Hrdina

Tento film je klenot!!! Po delší době jsem se odhodlal k znovushlédnutí tohoto Wuxia klenotku (dc verzi), špickové choreografické a barevně sladědené bojové scény jsou top, ale vrcholem filmu je konfrontace Bezejmenného přímo s vladařem. HD DVD verze má jedno z nejlepších DTS ozvučeních vůbec (sledováno s Logitech Z-680). (01.01.2008)

Úchvatný film s naprosto božským uměleckým zpracováním. Boje hrdinů na různých místech (asi vrcholný souboj nad vodou a scéna s listím). Celý film je úžasně barevný a skvěle vyvážený. Pro mě umělecky dokonalé dílo s jednoduchým příběhem, který je jen ke prospěchu. Skvěle hrající herci. Krásný zážitek!!!! (17.07.2004)

Hrdina disponuje spoustou mluvy, impozantní vizuální stránkou, jenž je nejvíce znatelná ve snových a fantaskně laděných bojových scénách a hezkou hudbou. Ale chyběl mi bohužel příběh. Neustále se jen bojuje a mluví a na děj se nějak zapomnělo. Jakkoli jsou bojové scény vizuálně úchvatné, dámy jako Ziyi Zhang překrásné a prostředí jakoby z nějakého snu, tak příběh je jen velmi minimální. Po chvíli mě začal film mírně nudit. Často se na takové historické filmy, se samuraji, kung-fu a nadanými bojovníky těším a často bývám zklamána. Asi se mi nikdy nedostanou pod kůži. (11.07.2010)

Podobné hrátky se způsoby vyprávění byly přesně tím, co mi svého času chybělo v Klanu létajících dýk a co z Hrdiny dělá i něco o kapku rafinovanějšího než jen sled překrásných obrázků. V podstatě jednoduchý koncept dvou vypravěčů a tří verzí jedné situace umožňuje nejen donekonečna opakovat souboje v pokaždé jinak zabarvených lokacích, ale také měnit pohled na dění, vykreslovat postavy a má koneckonců vliv i na vizuální podobu snímku; jak směřujeme od původních smyšlenek k jádru věci, mění se i původně ultrahypersuper stylizované wuxia scény záhadně se chovajícího listí a odrážení tisícovek šípů pomocí kusů látky na “realisticky” přijatelnější souboj na meče v poušti. Od letmého náčrtu malicherných a malých postav se zamíří k prokreslenějším, lidštějším a zároveň vznešenějším charakterům (jejichž vztahy nabývají v závislosti na poznávání pozadí události jemnějších rysů), od jednoznačnosti ke komplexnosti, od stereotypního motivu pomsty k „vyšším zájmům“, a to v přímé úměře k tomu, čím blíž jsme pravdě. Jestli něco přežije svou dobu, tak to dle mého nebude příliš učesaný, dějový a v podstatě jednoduchý Tygr a drak, ale právě Hrdina. (05.12.2008)

Hrdina má překrásnou výpravu, dokonalé bitevní scény, myšlenku (i když nerad tahám do filmu politiku, tak se obávám, že ta myšlenka bohužel spíš podporuje totalitu a současný Čínský režim) a výbornou strukturu vypravování, podobnou té z Kurosawova Rašomona. Skvost a jeden z nejlepších, ne-li vůbec nejlepší, bojový film, co jsem kdy viděl. Ani Tygr a Drak(*****), Kletba zlatého květu(***) nebo Klan létajících dýk(****) se Hrdinovi nemohou rovnat. (09.11.2004)