Most špiónov

Tak jsem konečně také viděl Most špionů. Herci fajn, vizuál dokonalý, Amerika šedesátých let i obě strany Berlína také. Bohužel od filmu se scénářem, který v hlavních rysech napsal sám život uprostřed šílené Cold War, kdy lidstvo stálo jen krůček před zničením - jsem čekal trochu více než jen excelentní vizuál. Ačkoliv i já jsem se děsil v číslech úděsně vypadající stopáže navíc s hrozivou vzpomínkou na jeden z dílů Honzy Zemana - Bílé linky, těch 142 minut celkem v pohodě uteklo a to i přes mojí počáteční únavu. Film však má jeden hlavní problém. Nebyl jsem při něm vůbec v napětí. Samozřejmě, základní rysy divák trochu historie znalý zná a tak jej film nemůže překvapit stejně jako u Titaniku nečekáme, že jej posádka opraví a vodu vypumpuje... Ale zkrátka ve filmu to napětí úplně chybělo. Vše probíhalo jak na podle jízdního řádu bez zádrhelů či špionských vychytávek s napálením protistrany tad... Jeden by nabyl dojmu, že dostat se s americkým pasem do Rusy okupované části Berlína za zeď na jejich ambasádu byla brkačka, stejně tak jednat se šéfem KGB pro Evropu - západ a lemtat přitom arménský rum. Celé to uplyne jako dobrodružná pohádka, kde celou dobu víme, že princeznu nesežere drak byť je u něj v jeskyni s vědomím, že ji stejně osvobodí krásný princ... Tohle všechno bych ještě rozdýchal a uvažoval jsem o 4 hvězdách, protože jsem na detaily puntičkář a tady se Spielberg vyřádil. Smrtící však pro mne byla v závěru dojetá a hrdá manželka stojící v ložnici a také hrdá vlastenecká american woman v metru, která na Hankse zamrkala, jako že už ví a jako že už ho bere jako správného Amíka. A ten - s grimasou Forresta Gumpa koukne v úsměvu skrze okno vlaku do kamery... Tohle prostě musím ztrestat. Za mně to jsou tři mince se špendlíkem. Škoda, čekal jsem něco víc. * * * (25.03.2016)

Vynikající film. Spielberg ukazuje to nejlepší ze svého umění a Most špionů je tak perfektně natočený a velmi jemně sestavený, jako by v něm všechno bylo na svém místě (a jinak by tomu ani být nemohlo). Od Hankse přes Rylance (na jehož trefnou odpověď na Hanksovy dotazy, zda se boj/dělá starosti, dlouho nezapomenu) až po skvělou práci kameramana Kaminskiho. Díky výše popsanému fungují obě části filmu, ta první "soud se špionem" i ta druhá "vyměníme ho?" velice dobře, i když stále tam cítím určitý pokles kvality (do atmosféry je lepší druhá polovina díky prostředí Západního/Východní Německa, co do intenzity zase ta první). Jediným slabým bodem filmu je tak pro mě nulová emoční vazba. I když mě film vtáhl a já si postavy oblíbil, nevyvoval ve mě film takový ten potřebný pocit prožití (až zažití). Jinak skvělé. PS: i díky návštěvě zbytků berlínské zdi, se mi líbilo, jak decetně autoři celé to šílenství vykreslili... (28.03.2016)

Poctivý kus filmařiny, během filmu jsem měla pocit, že sleduji klasiku starou několik desítek let. Film s velkým příběhem, s výborně napsanými postavami a řemeslně vybroušený. 141 minut uteklo jako voda, Spielberg se tentokrát vyhnul účelovému ždímání emocí, na klasický "spielbergrovský" patos samozřejmě taky dojde, ale v takovém tom příjemném množství, kdy jsou všechny emoce opravdové a upřímné. Tom Hanks vynikající a ostatní mu zdatně sekundovali. Na plný počet mi tam sice něco chybělo, ale rozhodně jsem film neviděla naposledy. (05.12.2015)

Spielberg návraty do minulosti zvláda výborne. T. Hanks mu môže byť vďačný, pretože nebyť Kapitána Philipsa, tak posledné roky nič moc a potreboval výraznejší hit. Len málokedy sa stane, že by som nevidel trailer k filmu, ktorý sa chystám sledovať, preto som netušil, že film bude aj o súdnom procese a hlavne ceste do rozdeleného Berlína. Práve scény z Nemecka, kde sa práve buduje múr, všade vládne chaos a snaha dostať sa z komunistických drápov, sú natočené veľmi dobre a pútavo. Rovnako musím pochváliť vykreslenie studenej vojny a odporu voči všetkému komunistickému. A my Čecho- Slováci o tom niečo vieme. Možno i preto, že som tú dobu zažil, tak sa na film pozerám inak, s väčším záujmom. Vydarený film s výborným výkonom Marka Rylanceho, ktorý za svoj výkon zaslúžene dostal oscara. 80%. (06.03.2016)

První třetinu tvoří soudní, kdy se bojuje za práva a spravedlivý proces cizince ze znepřátelené země. Důstojný Hanks v roli člověka s vysokou profesní etikou odvádí standardně kvalitní výkon. Spielberg vytváří přesvědčivou atmosféru antikomunistické propagandy, strachu z nepřítele, závodů ve zbrojení a mocenských bojů mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Výprava působí velmi autenticky, ať už vidíme dobová auta nebo krátké kravaty z 50. let. Náladotvorná kamera Kamińského sestává z promyšlených, spíše delších záběrů, a výrazné hry se světly a stíny evokující noir filmy (např. scéna v dešti), čímž podtrhává vynikající řemeslné kvality snímku. Slabinou je tak spíše pomalejší tempo, kdy vyprávění bez překvapivých zvratů směřuje k vytyčenému cíli. Absentuje větší napětí v průběhu filmu, což však nemůžeme přičítat tomu, že z historie předem asi víme, jak to s výměnou dopadne. Lincoln stál také na známém výseku z dějin, a přesto byl fascinujícím portrétem jednoho státníka. Donovan je oproti němu charakterově plošší. Zajatý pilot je využit pouze k jedné akční scéně, která je osamoceným momentem napětí, neboť na Most špiónů totiž převládá pozvolné drama o síle slova. Řada scén je tak postavena na Donovanově rétorickém umu, ale i jeho nezkušenosti se světem vysoké politiky, když doráží do Berlína, kde má domluvit výměnu zajatců. Do města nepřijíždí jako oficiální zástupce vlády, takže má ve vyjednávání relativně volnou, ale vždy neozbrojenou ruku. Lehce rušivým elementem filmu jsou humorné vsuvky scenáristického dua bratří Coenů, které někdy až příliš zlehčují potenciálně velmi nebezpečné situace, kdy ve všech vrstvách společnosti rezonuje obava z války. Newmanova hudba je kýčovitá a násilná, Rylance poněkud toporný. Most špiónů coby příběh malého člověka ve velkém světě je však stále vytříbenou podívanou s málem patosu. Poselství filmu, cynicky řečeno, krásně zabijí pozdější výrok kralující 70. let a mění jej na "Obrovský skok pro člověka a malý krok pro lidstvo". Režisér tak možná implicitně komentuje v současnosti velice intenzivní napětí mezi oběma mocnostmi, v němž sebedůležitější čin jedince nehraje žádnou roli v celkovém uspořádání. Největší odměnu/změnu tak Donovan nalézá v individuální rovině, tj. pyšný pohled manželky. [Kino] (02.12.2015)