Strážcovia Galaxie 2

"Správně. Nic jim neukradl. Nevím, proč nás sledují. Je to záhada." Tak ukradl Rocket anulaxové nebo harbulární baterie? Určitě harbulární. Já totiž věřím Draxovi, protože ten je ve své debilitě naprosto geniálně zábavný. Jenže z těch ostatních mě bavil už jen pidiGroot hledající číro, legendární Zardu Hasselfrau bez mluvícího auta a retro Pacmana. Ti ostatní dávkovali humor jen velmi dietně, digitální boj byl pro mne pouhou otázkou přežití, ale ty rodinné hodnoty se moc přežít nedaly. Příště by mi zkrátka stačilo Na stojáka s Draxem a jeho průhlednou kobercovkou. (07.03.2018)

„Dohodnime sa, že o tomto sa nikdy baviť nebudeme.“ Príjemne osviežujúce (úvodnú mega-bombastickú akciu v podstate vôbec nevidíme) a drzé (penis, prst). Postavy, vzťahy a dialógy sú natoľko super, že sa vôbec netešíte na moment, kedy to skončí a začne sa akcia plná trikov. Miestami to pripomína skôr vydarený sitkom (lepiaca páska!!!), než komiksovú space operu. Akcie je prekvapivo málo a keď sa dostaví, je (až na Younduov skvelý šíp) rušivo bombastická, pričom na konci je digi-bordelu tak veľa, až to pripomína DC konkurencie Batman vs. Superman a Jednotka samovrahov. Niektoré nápady sú len na efekt (Sylvester Stallone, Káčer Howard), potitulkové scény slabé, „zlatá rasa“ je ďalší priemerný marvelácky gauner, našli by sa i logické kiksy (Ego žil milióny rokov, ale za posledných 30 rokov zostarol ako bežný človek?) a sklamalo ma, že v druhej polovici sú upozadené postavy Draxa a Mantis, čo je u urehotaného Draxa a free Mantis obrovská škoda. A ku koncu je prehajdákaná postava Kurta Russella – toľko možností James Gunn mal a on si nerozumne nakoniec vybral túto? Hodinu a pol starostlivo budoval kvalitnú postavu a potom ju blbým twistom v podstate vyšmaril na smetisko? Inak ale prevláda spokojnosť. Má to vtipné, aj dojemné momenty, super soundtrack, samozrejme Davida Hasselhoffa, Mary Poppins, geniálne hlášky ("Skromnosť, to sa mi páči, aj ja som výnimočne skromný."; "Tak dobre, keď to hovoríš..."; "Je teraz táto konverzácia dôležitá?"), vizuálne podmanivo spracované svety, niekoľko výnimočných scén a postavy, ktoré sú do tímu začlenené ako nové, sa nečakane rýchlo ujali (najmä Michael Rooker mal veľké šťastie, že sa mu podarilo primotať sa k tejto sérii). „Možno bol tvoj otec. Ale nebol tvoj tato.“ Kino Považan NMNV 2017 (08.05.2017)

Neskutečná zábava od začátku do ... ano, dá se říct, že do konce. Tam trochu stříkly emoce, nicméně humorná tečka to zakončila. Hlášky, skvělá akce, vtípky, vesmírné bitvy a odkazy na osmdesátkový seriál mě spolehlivě odrovnávaly, i když jsem občas cítila, že to už sklouzává k přehnanosti. Ovšem ne ze všeho jsem byla tak odvařená. Nepochopila jsem to "zahradničení" Petrova tatíka s egem velkým jako planeta. S následky jeho sázení si filmaři moc neporadili a podle mě to hodně špatně zpracovali. Celkový dojem z filmu je ale výborný. Určitě se s jedničkou dá hrdě rovnat a v porovnání s ní v ničem nezaostává. Malá rada - nezvedejte se hned při prvních titulcích. Přijdete o bonusy. (07.05.2017)

„You're like Mary Poppins.“ Zejména během prostřední části víc soap než space opera, ale posun k rodinným hodnotám mi po jedničce, končící založením „rodiny“, přijde jako logický vývoj. Tvůrci si ve skutečnosti připravují půdu pro emocionálně silné finále a většinu motivů zdánlivě zdržujících vyprávění dříve či později smysluplně zapojí do hry (dopředu např. víme, že malého Groota fakt není radno pověřovat důležitými úkoly). Vyprávění o nespokojených rodičích (skutečných i náhradních) a nešťastných dětech zároveň souzní s nostalgickým tónem filmu, který pravou kvalitu hledá (a nachází) prostřednictvím songů a popkulturních odkazů v minulosti (stejně jako mnohé současné hollywoodské filmy, okouzlené osmdesátkovou estetikou). Moderní a egoistické řešení à la Minecraft (vytvořit si svůj vlastní svět) nezabírá. Hledání místa, kde se budete cítit dobře (nakonec se pochopitelně ukáže, že nezáleží na místě, ale na lidech), tvoří hlavní dějovou linku navenek epizodického, ve skutečnosti oproti jedničce (kde všechno držel pohromadě jeden MacGuffin) poměrně semknutého vyprávění. Lépe například funguje organizace syžetu pomocí písniček z Peterovy kazety, resp. možnosti/nemožnosti jejich poslechu. Film je samozřejmě nejzábavnější, když se vážně nebere a své pohrdání konvencemi superhrdinských megafilům nám dává ostentativně najevo (úvodní a z celého filmu nejvtipnější akční sekvence, kdy samotnou akci vlastně nevidíme). Gunn opět zkouší, jakými způsoby lze pojmout masivní akční scénu, aby nebyla zaměnitelná. Jen k tomu měl o něco vyšší rozpočet, takže se mohl vyřádit ještě víc (několik scén otevřeně odkazuje ke starým videohrám – Space Invaders, Galaga, Pac-Man –, nechybí vesmírná variace slavné náletové scény z Na sever severozápadní linkou, do velkolepého akčního vyvrcholení je zakomponované cameo Davida Hasselhoffa a narážka na Mary Poppins). Strážci Galaxie Vol. 2 jsou našlapaným letním blockbusterem, který si díky akčním scénám, soundtracku a nezaměnitelným hrdinům zachovává dost osobitosti, aby dokázal mezi mnoha a mnoha dalšími komiksovými filmy zaujmout a abyste mu odpustil větší předvídatelnost a občasnou ztrátu tempa. 80% (06.05.2017)

I pro mě znamenal David Hasselhoff a jeho mluvící auto hodně... Druzí Strážci Galaxie hrají na rodinou notu (dotáhl ji tam Vin Diesel z Rychle a zběsile?) a emociální veletoče. Zlý hajzl může mít zlaté srdce a naopak, zlatý hajzl může mít zlé srdce. Pokračující linie odhalující Quillův původ je zdařile zvrácená a nápad s živou planetou dostatečně neokoukaný. Potěší návrat Tanga a Cashe, parodování dronové politiky USA, Draxovy humorné vložky i Grootův roztomilý úsměv. Herecky se nic nemění, všichni si to neskutečně uzívají a Gunn si plní dětské sny duhovými bublinami a nostalgickou muzikou vytváří galony pohody s finálovým emocionálním ždímákem, který předčí i první díl. Za mě naprostá spokojenost. (09.05.2017)