Strážcovia Galaxie 2

Super jizda jako prvni dil. Tady neni moc co resit, jeden z nejzabavnejsich komiksovejch filmu. Skvely triky, super hudba, pribeh jeste v ramci moznosti uchazejici a super sympaticky postavy. Neustale nejaka akce, do toho spousta hlasek a dve hodiny utecou jako nic, klidne by mohl bejt film i delsi. Jediny negativum je, ze tim, ze tu je v tradici pokracovani vseho vic, at uz to je vic postav, vic vedlejsich pribehu nebo proste cokoliv, co vas napadne, nic nedostane poradne prostor, takze vsechno tu je jen tak nakously a urcite by se dala spousta veci jeste vic rozvinout. Ale neni to nic, co by cloveka v ty zaplave akce a hlasek nejak vic trapilo. Jasnejch 5*. (11.11.2017)

Myslím, že je to lepší než jednička. Žádný šablonovitý superpadouch, žádný celogalaktický souboj dobra a zla, příběh je daleko přímočařejší, tím pádem stravitelnější a člověk má čas pozorovat tu vizuální parádu na pozadí. Navíc bych řekl, že je ve dvojce humor jakože lepší. Dokonce jsem se musel párkrát fakt zasmát, u jedničky jsem byl spíše na rozpacích. (15.08.2017)

Na mě to působilo tak, že Honza Gunn si přečetl moje hodnocení jedničky a podle toho se zařídil. Škrtly se kecy, přestalo se hrát si na pupek světa a začala zábava. A na to já slyším, protože tak jako je i dvojka chujovina všech chujovin Matka, mě oproti první záchraně Galaxie nenutila trhat si chlupy v nose, abych neusnul. A v příští lekci už se snad konečně dozvím, jestli je Zoe zelená úplně všude. Napíšu. (09.05.2017)

Já jsem tedy nepochopil, o čem vlastně druzí Strážci měli být, protože to, co se na obrazovce odehrávalo, byly jen hodně nablýskaná rodinná pouta. Sem tam nějaký vtípek byl fajn, na závěr padla i nějaká ta podařená emoce, avšak nemůžu se zbavit pocitu, že celý film byl poměrně hloupý a "zbytečný". 6/10 (14.08.2017)

Dal jsem si teď nakoukávací kolečko blockbusterových restů a po sérii neskonale nudných, stopáží přefouklých a emočně splasklých balónů je tenhle barevnej overkill jako dávka euforického fetu. Gunn by nemusel tolik tlačit na pilu s vtipem, který mu často bouchne o vteřinu vedle, ale popravdě mě tahle překvapivě citlivá storka o nedokonalosti otcovství i přátelství táhla za čumák od první vteřiny. Marvelu se nejvíc daří polidštit figury, které mají k humanitě nejdál. Ke Guardians jsem přilnul do té míry, že si tentokrát odpustím držkování. Dali mi to, co mi na plátně letos chybí – zábavu a pocit, že mi na digitální vřavě záleží. Prostě že po terabajty kalkulací jede magnetická páska něčeho opravdového. Father issues za dvě stě mega už dlouho nebyly tak roztomile ošuntělé. (30.09.2017)