Strážcovia Galaxie 2

I pro mě znamenal David Hasselhoff a jeho mluvící auto hodně... Druzí Strážci Galaxie hrají na rodinou notu (dotáhl ji tam Vin Diesel z Rychle a zběsile?) a emociální veletoče. Zlý hajzl může mít zlaté srdce a naopak, zlatý hajzl může mít zlé srdce. Pokračující linie odhalující Quillův původ je zdařile zvrácená a nápad s živou planetou dostatečně neokoukaný. Potěší návrat Tanga a Cashe, parodování dronové politiky USA, Draxovy humorné vložky i Grootův roztomilý úsměv. Herecky se nic nemění, všichni si to neskutečně uzívají a Gunn si plní dětské sny duhovými bublinami a nostalgickou muzikou vytváří galony pohody s finálovým emocionálním ždímákem, který předčí i první díl. Za mě naprostá spokojenost. (09.05.2017)

„You're like Mary Poppins.“ Zejména během prostřední části víc soap než space opera, ale posun k rodinným hodnotám mi po jedničce, končící založením „rodiny“, přijde jako logický vývoj. Tvůrci si ve skutečnosti připravují půdu pro emocionálně silné finále a většinu motivů zdánlivě zdržujících vyprávění dříve či později smysluplně zapojí do hry (dopředu např. víme, že malého Groota fakt není radno pověřovat důležitými úkoly). Vyprávění o nespokojených rodičích (skutečných i náhradních) a nešťastných dětech zároveň souzní s nostalgickým tónem filmu, který pravou kvalitu hledá (a nachází) prostřednictvím songů a popkulturních odkazů v minulosti (stejně jako mnohé současné hollywoodské filmy, okouzlené osmdesátkovou estetikou). Moderní a egoistické řešení à la Minecraft (vytvořit si svůj vlastní svět) nezabírá. Hledání místa, kde se budete cítit dobře (nakonec se pochopitelně ukáže, že nezáleží na místě, ale na lidech), tvoří hlavní dějovou linku navenek epizodického, ve skutečnosti oproti jedničce (kde všechno držel pohromadě jeden MacGuffin) poměrně semknutého vyprávění. Lépe například funguje organizace syžetu pomocí písniček z Peterovy kazety, resp. možnosti/nemožnosti jejich poslechu. Film je samozřejmě nejzábavnější, když se vážně nebere a své pohrdání konvencemi superhrdinských megafilům nám dává ostentativně najevo (úvodní a z celého filmu nejvtipnější akční sekvence, kdy samotnou akci vlastně nevidíme). Gunn opět zkouší, jakými způsoby lze pojmout masivní akční scénu, aby nebyla zaměnitelná. Jen k tomu měl o něco vyšší rozpočet, takže se mohl vyřádit ještě víc (několik scén otevřeně odkazuje ke starým videohrám – Space Invaders, Galaga, Pac-Man –, nechybí vesmírná variace slavné náletové scény z Na sever severozápadní linkou, do velkolepého akčního vyvrcholení je zakomponované cameo Davida Hasselhoffa a narážka na Mary Poppins). Strážci Galaxie Vol. 2 jsou našlapaným letním blockbusterem, který si díky akčním scénám, soundtracku a nezaměnitelným hrdinům zachovává dost osobitosti, aby dokázal mezi mnoha a mnoha dalšími komiksovými filmy zaujmout a abyste mu odpustil větší předvídatelnost a občasnou ztrátu tempa. 80% (06.05.2017)

Podle očekávání jsem byl spokojen, i když žádný převratný příběh se nekoná a kulisy jsou jako vždy vypůjčené tu ze StarTreku, tam ze StarWars, což je jedině dobře. Opět vesmírná taškařice, která je pro o něco starší publikum než jednička, leč v Deadpoolových stopách nejde ani omylem. Nejlepší je samozřejmě Rocket Raccoon a jeho rafinované pasti (ozbrojenci levitující nad špičkami stromů pobavili). Zklamáním pro mě byla malá větev Groot. Zřejmě návnada pro dětské publikum, které sice Hlavu 22 nečetlo, ale plyšáky, nebo dřeváky s velkýma očima má rádo. Starý Groot mi fakt chyběl... Hýřící barvami tak, jak se to od comicsového filmu čeká, místy ukecané a nudící, v akci výbušné. Především pro fanoušky, intelektuálům nepomůžou ani kultovní odkazy na kulturu obecně. Snad jen to hudební retro začíná být ubíjející, ale budiž...4,5* (07.05.2017)

Na mě to působilo tak, že Honza Gunn si přečetl moje hodnocení jedničky a podle toho se zařídil. Škrtly se kecy, přestalo se hrát si na pupek světa a začala zábava. A na to já slyším, protože tak jako je i dvojka chujovina všech chujovin Matka, mě oproti první záchraně Galaxie nenutila trhat si chlupy v nose, abych neusnul. A v příští lekci už se snad konečně dozvím, jestli je Zoe zelená úplně všude. Napíšu. (09.05.2017)

Blockbusterový ekvivalent devadesátkové sobotní n@vácké estrády; přebarvené, snažící se za každou cenu o humory, které ne a ne fungovat, dlouhé k nepřežití a stavící jen a pouze na pitvořících se známých ksichtech. Snad jen ten Petr Novotný byl o poznání lepší záporák než ti zdejší. Postavy samotné ujdou, ovšem jejich (ne)využití v nepřehledném omalovánkovém digibordelu je na pár výchovných pohlavků. Úvodní hodina se ještě úrovni jedničky vyrovná, druhá posílá veškerý popcornový "feel good" koncept do kopru. (06.05.2017)