Strážcovia Galaxie 2

Marvel si na přelomu druhé a třetí fáze svého nezměrného univerza pojistil svůj standard. Sólovky mají svoji sílu, humor a jasný cíl, týmovky pak jdou ambicemi o něco výš a hrdinové se v nich vypořádají s obecnějším problémem, který trápí celou společnost. A do toho si přijdou Strážci galaxie, všechno rozbourají a svou odtržeností od ostatního dění zase zvítězí. Nevím, jak to James Gunn dělá, ale ať chtěli fanoušci cokoli, on snad dokáže uspokojit každého. Týmová práce, hašteření mezi Strážci, silné příběhy jednotlivců, jedinečný nepřítel, změny stran, rozvoj známých vedlejších postav, dojemné katarze a na pozadí toho všeho opět i originální a neoposlouchatelný písničkový soundtrack, dokonale podporující vtípky jako od správného zastydlého puberťáka. Za překvapivě velký risk považuji změnu nálady při finálním boji, protože v prvním dílu se i v těch nejdramatičtějších chvílích hláškovalo a vůbec všelijak blblo, zatímco teď se atmosféra v kritickém bodě přece jen na slušnou dobu zmrazí. Právě tady série do jisté míry dospívá a příště bude muset přijít s něčím novým. Jedna konkrétní potitulková scéna ale naznačuje, že to nebude problém. Velké díky za tenhle ohňostroj nápadů, který ani na minutu neustává. (14.05.2017)

// Pro jedničku hrál moment překvapení, tehdy pořád čerstvé pojetí a taky překvapivě citlivá práce s postavami, především tedy tou hlavní, díky čemuž na mě finále s maminkou působilo zatraceně dojemně. Oproti tomu dvojka oprašuje staré křivdy, láká na vidinu světlejších zítřků a vytahuje jedno z nejepičtějších komiksových finále vůbec. Musíte si na něj ovšem nějakou dobu počkat a zatímco mně osobně jednotlivé scénky vedoucí k onomu vrcholu filmu nijak nevadily, někdo by se klidně mohl nudit. Závěr jako takový už nefungoval tolik, jako v jedničce, pořád je to ale lepší než 90% zbylé marvelovské tvorby. Včetně obou vychvalovaných Kapitánů nebo třeba prvních Avengers. Trochu zamrzí, že tu hlavní hrozba opět nepůsobí moc hrozivě a že nikde nejsou vidět žádné skutečně dopady, protože pak by se to muselo brát alespoň trochu vážně a na to si v tomhle univerzu nikdo zjevně troufat nehodlá. Kolem a kolem ale spokojenost a byť je to o kousíček slabší, jak první díl, pořád jsem se v kině obrovitánsky bavil, takže určitě zajít, vidět, vyhnout se 3D a užít si. 7/10 (05.05.2017)

Jak jsem se na tenhle film těšila do kina to si nedokážete představit. Mluvila jsem o tom se všema kámoškama nebo lidma ve frontě v hypermarketu či chodila zcela zdravá k doktorovi jen abych o tom mohla tlachat s důchodcema v čekárně. Mezi nima jsem měla největší úspěch ty jsou vděčný za každý téma a když už napůlmrtvá stařenka zjistila že existuje mluvící mýval s raketometem údivem jí z toho vypadla zubní náhrada. Jenže pak film konečně šel do kin a já se na něj nedostala z blíže nejmenovaných důvodů. Luxusně mě to nasralo, pohrdala jsem špatnou verzí a s brekem čekala na nějakou hezkou kvalitu kterou by znalkyně mojí třídy dokázala ocenit. Dočkala jsem se včera a s nadšeným řevem hodila film na USB, šoupla ho do TV, udělala se...teda udělala si popcorn, opřela se o Alíka a zcela se ponořila do svého oblíbenýho světa. A že to byla opět brutální jízda o tom už netřeba pochybovat. Takže jsem prskala popcorn z huby při záchvatech smíchu při debatě o hovně (doslova) či u medvídka mývala a jiných chujovinách. Z nových postav si mě získala ta šukézní retardka co se nádherně hodí k Batíkovi a která mi velmi připomíná mě na trávě. Jelikož jsem na trávě pořád, tak jsem vlastně neustále stejně šílená kráva jako ona s tím, že jsem z toho nadšená. Není nad zelenou realitu, ale chci ty šnečí tykadla. Akce je vymazlená a libovější víc než pička mojí 12ti letý sestřenky. Teda...kamarádky. 21ti letý...I když film má dvě a čtvrt hodiny stejně utek šíleně rychle a já chtěla víc a víc jako při dobrý jebačce. Na konci jsem si teatrálně pořvala plná chvilkového citu (jako po dobrý jebačce) a už teď se těším na další díl ve kterém bych měla mít vedlejší roli ve scéně, kdy budu šnečici lízat ulitu. Jupíííí (21.07.2017)

