Himaláje

Vizuálně nekonečně krásný film s dechberoucími záběry tibetské přírody a prostým a přitom nesmírně hlubokým dějem. Byl jsem uchvácený od začátku až do konce. Fascinující je pohled do tradičního života Tibeťanů - pozorný divák má možnost zblízka dopodrobna zkoumat jejich obydlí, všemožné předměty jejich denní potřeby, oblečení, jejich zvyky a způsob života... Zajímal by mě názor nějakého tibetologa, ale na mě ve filmu tohle všechno působilo naprosto realisticky a nevyumělkovaně, a tenhle dojem umocňovala i hojná účast (skvělých a přirozených) neherců. Dlouho jsem vůbec nevěděl, v jaké době se vlastně příběh odehrává, protože všechny předměty denní potřeby objevující se ve filmu byly buď podomácku vyrobeny, nebo vyrobeny místními řemeslníky, nebyla tam jediná známka naší současné civilizace. Jediný cizorodý předmět, který naznačil že se jedná o dvacáté století, byla (geniálně symbolicky!) lahev s čínskou kořalkou. Schází mi slova k tomu, abych krásu, sílu a hloubku filmu vyzdvihl co nejvýš, pro mě osobně je jeho sledování vždy silný a meditativní zážitek. Také jsou v něm znát peníze francouzské produkce, například kamera je fantastická a některé scény by s nižším rozpočtem vůbec nebylo možné realizovat. Bohužel to mělo i stinnou stránku, protože film byl do zahraničí nabízený i ve francouzské jazykové verzi, po které nepochopitelně hrábl pazourou nějaký náš distributorský ultrazhovadilec, takže z jeho první projekce jsem měl chuť po prvních větách odejít. Důsledně doporučuju pouze originální tibetskou verzi. Můj nejoblíbenější dialog: "Co to je?" "Strom". "Ty jsi ho už někdy viděl?" "Ne." "Tak jak ho můžeš kreslit?" "Můj učitel mě to naučil." Skvostné. (18.04.2013)

Když jsem dočetla knihu E.Tomáše Milarepa, moc jsem ten film chtěla vidět. Kvůli himalajské atmosféře i proto, abych si mohla děj knihy tak trochu prožít i vizuálně. Film sice není tak úplně o čarodějích, ale podle mého názoru k tomu mají všichni obyvatelé Nepálu ty nejlepší předpoklady. Kdo má aspoň trochu rád mystiku, vřele doporučuji, stejně jako milovníkům přírodních krás a obyčejných lidských osudů. (22.06.2010)

Naprosto autentický pohled na život a tisícileté tradice Nepálců, kteří dokáží přežít v těchto hornatých končinách, jen díky prodeji soli. Každoroční nelehký úkol se stává ještě obtížnějším. Mládí - trochu civilizovaně pohrdá stářím, a to i v otázkách víry. Nakonec ovšem pochopí, že hory mají také svou paměť a že odhodlání i letité zkušenosti, i když dlouho nevyužité, jsou silnější než fyzická síla mladého těla. Naprostá rozhodnost k povinnosti bez jakýchkoli pochybností. To je Tinkle, ztělesnění hrdosti celé vesnice. "Jestli tu zůstaneme, zemřeme hanbou!" O jeho velkolepé cestě rozhodnou pouze bohové. Prostředí filmu je neskutečné a příběh nádherný. Vynikající režie, silné filmové momenty, hudba i (ne)herci to dolaďují do dokonalosti. Ve filmotéce originálů mi toto nesmí chybět. (29.04.2012)

Nádherný pohlad na "bežný" život, jeho nástrahy a nevyspytateľnosť v pokojnej no zároveň nebezpečnej divokej krajine Hinalájskych veľhôr. Celý čas som sa pýtal či je to natočený film podľa scenáru alebo je to len zostrih dokumentárneho filmu mapajuci pravidelnú púť karavány. Tak dobre a zároveň prirodzene bolo dielo nielen napísané, ale aj sfilmované a zahrané. V podstate dielo ničím špeciálne nevynikalo, ničím sa diváka nesnažili ohúriť, prekvapiť alebo zaskočiť. No aj tak som nevedel svoju pozornosť odthnúť od filmového plátna. V závere mi moje myšlienky vraveli: ,,S radosťou by som s karavánou putoval ďalej." (11.07.2023)

Veliký příběh odehrávající se mezi lidmi, přírodou a bohy. Himalaj karavana působí tak neskutečně přirozeně, autenticky a čistě, že divák musí okamžitě pustit z hlavy veškeré problémy, starosti a myšlenky, které se vztahují na svět, v němž žijeme. Úžasné záběry na přírodu, kontrast stáří versus mládí, kruté podmínky k žití za tónů velmi podmanivé hudby - to vše a ještě mnohem víc je vlastní tomuto snímku s velikou hloubkou a značnou dávkou oduševnělosti. Po posledním záběru jsem jen sledoval běžící závěrečné titulky a vychutnával si pocit blaženosti, povznešenosti a nepatrnosti v porovnání se střechou světa. Jsem vděčný, že Eric Valli mi tohle svým počinem umožnil. (05.02.2011)