Marťan

Problém u Ridleyho Scotta spočíva v tom, že nedokáže nakrútiť dejovo hutný film nabitý emóciami, psychológiou postáv a osudovosťou. Samozrejme, Scott sa verne pridŕžal knižnej predlohy, no to nič nemení na fakte, že Marťan v sebe nemá ani hĺbku, ani dramatickosť. Z filmu síce vyžaruje pozitívny feeling, čo bol zámer, no chýba mu režisérska zapálenosť, precítenosť a zďaleka nedosahuje epických a emocionálnych rozmerov Gravitácie či Interstellaru, ktoré považujem po všetkých stránkach za omnoho vycibrenejšie - aj po stránke audiovizuálnej. Scott bol vždy remeselným majstrom, no civilná, ničím výnimočná forma v Marťanovi ma mierne zaskočila. Marťan je solídne nakrútený, avšak v hollywoodskej produkcii a najmä z hľadiska Scottových režisérskych zručností ide o čistý štandard. A keďže ma nechal emocionálne chladnou a zábavný rozmer išiel mimo mňa, nemôžem ísť s hodnotením vyššie. (22.10.2015)

Ve 2001: A Space Odyssey a Interstellar jsem se dotkl hvězd a proplouval v čase, ve Vetřelci mě pronásledoval slizký xenomorf ve vražedném úmyslu s nulovou šanci na přežití, v The Martian se neprobouzí po desítkách let Ripleyová ve stázové komoře, ale přichází Astronaut Mark Watney a já se dotkl rudého písku na Marse a stále mě dusí atmosféra Vesmíru. Scottova geniální atmosféra, technická práce od 1982 se stává v dnešním Hollywoodu nádechem k návratu ke starším klasikám. Matt Damon žije v kůži Marka Watneye. Fascinuje mě Vesmír a jeho nekonečnost, cesta v něm, myšlenky času a prostoru. The Martian je další vysněný snímek od 2001: A Space Odyssey a Interstellar. ____ V roce 2017 jsem v očekávání. (06.08.2016)

Dlouho se mě nestalo, abych film v půlce zapauzoval a přemýšlel nad tím, že nechci, aby Matt Damon někdy přestal s kolonizací Marsu. Já teda chápu, že žít tam nějakej čas bylo na hlavu, ale kromě toho, že se mu ze začátku všechno vysloveně dařilo, tak k tomu ještě měl hodně ironický a až cynický kecy, což filmu jen a jen prospívalo. Teď už se nedivím, že na Globech film vyhrál ocenění za nejlepší komedii. Sice je to stejně cynické ocenění jako Mark Watney samotnej, ale čert to vem. Marťan je naprosto výborný, realistický sci-fi, které ke každému dalšímu příběhovému posunu přichází naprosto logickou cestou. A přitom celý ten příběh napsal člověk, který si ho psal pro radost na svém blogu. Kam až takový nadšenecký projev dokáže dojít, co? (29.02.2016)

Pokračujme hezky v nastoleném trendu. Sunshine, Gravity, Interstellar, a letos se o oscary snaží, dle mnohých vyčpělý, Ridley Scott se svým Marťanem. Mám však takový dojem, že hype, co se táhl za 8 oscarovou Gravitací, a už z principu za Nolanovou novinkou, se letošnímu vesmírnému fláku tak nějak vyhýbá. A to by byla nesmírná škoda, jelikož tento námět je kvalitní již od základu, a pokud by Ridley neměl nějaké katastrofální temno před očima, muselo to dopadnout dobře. Insterstellar je přeci jenom někde jinde, ovšem významně komornou Gravitaci pirát z Marsu lehce v jistém ohledu strká do kapsy. Z hlediska vizuálu jsou všecky kousky na výborné úrovni a člověk musí smeknout, jak se na ty nádherné záběry vesmíru a červenopísečné duny krásně kouká, ovšem tam, kde má kdejaký film ve vedlejší roli noname herce, tam má rudoš mojí oblíbenkyni Kate Maru, které se tímto kouskem snad definitivně otevřou dveře do Hollywoodu, když jí ta Fantastická čtyřka nevyšla, Sebastiana Stana, skvěle střeštěného Donalda Glovera a mnoho dalších, které si každý může přečíst v popisku či nadupaném traileru. Zvláště Jeff Daniels je na velkém plátně opět ohromující. 130 minut je v dříve vyjmenované konkurenci, tedy krátké Gravitaci a nadprůměrně dlouhém Interstellaru tak akorát a nepolevuje v žádném okamžiku. Překvapilo mě, že Ridley vsadil hodně na komediální a odlehčenou notu a u mnoha vtípků jsem se pousmál více, než u kdejaké komedie. A to jsem prosím odpůrce Matta Damona, ale musel jsem uznale semknout ruce s jakou grácií sobě vlastní tenhle borec trousí hlášky. Když je ale třeba zařadit vyšší rychlost, tvůrci se s ničím nepářou a náhle se z discomuzikou odlehčené situace stane boj o holý život, kde je hrdina pasován až na Iron Mana podle toho s jakou grácií se s problémy dokáže popasovat, ovšem všecko v rámci výborně natočeného a nepochybně nasnímaného dobrodružného survivalu, z něhož se nakonec doufám vyvine definitivní blockbuster. Jenom Ridley neusni na vavřínech a ať je Prometheus 2 (pardón Vetřelec) alespoň částečně kvalitní jako tento kousek. PS : Schůze Elrond bezkonkurenční!! 😀 PPS : Svatá pravda! 95% ... [1.10.2015_Cinestar_Černý most] (01.10.2015)

Ridley Scott je zpět. V top formě. Jako prvotřídní řemeslník, který má technickou stránku v malíku, nám servíruje další výbornou žánrovku. Sci-fi mu svědčí, to se znovu potvrzuje, naštěstí hodně brzo po failu s Prometheem. Tentokrát ale nemá tak velké ambice a tak originální vizi ani výrazivo, funguje tu spíš jako vytříbený realizátor, jenž ideálním způsobem rozhýbává moc pěkně napsanou látku. Je to na jednu stranu one-man show Matta Damona, jenž z plátna skoro nesleze a prakticky sám se svými průpovídkami a Scottovými režijními finesami zabaví po víc jak dvě hodiny stopáže. V širším kontextu jde ale o skoro zemeckisovské drama jak ze staré školy o tom, jak se chytrá a odhodlaná lidská duše může popasovat s nástrahami okolního světa. Feel-good scífko a pohodová budoucí klasika, prvotřídní hollywoodské dobrodružství, jež akorát nejde úplně na dřeň. (28.09.2015)