Pieseň mora

Nádherně pohádkově stylizované obrázky a animace, podobně jako u The Secret of Kells. Ale zdání může klamat, nejde totiž ani tak o pohádku, jako animačně zpracovanou adaptaci nějaké další keltské legendy a mýtu, kterou bych možná ne tak zcela doporučil dětskému očíčku bez toho, aby mu rodiče vysvětlil, že není dobrý nápad sebrat máme kožich ze skříně a jít se utopit do rybníka, protože se žabičkou ani rybičkou pod vodou v kožichu fakt nestane, nebo že skákat do studně taky dokáže zkazit den :) I tak to má oddechovou atmosféru s moc hezkým zpracováním a vkusně sedící hudbou. Svým způsobem mi to celkovým vyzněním připomínalo Koralínu. (22.03.2015)

Přijít při narození sourozence o maminku není úplně nejlepší předpoklad pro sourozeneckou lásku. Němá sestra vás k citům nepřemluví a morousovitý otec taky není úplně to nejpotěšeníčkovatější potěšeníčko. Pak už fakt, že je babička protivná sůva, přijímáte s nadhledem svých zralých devíti let. Do toho poklidného marastu najednou vpadne protivná sůva s myšlenkou, že se musíte přestěhovat do města. Naštěstí váš bobtail má geny Gora a GPS, takže se navzdory svému orientačnímu smyslu se psem shledáte a pokračujete v cestě správným směrem. Averze vůči sourozenci je průběžně obrušována zobáky zlých sov (tentokrát ptáků, nehledejte souvislost s dříve zmíněnou babičkou) a kameny. Jak bez citu musí být ten, kdo blízkého vidí trpět, může ho bolesti a zraňujících citů zbavit a neudělá to. Nejlepší je být z kamene (toho Huga vykrádám vědomě), nic necítit a ani se nehýbat. Šťastní kvadruplegici! Kde je v koprodukci Izrael, který zjevně dodal cvičené tuleně? Poselství filmu jsou dvě. 1. I když jste prepubertální blonďatý chlapec, co intenzivně potřebuje rovnátka, můžete být užiteční. 2. Nikdy nešukejte tuleně. (22.03.2015)

Píseň moře mi stejně jako mnohým zdejším uživatelům připomínala Miyazakiho fenomenální Cestu do fantazie, a i když mě Moorův film nedostal tolik jako jeho "japonský bratránek", jedná se stále o nádherně odvyprávěný příběh s osobitou animací a nejedním silným momentem. Snímek nabízí krásný a zároveň smutný příběh jedné rodiny, nacházející se na hranici mezi reálným a pohádkovým světem, jež dokážou být oba jak vřelé, tak i kruté. Zaujaly mě rozličné postavičky, které Ben a Saoirse na své dobrodružné cestě potkali - ať už šlo o vousatého Seanchaího či nejednoznačnou Machu (ve které jsem viděl Yubabu a Zenibu) - a celkově se mi líbil onen magický příběh o Písni moře a prostředí čarokrásného Irska. (03.01.2021)

Přirovnávat tento film k Mijazakiho Cestě do fantazie je už hodně ohrané, ale člověk se tomu stejně nemůže ubránit, protože se to prostě přímo nabízí. Nic to nemění na tom, že si tento film jde podle mě svou cestou, a hledat zde nějaké "zkopírované nápady" by mi přišlo hodně nepatřičné. Už proto, že vstup tohoto filmu do české distribuce považuji osobně za jednu z hlavních filmových událostí tohoto roku a mistrovský tah od Aerofilms - v případě tohoto filmu skutečně projevili mimořádně šťastnou ruku při výběru a já jsem jim za to vděčný. Film je to neuvěřitelně roztomilý (v tom dobrém slova smyslu), podmanivý a vyloženě okouzlující - ta překrásná animace si prostě musí každého získat a bezmezně ho očarovat. Samotný příběh mi sice přišel maloučko slabší, ale za sebe tomuto nádhernému filmu nemůžu dát jiné než maximální hodnocení, protože to je film přetékající citem a úchvatnou atmosférou světa, do kterého by se chtěl člověk stále vracet. Výjimečný filmový zážitek a hluboké dojetí - po doběhnutí závěrečných titulků se vůbec nechce vracet do reality. Kdo stále neviděl a má rád kvalitní animáky, doporučuji všemi deseti. (07.09.2015)

Pohádkovější, než The Secret of Kells, ale ne vyloženě pro děti. Tedy - děti u toho vydrží od začátku až do konce, ale nebude to pro ně vyloženě jednoduchý příběh, a to ani, pokud shlédnou dabovanou verzi. Alexandra po otázce, jak se jí líbilo: "Hm." Na druhou stranu si v tuto chvíli pobrukuje na záchodě melodii filmu a Danielka okamžitě zasedla a aktuálně kreslí bílého tuleně. Magický svět funguje a přestože je příběh nekomplikovaný, na konci to emocionálně docela vypálí. (21.03.2015)