Nikdo by asi před třemi roky neřekl, že dokáže fungovat film mezi jehož hlavní hrdiny patří i mluvící mýval a strom opakující pořád jednu samou větu. Jednička byla ale v rámci filmového průmyslu něco neokoukaného. Jednička dodnes funguje jako úžasná sci-fi komedie která se vyznačuje úžasným situačním humorem. A kromě kvalit z toho bylo 773 milionů dolarů celosvětově. Proto musela vzniknout dvojka která si............ vede snad ještě víc. Příběh dvojky se odehrává asi tři měsíce po jedničce což znamená dvě věci......... postavy se zase tolik rozvinout nemohli ale zato lépe funguje jejich chemie. Už to není pět lidiček kteří mají chuť se navzájem zabít ale jsou ´´rodina´´. Strážci galaxie Vol. 2 především trpí syndromem Avengers 2 kde chcete aby si postavy více povídali než aby zažívali akci. A to se stane. Ke strážcům se přidavá i Mantis který je v rámci sociologie trochu opožděná ale jinak celkem kvalitní postava která by ještě mohla něco předvést. Ke strážcům se přidávají i dvě postavy ze Strážců galaxie 1- Yondu a Nebula. Yondu tentokrát dostává více prostoru a více prozkoumáme jeho nitro. A to samé se dá říct i o Nebule která tentokrát není obyčejná loutka. Otce Star-Lorda poté hraje Kurt Rusell který je 1) v úvodní scéně geniálně omlazen a za 2) skvěle hraje a stejně jako v Rychle a zběsile 7 a 8 si krade každou scénu pro sebe. Strážci galaxie Vol. 2 jsou především další vesmírnou space-operou a hned první scéna s Grootem láká na to aby si děti kupovali jeho hračky. Ale pro dospělého diváka to nepůsobí rušivě a naopak je to neuvěřitelně geniálně vtipné a další možnosti fungování situačního humoru. Strážci galaxie Vol. 2 jsou neuvěřitelnou space-operovou dávkou a to tak, že dle mého patří do TOP 5 celého marveláckého univerza. A stejně jako u jedničky si budete chtít pouštět písničky pořád dokola. Velká očekávání od trojky! Viděno v kině: 2x (06.05.2017)

Dvojka Strážců Galaxie se kupodivu nesnaží být rozmáchlejší, akčnější a zábavnější než jednička. James Gunn se raději pustil do menšího příběhu, který má pořádně ždímat emoce (a galaxie se v něm zachraňuje jen tak mimochodem), což asi kdekomu nebude po chuti. Strážci tentokrát necestují vesmírem a nepotkávají jednu děsivou hrozbu za druhou. Místo toho přešlapují na místě doslova i metaforicky a snaží se probít skrz dávné křivdy, urovnat rodinné vztahy a vůbec pochopit, kdo vlastně jsou a co by se sebou měli dělat. Za povrchními akčními orgiemi holt musíte vyrazit jinam - tady jsou veškeré digiřežby spíš na okrasu. A musím říct, že mi to zase tolik nevadilo, protože Gunn osobní linky ždíme na maximum a dělá tak z dvojky Strážců další dojemnou trefu. (8/10) (03.05.2017)