablýskaná rodinná pouta. Sem tam nějaký vtípek byl fajn, na závěr padla i nějaká ta podařená emoce, avšak nemůžu se zbavit pocitu, že celý film byl poměrně hloupý a "zbytečný". 6/10 ()
Galéria (154)
Fotka © Walt Disney Studios Motion Pictures
Zaujímavosti (87)
- Severoamerické tržby byly 389,8 milionu amerických dolarů, celosvětové pak 863,8 mil. (NIRO)
- Režisér filmu James Gunn ešte pred premiérou potvrdil, že film má až päť potitulkových scén. (Paldiny)
- Počas záverečných titulkov sú mená rôznych členov štábu na chvíľu nahradené výrazom "I am Groot". Táto hláška vo filme odznela dovedna 17x. (AndrejBB)
Reklama