Kuriér

"Deset vteřin - dvě možnosti: informace na papíře nebo mozek na stole." Být kurýrem je skvělé. Jde jen o to zjistit váhu nákladu, jeho rozměry, cíl cesty, obléci si kvádro, nastartovat spolehlivý vůz a vyrazit inkasovat nemalý bakšiš. To by mě bavilo. Ale proč se Frank mlátí s gangstery mezi kontejnery nebo v autobuse a válí se přitom ve vyjetém oleji? Už vím - pravidla. Tak ty mě bavily asi nejvíc. Mám totiž rád ve věcech pořádek, proti svázaným pohledným Asiatkám v kufru auta taky nemám zvláštní výhrady a co se týká inspektora Tarconiho, tak přesně takhle by měl fikaný polda dávat zločincům možnost redukovat své stavy. S Kurýrem Frankem si prostě vždycky rád vypláchnu mozek. (16.12.2018)

Frank Martin je kurýrem pevných zásad. Živí se převozem zásilek, u kterých ho nezajímá ani tak chemické složení, jako spíše váha a rozměry. Při zadání cesty z bodu A do bodu B si určí svou cenu a víc ho nezajímá. Pokud mu však převážené zboží brání aktivním pohybem ve výměně píchlé pneumatiky, tak mu dá alespoň napít, aby ho nedoručil mrtvější, než je třeba. Jenže gauneři neradi přijímají balíky s poškozeným obalem a tak Frank získává k domluvené ceně bonus v podobě aktivované výbušniny. Frankovi se však vůbec nelíbí pohled na vzduchem poletující kusy jeho vozu a v tomto klidném muži se probudí dávná touha zodpovědně zakroutit všemi přítomnými gangsterskými krky. (15.08.2009)

Kuryr je v podstate stejnej jako jeho druhej dil, s tim rozdilem, ze bitky tu pusobi jeste v ramci moznosti realisticky. Navic tu je obcas nakej zajimavej napad. Sice chvilku trva, nez se film rozjede, ale pak to stoji za to. Statham je neskutecnej borec, sem tam hodi nakou hlasku a bitkari naprosto perfektne. Cely mi to prislo jako takovej mix mezi Taxi, Kobra 11 a Mission Impossible. Takovejhle druh filmu ma hlavne pobavit a to Kuryr zvlad na vybornou. (28.01.2007)

Rule No.1. Never change a deal.. Česká pošta by měla zauvažovat o zaměstnání doručovatelů Jasonova typu, neboť ve svém BMW 750i by jednak zrušil její oblíbený termín "adresát nenalezen" a navíc by lumpové s od něj čerstvě nalepeným štítkem fragile na čelisti přebírali soudní obsílky s širokým úsměvem.. Jistě, ve scénáři je much jak v bytě 14 dní zesnulé důchodkyně, ale pokud jde člověk na deathmetalový koncert, neočekává, že ti vlasatí pánové zafidlají na housle Vivaldiho Čtvero ročních období. Čistokrevná bezmyšlenkovitá akce, v které mi jen na konci scházelo, aby z toho kontejneru vyběhly srnečky se smutnýma očičkama. Rule No.2. Nobody fucks with the Transporter.. (21.12.2009)

Musím přiznat, že jsem se u tohoto snímku nenudil... dokonce musím uznat, že jsem při sledování neměl ani příliš mnoho jízlivých poznámek, které tak často u filmů tohoto žánru mívám. Nehledal jsem v tom nic duchaplného (a taky bych se se zlou potázal), nečekal jsem žádné převratné dějové zvraty, připravil jsem se na "lineární"/chronologický styl vyprávění a tu více, tu méně naivní děj... a světe, div se - dobře jsem se bavil. Shrnuto a podtrženo: Pokud nebudete mít příliš vysoké nároky a nebudete zbytečně hledat hnídy, pak s jistou pravděpodobností nebudete litovat takto stráveného času. Poznámka: U policajtských naháněček mi v mysli vyskočily vzpomínky na "policajtské sekvence" ze starých filmových grotesek. (03.02.2004)