Strážcovia Galaxie 2

Bavil jsem se, ale že bych se hnal do kina podruhé, to úplně říct nemůžu. Dvojka Strážců Galaxie totiž hraje na jistotu a bohužel tak moc, že to občas trochu zamrzí. Co to znamená? Víc věcí, které fungovaly minule. Víc tancujícího Groota, víc mimózních hlášek Draxe, víc frajeření Petera Quilla a ještě podivnější mimozemšťané. To všechno smíchané s velkolepou trikovou akcí, humorem a osmdesátkovým feelingem. Fanoušci tohle chtějí a čekají. A James Gunn jim to dal. Bohužel ale ve snaze „nacpěte tam víc věcí, co se líbily minule“ trošku zapomíná na příběh a především na to, že by měl ukázat i pár nových věcí. Jako kdyby ve studiu chodil někdo s klackem a bouchl přes záda každého, kdo chtěl vymyslet něco nového nebo zkusit udělat něco jinak. Druzí Strážci Galaxie jsou přesně takoví, jací by měli být, bohužel se však ani v nejmenším nepokoušejí překročit svůj vlastní stín, což je malinko škoda. Dva dny po projekci mi film prakticky zmizel z hlavy. (04.05.2017)

Momenty to má vpravdě geniální (při neřízeném jednání Baby Groota nebo při shánění lepící pásky v bitevní vřavě jsem řval smíchy) a vztahy mezi kladnými hrdiny jsou velmi dobře a systematicky rozvíjeny v rámci této epizody i napříč celkovým příběhem, ale to dějové schéma ..... To je bída třená s Draxovými výkaly proslulými jejich velikostí, kde sice vše probíhá tak nějak srozumitelně a logicky, ale zároveň absolutně schází moment překvapení či více vtipných situací, které by nevycházely jen z neustálého hašteření svérázných postav a roztomilého buranství Draxe, který je tentokráte jasným highlightem filmu. A už to je zkrátka zklamání, když jde o pokračování megahitu, který si dokázal z plochých schémat svých marveláckých fellas udělat před pár lety velkou a scénáristicky sevřenou legraci. Tady možná zbyla halda nadhledu a snaha o neustálé džouky, ale celé nastínění i průběh záporáckých obštrukcí smrdí nudou a nevynalézavostí a divák jen tupě odpočítává jeden standardní komiksový zvrat za druhým. Těšit se na další kick ass dobrodružství téhle partičky ale určitě nepřestanu, pořád vidím hodně velký potenciál, ať už s Rockym nebo bez něj.. 70% (25.08.2017)

Jedinečná ukázka kocourkovského eklekticismu a k dokonalosti dovedené prostoduchosti. James Gunn vnáší do marvelovské pásové výroby prvky "originality", jelikož se rozhodl tisíckrát použitou superhrdinskou šablonu ozvláštnit o dosud nevídanou porci infantilnosti a stupidity. Guardians of the Galaxy Vol. 2 tak nabízí hloupoučkou zápletku na úrovni Toma a Jerryho, retardované dialogy jako vystřižené z Teletubbies či nucené hlášky, které svou trapností mohou konkurovat i Kameňákům Zdeňka Trošky. Povrchně načrtnutým, nepropracovaným a nerozvinutým postavám, jež jsou povětšinou vykradené z jiných filmů, vévodí otravný digitální křeček s kulometem. Kdybych byl strážcem galaxie a nikoliv zdejším hororovým expertem, tak po zhlédnutí této slabomyslné taškařice zničím Zemi jednou provždy. Odpad! (02.05.2017)

Po prvním díle, kterému jsem nepřišel na chuť tak, jak jsem si představoval, přichází Strážci znovu. K mému překvapení se všechno zlepšilo a já jsem se skvěle bavil. Baby Groot mě v trailerech celkem iritoval, ale tady potěšil (scéna s čírem mi připomínala Stoletého staříka). Star Lord nemá moc prostoru pro gagy jako v jedničce - řeší hlavně rodinné trable, které však mají váhu a nejsou povrchní. Celkově interakce s Egem (jeden z nejlepších záporáků poslední doby) fungovaly. Rocket opět skvělý, Gamora beze změny - linka s Nebulou je slabší, ale asi vytvoří oslí můstek k Avengers. Hudba v mnoha motivech - když zrovna nejede na oldies hitech - připomíná Mad Maxe. Náladu skvěle zvedá duo Drax/Mantis. Jejich dialogy plné humoru (který má dost blízko k tomu britskému) byly brilantní. A nakonec Yondu... Dostal lepší scénář a skvěle konkuroval Quicksilverovi z X-Menů. Shrnul bych to jedním slovem. Paráda! (Po druhém shlédnutí se prožitek překvapivě nevytrácí, ale prohlubuje). Chápu, jestli se to někomu nelíbí, ale já v tomhle filmu našel nečekané zalíbení a je to opravdu pecka. (31.05.2017)

Je to jako vykuchat jádro Červeného trpaslíka, natáhnout jej na dvě hodiny, hodit do kouzelné krabičky, kde makají trikoví otroci a pak si nechat vygenerovat „film“. První půlka je ještě vcelku snesitelná, především Rocketovi se daří to, co v prvním díle nedovedl nikdo, tedy sázet osobité momenty a úderné hlášky, ale v momentě, kdy se definuje záporák, mi blesklo hlavou: „A je to v hajzlu!“, protože pak už jenom poctivě odškrtáváte všechny propriety standardního marveláckého menu. Dezert se nekoná, překvapení jakbysmet. (20.08.2017)