Most špiónov

Jakmile jsem v kině viděl pouze seniory, věděl jsem, že nebudu cílovka. Je to hezky zrežírované i poměrně inteligentně napsané, Tom Hanks hraje výborně a občas se mu vydaří fórek, ale více chvály vyslovit nemohu. Vadilo mi, že ze soudní síně se divákovi nedostane vůbec nic, stopáž je velmi přepálená a o zábavnosti nemůže být příliš řeč. ( ve srovnání s Catch me if you can, což byla také pouze dlouhá konverzačka, tak šlapala a působila na diváka mnohem úderněji i zábavněji). U Bridge of Spies mě více zajímalo kdy bude konec, než jak film skončí a to je předpokládám špatně. Kina sice nelituji, mělo to světlé momenty ( Pád letadla, konverzace v Berlíně), ale nestrhlo mě to. Silné tři. 70% (08.12.2015)

Kdybych nevěděl, že to režíroval Spielberg, navrhoval bych aby to dali jemu. Most špionů má sice úžasnou první půlku avšak druhá přichází strašně o tempo. Lincoln byl nad rámec lepší což je smutné když jsem doufal, že Spieberg z toho vykřeše víc. Škoda druhé půlky, Hanks a Rylance jsou totiž fakt super. PS: To jak se Newman snažil kopírovat Williamse mě chvílema fakt unavovalo. (28.05.2017)

Řemeslná rozkoš pro staromilce. Když na newyorkské noční ulici bičuje prudký déšť zaparkované staré bouráky a pod dozorem pouličních lamp kráčejí po chodníku siluety s deštníky, musíte Kamińskeho práci s umělým světlem obdivovat. Vyjednávač Hanks s třemi Grand Canyony nad kořenem nosu působí tak seriózně a přesvědčivě, že by s ním Kim vyměnil svůj jaderný kufřík včetně dvou tužkových baterek za balíček Wrigley´s Spearmint. Mizanscéna je propracovaná do takových detailů, že jí možná odpustíte i klasický stereotyp, kdy západní svět vyniká pestrými barvami z Abelovy palety a ten východní je vyveden jen v odstínech namíchaných z betonové suti. Co si budeme nalhávat, tyhle věci jsou pro Spielberga snáze dosažitelné než pro nějakého no name tvůrce, jenže s rozkoší občas kráčí ruku v ruce stará bolest. Nezbytnost vložení vtipu či odlehčení, i když si to příběh ani nevyžaduje. Snaha o silné momenty, která občas překročí hranici do státu Kontraproduktivnost (u přelézání zdi v Berlíně a plotu v New Yorku to třeba funguje, u pohledů lidí ve vlaku před a po výměně bohužel ani trochu). Lepkavý liberalismus, prosazování toho jediného etalonu morálních hodnot a vesměs černobílé figurky na druhé straně (směr Spielbergových myšlenek je ušlechtilý, ale oplývat jim všichni politici světa, brzy by se zhroutil). Celkový dojem ovlivní i otupění napětí při znalosti historických faktů a některé momenty fabulované touhou v první řadě bavit (čištění palety při zatýkání špiona Abela vládními agenty mohla klidně doprovodit konverzace: „Mohu si odskočit na toaletu? Mám tam v lékárničce mikrofilmy a rád bych je spláchnul do záchodu.“ - „Samozřejmě. Nemusíte se ptát, vy jste tady doma..“). Steven si měl raději vybrat zmiňovaný případ manželů Rosenbergových a na něm ukázat, co doopravdy umí.. (14.03.2018)

Klidně se to mohlo takhle nějak odehrát. Jenomže Američané poněkud opět pravdu upravili, poněvadž evidentně o slušném zacházení s Abelem v americkém vězení silně pochybuji. Myslím, že to zacházení bylo minimálně obdobné jako v tehdejším Sovětském svazu s Gary Powersem. Tom Hanks a Mark Rylance, kteří se podělili o hlavní postavy, těžko říct, kdo z nich byl lepší, ale přinejmenším svou rolí mě kladně zaujali. (23.02.2016)

MOST ŠPIÓNŮ je na jednu stranu pozitivně přijímán jako pastiš, která je oceňována za napodobování vypravěčských a žánrových vzorů z dob klasického Hollywoodu, na druhou stranu je kritizován jako retro, které je archaické a za svůj dobový kabátek skrývající, že v podstatě nic relevantního nesděluje k současnosti. Ani s jedním ze dvou převládajících názorů nesouhlasím a v Blu-ray kritice rozebírám, proč je poslední Spielbergův počin pozoruhodným experimentem s konvencemi klasického Hollywoodu a jak díky onomu subtilnímu vymezení se vůči jistým kinematografickým normám něco "sděluje" o žité skutečnosti. (26.06.2016)