Gombíková vojna

Krásný film který do děje vtáhne, zahřeje na srdci a pohladí po duši s jednou z nejlepších dětských hereckých sestav, která kinematografie nabízí. Při sledování se u mě vynořili vzpomínky na dětství, přičemž snímek vůbec nepůsobí zastarale. Takovéto filmy by měli natáčet a né ty blafy, které bych nejraději spláchl někam do záchoda. (27.07.2009)

Nepřečetl jsem si dopředu, o čem film je ani o žánru. A tak když se objevil poprvé nůž v chlapeckých rukou, trošku mě zamrazilo. A pak už jsem se nechal unášet na vlnách sentimentu, neposkvrněného dětského světa plného čestnosti a dobrodružství ala Foglar, kde není místo pro podrazy (a když už, tak jsou náležitě potrestáni). Pevné místo zde mají nesmlouvaví a tvrdí otcové dětských hrdinů. Jenže jejich výprava za hledáním Lebraca probíhá a skončí tak, jak říká životní moudro: "muži nikdy nepřestanou býti dětmi". (30.12.2012)

Že se scénář předlohy nedrží nijak otrocky, to mi vůbec nevadí; na knížku to ale nemá ani zdaleka. Film je to příjemnej, jeho nejlepší a zároveň nejproblematičtější stránkou jsou ale dětský herci. Uvědomuju si, že je těžký (ne-li skoro nemožný) sehnat třicet kluků, který budou hrát tak přesvědčivě, že nebude znát, že hrajou, pokud ale film neni o nikom jinym, tak to jako dospělej divák prostě neřešit nemůžu. Mimořádně slabej byl třeba hned Janek (André Treton), což je u hlavní postavy celkem škoda; u roztomilýho Martina Lartigua se zase dá leccos odpustit. Takhle vysoký hodnocení (85%) musí odrážet oblíbenost knížky, jinak si to moc vysvětlit neumim. I tak ale samozřejmě budu svejm dětem Knoflíkovou válku pouštět víc než rád. Jo a nemůžu nezmínit geniálně napsanou ústřední filmovou melodii. (22.07.2015)

Film, jenž sice léty trochu ztratil na síle, ale i dnes dokáže pobavit nejen děti, ale i dospělé (ty možná i o něco více). Bitvy, vedené mezi dvěma "znepřátelenými" partami, mají tu správnou dětskou vervu, jakou si pamatuju ještě z dětství z našich bitev. Nesmrtelná věta (viz Tosimův komentář) a snad až roztomile vtipné scénky (např. ta, v níž malý klučina dostává "na posilněnou" calvados, nebo zjišťování významu jednoho "strašně sprostého" slova). (19.06.2003)

Pergaudova klasika je milovanou knihou mého dětství... Tématiku klučičích "válek" se vším všudy už asi nikdo nikdy lépe nepopíše. Film mě svého času trochu zklamal, protože mi přišel o notný kus vážnější a méně rozpustilý, ale s odstupem času sportovně uznávám, že má své (nemalé) kouzlo a poetiku, kterou oceňuji právě když už nikdy se nevrátí pohádka mládí... smrrrk... A taky mi konečně objasnil, proč nikdy nemůžu být vůdce "smečky". Holt kdybych to by býval věděl... A na pinďoura stejně kašlu, protože důležitá je čest! (20.06.2004)