Strážcovia Galaxie 2

Rodinná komedie par excellence, která, i přes slabší dějovou konstrukci a scenáristickou berličku „Jak jsem zabil tvojí matku“ vedoucí k finální konfrontaci, dokáže úspěšně pobavit. Marvel Studios Standard© – neurazí, krátkodobě nadchne, ale druhé shlédnutí (nedej Bože v kině!) vůbec nehrozí. (09.05.2017)

Na mě to působilo tak, že Honza Gunn si přečetl moje hodnocení jedničky a podle toho se zařídil. Škrtly se kecy, přestalo se hrát si na pupek světa a začala zábava. A na to já slyším, protože tak jako je i dvojka chujovina všech chujovin Matka, mě oproti první záchraně Galaxie nenutila trhat si chlupy v nose, abych neusnul. A v příští lekci už se snad konečně dozvím, jestli je Zoe zelená úplně všude. Napíšu. (09.05.2017)

Takže hned na začátku musím říct, že některé vtipy mi připadaly opravdu vtipné (ale spousta dalších ne, například všechny scény, kdy se někdo nuceně z plna hrdla smál, všechno s topornou paní s tykadly, apod.) A hned potom musím říct, že tohle přece ani není film. Je to sled skečů kolísající kvality, které doopravdy nespojuje nic. Nejhlavnější hrdina je pasivní až na půdu a jeho kolegové se snaží rozehrávat svá témata, ale protože mi nikdo (snad až na Yondua) není sympatický, tak mě ty vedlejší trable nezajímají. Možná sestry a jejich konflikt by nabízel něco slibnějšího, ale protože se to všechno odehrává jenom v dialozích a v krátkém přiděleném časoprostoru, tak se to utopí a vyšumí. Přítomnost dvou záporáků, z nichž ani jeden nepředstavuje pro hrdiny kvůli jejich nezranitelnosti pražádnou hrozbu (ale z nějakého důvodu máme věřit, že zrovna oni už určitě natuty zničí celý svět, potažmo všechny světy), je klasickým nešvarem současných pokračování komiksových filmů. I ta jedna zhasnutá svíčka se musí sfouknout sama, aby se Marvelu nedalo vyčítat, že je moc měkký. Chris Pratt pro mě i nadále zůstává zcela nevhodný představitel hlavní kladné role jakéhokoliv filmu. Určitě by byl skvělý sidekick, ale jako alfa omega nefunguje ani náhodou. Střídání vtipných, bojových a sentimentálních pasáží je mechanické až to bolí, a abych svůj komentář uzavřela kruhem, tohle přece ani není film. (30.08.2017)

Dal jsem si teď nakoukávací kolečko blockbusterových restů a po sérii neskonale nudných, stopáží přefouklých a emočně splasklých balónů je tenhle barevnej overkill jako dávka euforického fetu. Gunn by nemusel tolik tlačit na pilu s vtipem, který mu často bouchne o vteřinu vedle, ale popravdě mě tahle překvapivě citlivá storka o nedokonalosti otcovství i přátelství táhla za čumák od první vteřiny. Marvelu se nejvíc daří polidštit figury, které mají k humanitě nejdál. Ke Guardians jsem přilnul do té míry, že si tentokrát odpustím držkování. Dali mi to, co mi na plátně letos chybí – zábavu a pocit, že mi na digitální vřavě záleží. Prostě že po terabajty kalkulací jede magnetická páska něčeho opravdového. Father issues za dvě stě mega už dlouho nebyly tak roztomile ošuntělé. (30.09.2017)

Fakt, že sa to prakticky celé odohráva pred zeleným plátnom, ma otravuje. Takisto tomu chýba niečo z "čara nového" prvého dielu. Ale ten príbeh "otec-syn" nakoniec dáva zmysel, postavy sú stále sympatické, gagy z 90% fungujú (čo je vzhľadom na tú hustotu veľmi vysoké skóre). Plus Kurt, David, Michelle a Sylvester. Spokojnosť. (07.05.2017)