Strážcovia Galaxie 2

Pokračování Strážců Galaxie se nese víceméně v podobném duchu jako jednička, ale nepřináší nic moc nového. Je to slušná zábava to bezesporu ( Nejvtipnější je opět Drax s mývalem) Starlord je zde trošku mdlý a nepřišlo mi, že má dostatek prostoru, Kurt Russel se mi příliš nelíbil a Stallone je zde snad jen 2 minuty, takže na něj se těšit nemá příliš cenu. Na můj vkus je film až příliš barevný a místy dost infantilní a velké finále je vlastně nejslabším článkem, protože se nejedná o nic jiného než masivní digitální bordel, který divák nestíhá pobírat a je mu vlastně i jedno jak to nakonec dopadne. Highlightem pro mne byla scéna v lese, kde mýval zneškodňuje protivníky díky vychytralým pastím. Vícekrát se na film nejspíš nepodívám a zařadil bych jej k průměrnějším Marvelovkám. DC s Wonder Woman tuším Marvelu nakope letos prdel. 75% (04.05.2017)

Bavil jsem se, ale že bych se hnal do kina podruhé, to úplně říct nemůžu. Dvojka Strážců Galaxie totiž hraje na jistotu a bohužel tak moc, že to občas trochu zamrzí. Co to znamená? Víc věcí, které fungovaly minule. Víc tancujícího Groota, víc mimózních hlášek Draxe, víc frajeření Petera Quilla a ještě podivnější mimozemšťané. To všechno smíchané s velkolepou trikovou akcí, humorem a osmdesátkovým feelingem. Fanoušci tohle chtějí a čekají. A James Gunn jim to dal. Bohužel ale ve snaze „nacpěte tam víc věcí, co se líbily minule“ trošku zapomíná na příběh a především na to, že by měl ukázat i pár nových věcí. Jako kdyby ve studiu chodil někdo s klackem a bouchl přes záda každého, kdo chtěl vymyslet něco nového nebo zkusit udělat něco jinak. Druzí Strážci Galaxie jsou přesně takoví, jací by měli být, bohužel se však ani v nejmenším nepokoušejí překročit svůj vlastní stín, což je malinko škoda. Dva dny po projekci mi film prakticky zmizel z hlavy. (04.05.2017)

Momenty to má vpravdě geniální (při neřízeném jednání Baby Groota nebo při shánění lepící pásky v bitevní vřavě jsem řval smíchy) a vztahy mezi kladnými hrdiny jsou velmi dobře a systematicky rozvíjeny v rámci této epizody i napříč celkovým příběhem, ale to dějové schéma ..... To je bída třená s Draxovými výkaly proslulými jejich velikostí, kde sice vše probíhá tak nějak srozumitelně a logicky, ale zároveň absolutně schází moment překvapení či více vtipných situací, které by nevycházely jen z neustálého hašteření svérázných postav a roztomilého buranství Draxe, který je tentokráte jasným highlightem filmu. A už to je zkrátka zklamání, když jde o pokračování megahitu, který si dokázal z plochých schémat svých marveláckých fellas udělat před pár lety velkou a scénáristicky sevřenou legraci. Tady možná zbyla halda nadhledu a snaha o neustálé džouky, ale celé nastínění i průběh záporáckých obštrukcí smrdí nudou a nevynalézavostí a divák jen tupě odpočítává jeden standardní komiksový zvrat za druhým. Těšit se na další kick ass dobrodružství téhle partičky ale určitě nepřestanu, pořád vidím hodně velký potenciál, ať už s Rockym nebo bez něj.. 70% (25.08.2017)

Povedlo se. Pravda, jakmile se postava Kurta Russella představí, přijdou alespoň trochu znalí diváci o jedno překvapení, ale ne že by to nějak zvlášť vadilo - ono totiž těch překvapení ještě docela dost zbývá. Strážcům Galaxie jde opět hlavně o zábavu, kterou tentokrát míchají s působivými osobními příběhy a během finále i s uvěřitelnými emocemi, a díky tomu má člověk pocit, že se nedívá jen na obyčejnou dvojku, ve které musí být nutně všeho víc, ale prostě na dobrý film. Ačkoliv je to pro někoho možná samozřejmost, vyzdvihl bych kromě scénáře také triky, které opět neuvěřitelně omladily jednoho herce, a opět skvělý výběr písní - na scénu s My Sweet Lord od George Harrisona bych se mohl dívat asi pořád. (08.05.2017)

„You're like Mary Poppins.“ Zejména během prostřední části víc soap než space opera, ale posun k rodinným hodnotám mi po jedničce, končící založením „rodiny“, přijde jako logický vývoj. Tvůrci si ve skutečnosti připravují půdu pro emocionálně silné finále a většinu motivů zdánlivě zdržujících vyprávění dříve či později smysluplně zapojí do hry (dopředu např. víme, že malého Groota fakt není radno pověřovat důležitými úkoly). Vyprávění o nespokojených rodičích (skutečných i náhradních) a nešťastných dětech zároveň souzní s nostalgickým tónem filmu, který pravou kvalitu hledá (a nachází) prostřednictvím songů a popkulturních odkazů v minulosti (stejně jako mnohé současné hollywoodské filmy, okouzlené osmdesátkovou estetikou). Moderní a egoistické řešení à la Minecraft (vytvořit si svůj vlastní svět) nezabírá. Hledání místa, kde se budete cítit dobře (nakonec se pochopitelně ukáže, že nezáleží na místě, ale na lidech), tvoří hlavní dějovou linku navenek epizodického, ve skutečnosti oproti jedničce (kde všechno držel pohromadě jeden MacGuffin) poměrně semknutého vyprávění. Lépe například funguje organizace syžetu pomocí písniček z Peterovy kazety, resp. možnosti/nemožnosti jejich poslechu. Film je samozřejmě nejzábavnější, když se vážně nebere a své pohrdání konvencemi superhrdinských megafilům nám dává ostentativně najevo (úvodní a z celého filmu nejvtipnější akční sekvence, kdy samotnou akci vlastně nevidíme). Gunn opět zkouší, jakými způsoby lze pojmout masivní akční scénu, aby nebyla zaměnitelná. Jen k tomu měl o něco vyšší rozpočet, takže se mohl vyřádit ještě víc (několik scén otevřeně odkazuje ke starým videohrám – Space Invaders, Galaga, Pac-Man –, nechybí vesmírná variace slavné náletové scény z Na sever severozápadní linkou, do velkolepého akčního vyvrcholení je zakomponované cameo Davida Hasselhoffa a narážka na Mary Poppins). Strážci Galaxie Vol. 2 jsou našlapaným letním blockbusterem, který si díky akčním scénám, soundtracku a nezaměnitelným hrdinům zachovává dost osobitosti, aby dokázal mezi mnoha a mnoha dalšími komiksovými filmy zaujmout a abyste mu odpustil větší předvídatelnost a občasnou ztrátu tempa. 80% (06.05.2017)