Marťan

Best Ridley since 1982. Mistr konečně nechal za dveřmi svou megalománii a jedinečný cit pro překombinování čehokoli potenciálně působivého a natočil technicky brilantní, uměřenou a přitom emocionálně výživnou oslavu lidstva jako houževnatého společenství, které veškeré problémy překoná cynickým humorem a pěstováním brambor. Damon je srdcem i duší filmu, který v pozemské linii upadá do modelového sentimentu, ale díky nehasnoucí zásobárně optimismu a hlášek na Marsu drží diváka v nekompromisní kravatě, kterou zúročí v poslední čtvrtině beztížným finále. Ridley Scott nonšalantně cituje sám sebe, když v úvodu nechá zaznít mrazivá echa Vetřelce, aby vzápětí souboj člověk s nehostinným kosmem změnil v něco zcela opačného - ve feel good movie, který nad všemi svými chybami a ztrátami koncentrace triumfuje nezměrným nadšením a inteligencí, která je u čistého "entertainmentu" pořád celkem vzácná. Lidstvo povstane z hoven. Je suis Martian. P.S. Navrhuji, aby se odhlasovalo, že Mistr již našel Ztracený ráj a může odejít do zaslouženého důchodu. (25.09.2015)

Přesně tuhle přímočarost bez odboček a zbytečného nafukování, řešení a polemizování nad kravinami jsem chtěl od Interstellar. A nedostal jsem jí. Ač je Nolan bravurní tvůrce, od Scottovy protřelosti a zkušeností za ty všechny roky se má ještě hodně co učit. Takhle to má vypadat. Jedinou výtku mám k bagatelizování, či snad opomíjení dost zásadních věcí - razantní škrty napříč časovou osou - zřejmě nutné nůžky zabraňující bobtnání stopáže. S tím spojená nedostatečně dramatická osobnostní proměna, podezřele konzistentní psychický i fyzický stav hlavního hrdiny, velmi sporadicky vyobrazené klimatické peklo na planetě apod. Většinu pozornosti sežrala hlavní role od A do Z. Ale to charizma tam je, koneckonců osvědčená sky crew (Damon, Chastain). (03.10.2015)

Ve 2001: A Space Odyssey a Interstellar jsem se dotkl hvězd a proplouval v čase, ve Vetřelci mě pronásledoval slizký xenomorf ve vražedném úmyslu s nulovou šanci na přežití, v The Martian se neprobouzí po desítkách let Ripleyová ve stázové komoře, ale přichází Astronaut Mark Watney a já se dotkl rudého písku na Marse a stále mě dusí atmosféra Vesmíru. Scottova geniální atmosféra, technická práce od 1982 se stává v dnešním Hollywoodu nádechem k návratu ke starším klasikám. Matt Damon žije v kůži Marka Watneye. Fascinuje mě Vesmír a jeho nekonečnost, cesta v něm, myšlenky času a prostoru. The Martian je další vysněný snímek od 2001: A Space Odyssey a Interstellar. ____ V roce 2017 jsem v očekávání. (06.08.2016)

"Nechci znít nafoukaně, ale jsem ten nejlepší botanik na téhle planetě." Zatím mne ještě nikdo nikdy nezapomněl na cizí opuštěný planetě, ale pokud se tak jednou stane, tak taky budu nejlepším botanikem. Ale nejdřív budu v souladu s úvahami astronauta Watneyho přemýšlet o tom, zda mne zabije dřív dekomprese, nepřítomnost kyslíku, nedostatek jídla, díra v břiše či disco kapitánky Lewisové. Já jsem se při pokusu kolonizátora Marsu o přežití celkem pobavil při sklizni bioorganických marťanských brambor, právní definici vesmírnýho pirátství i při odlehčování modulu. K dobru navíc přičítám i to, že jsem byl ušetřen zbytečnýho dramatizování některých scén a v podstatě mi pobyt na Marsu připadal zábavnej. Jen mi celé to zachraňování, výpočty neznámýho génia, úpravy modulu či využívání gravitačního pole planety připadalo nějak povědomé. (29.04.2016)

Jason Bourne pěstuje bio brambory na Marsu a poslouchá disko. To vše pod režijní taktovkou Ridleyho Scotta. Sešla se nám tu hackera Liz z Halt and Catch Fire, Anderson ze Sherlocka, Bucky Barnes a člověk je tak nějak potěšen, když je v přítomnosti Seana Beana zmíněn projekt "Elrond." V jednu chvíli, kdy je Matt Damon zarostlý, mi svým fyzickým i psychickým strádáním připomínal Lea z Revenanta. Marťan je vizuálně i filmařsky precizně zpracovaným snímkem. Očekávala jsem však, že se bude jednat o drsný, vesmírný survival. A dostala jsem v podstatě odlehčený, docela pohodový příběh o tom, jak dokázal jeden člověk díky své inteligenci a znalosti botaniky celkem v klidu přežívat dlouhé dny na Rudé planetě. Nejedná se o žádný strhující, nervy drásající survival. Film na mě působil spíš jako podívaná pro celou rodinu. A když jsem uslyšela legendární Waterloo, I was like 😂. "Nechci znít nafoukaně, ale jsem ten nejlepší botanik na téhle planetě.", "Posíláte ho do vesmíru pod celtou?" - "Jo." - "Můžu pokračovat?" - "Ne." (14.05.2016)