Hrdina

Netajím se tím, že filmy s bojujícími orientálci mě nebaví (možná v dětství, třeba Úder otevřenou dlaní, ale to už je hooodně dávno), celá ta stylizace, lyrika i filozofie tohoto kultu jde prostě mimo mě. Za těchto okolností mi Hrdina připadl opravdu spíše jako konverzační komedie, kdy hlavní hrdina (BTW Jet Li OPRAVDU NENÍ dobrý herec) sedí před vládcem a vypráví mu příběh, který snad každých pět minut (a jenž je přerušovaný pravidelnými bitkami) mění směr. Jinak odkazuju na styl komentářů zábavných (Radyo) i vážných (Cival.) (20.07.2006)

Hrdina není obyčejný film, není to ani úplně klasický bojový film, je to přímo BÁSEŇ, nádherná a okouzlující báseň. U takových filmů se nelze pozastavovat nad fyzikálními zákony, nebo si stěžovat na trochu tenčí scénář, člověk se musí poddat a nechat se očarovat jak orgastickou formou, tak povznášejícím obsahem a věřte mi, jde to snadno. Barevný koncert okvětních lístků, souboje v mysli, tisíce letících šípů, podstata boje s mečem odhalitelná skrze kaligrafii - jak nadpozemsky krásné? Až mi to bere dech. Hrdina je jeden z nejlepších, resp. dost možná úplně nejlepší film o bojovém umění. Poskytuje doslova nezapomenutelný zážitek a to nejen díky své vizuální stránce, která v okolí svého žánru nemá konkurenci... "Proč jsi můj meč neodrazil? Jen tak jsem tě mohl přesvědčit" (jen doufám, že já jsem vás dokázal o kvalitách tohoto uměleckého díla přesvědčit, aniž by bylo nutné mě propíchnout mečem). 10/10 (04.09.2008)

"A warrior's ultimate act is to lay down his sword." Obdivovatelům pohyblivých obrázků, kteří považují film ve své primární čistotě za výsostně vizuální umění, předkládá "Hrdina" přímo rajskou pastvinu v barvami hýřících poetických výjevech. Ústřední myšlenka historického eposu - Celé podnebesí - v sobě sice ukrývá vzácně povznášející ideu se silným morálním přesahem, příběh samotný je zde ovšem složkou významově až druhořadou - vždyť je také v průběhu filmu opakovaně popřen a zpětně odlišně vyložen. Mohlo by se zdát, že forma bude neřízeně válcovat obsah, ale není tomu tak. Vizuální podoba snímku, jakkoliv omračující a dominantní, nepůsobí přeplácaně a účelově, ale svou prostotou a jednolitou barevnou střídmostí, která určuje charakter každé jednotlivé dějové části, překvapuje výslednou jednoduchostí a stylovou čistotou, v níž je ponechán i dostatečný prostor pro hrdinsky oduševnělé dialogy. "Hrdina" se musí chápat jako filmová báseň o pěti slokách, jež je vedle slov vyprávěna především oživlými malbami, zahalenými hudbou tradičního, mýticky starodávného hávu. Skutečným vojevůdcem a sjednotitelem filmu je režisér Z. Yimou. Není mu zatěžko v zájmu efektu "divákova padající čelist" poručit větru a dešti; on řídí každý záchvěv vlasu vlajícího ve větru či pohyb kostýmů při bojových (baletních) exhibicích; pod jeho upřeným dohledem se v dokonalé synchronizaci šikují statisícové armády, aby hned v následujícím okamžiku své vůdčí postavení na plátně nenásilně, zcela přirozeně, propůjčily jediné kapce vody dopadnuvší na studenou tvář milované ženy. Přese všechny klady by "Hrdina" nebyl úplným dílem, nebýt obydlen skvělými, výrazově silnými postavami. Především Bezejmenný s kamennou tváří Jet Liho, Zlomený meč s vědoucíma očima Tony Leung Chiu Waie a Sněhová vločka s mrazivě krásnými rysy Maggie Cheung, nejpůvabnější ženy, která kdy v přítmí kinosálu uchopila rukojeť meče... (13.08.2011)

Hodně Kýčovité, hodně zmatečné, a některé Litací scény postrádají tempo Tygra a Draka, protože hrdina prostě skočí... a letí... a letí a letí a pak teprve se střetne s protivníkem a většinou ho mine :) ale vímn, že v kině mě to bavilo, hudba je krásná, a při všech Kaligrafických scénácjh se, cítil podivné mrazení v zádech. Jeden by nevěřil, jak napínavě se dá natočit psaní znaku. (20.02.2006)

Tohle je skutecne nadherna podivana, ale nejaky vytky k filmu prece jen mam. Hlavne to je scenar, kterej je vcelku jednoduchej - verze Bezejmeneho-souboje, verze cisare-souboje, vysvetleni jak to skutecne bylo-souboje a smrt hlavnich predstavitelu. A do toho par rozhovoru, ktere zbytecne zdrzujou od nadhernejch souboju. Souboje jsou natocene naprosto uzasne, se spoustou nezapomenutelnejch scen, ale na druhou stranu, je to cele desne nacancane, vlajici obleceni, barevny kontrasty a litani. Kdyby byli souboje vic drsny vubec bych se nezlobil, a navic nejsou vubec krvavy. Taky bych zvolil jinou hudbu, takle to cely pripomina nejaky tanecni vystoupeni. Ale to vsechno nic nemeni na tom, ze to je proste nadhera, ktera si tech 5* zaslouzi. (16.08.2005)