Mikrób a Gasoil

Kdybych byla sama ještě školou povinná, tak docením tuhle milou road movie asi daleko víc než teď, kdy se mílovými kroky blíží padesátka. Dovedu si živě představit, jak bych byla nadšená z toho místy dramatického putování dvou dospívajících kluků okolečkovaným zahradním domkem. Problém vidím především v tom, že to je ve výsledku vlastně hlavní devíza filmu, přičemž veškeré dějové odbočky tak nějak vyšumí do ztracena a i přes občasnou vtipnost poměrně dost nudí. Závěr je ale docela povedený. (30.04.2020)

Nejstřídmější a nejcivilnější Gondry, přesto se záhy dostavuje dojem, že občas tak trochu není o čem. Starý známý nešvar jeho filmů - neschopnost udržet kontrolu nad svými nápady v celovečerní stopáži - tady zas tolik nehrozí hlavně proto, že jich ve filmu mnoho není. Mikrob a Gasoil je takový lehce nostalgický povzdech nad nezadržitelně mizejícím dětstvím, působí to jako milý zážitek, občas se dokonce dotkne něčeho podstatného, ale výsledek je ještě pomíjivější než to jinošství... (26.05.2016)

Pro mě osobně zatím asi nejhezčí letošní filmová premiéra a velký divácký zážitek - nic lepšího jsem letos v kinech neviděl. Po strašné PĚNĚ DNÍ člověk mohl mít tendenci Gondryho odepsat, ale to by bylo předčasné - ve svém nejnovějším filmu mi přesvědčivě dokázal, že je to stále ten starý dobrý Gondry, který neztrácí nic na své osobitosti a tvůrčím elánu - vyjma pár slabších momentů, kdy jsem měl pocit, že mu při psaní scénáře trochu došel dech, jsem byl z toho filmu naprosto nadšený - je to krásný a srozumitelný film, který si razí nekompromisní cestu do divákova srdce - smích zde střídá dojetí téměř stejným dílem - a některé scény jsou něco tak neuvěřitelného, že už kvůli nim nemohu dát méně než 5 hvězd. Za všechny budiž třeba zmíněna nádherná scéna, kdy Mikrob masturbuje nad obrázkem nahotinky, kterou sám nakreslil - něco tak originálního jsem v žádném filmu ještě neviděl, a úplně mě to okouzlilo. Vlastně celý ten film mě okouzlil - dost možná podobným způsobem, jako kdysi AMÉLIE Z MONTMARTRU - za sebe sice nemám problém napsat, že vidět zestárlou Audrey Tautou na prahu čtyřicítky docela bolí (to jsem ostatně psal už u zmíněné Pěny dní před 3 lety) - ale co už, nikdo z nás nemládne a možná je to jen o zvyku, smířit se s tím, že zbožňovaná "Amélie" už dávno nevypadá tak, jak si ji všichni pamatujeme. Nádherný film, který mě téměř bezvýhradně dostal - velký respekt ke Gondrymu, že dokázal něco takového napsat a zrežírovat, a nejen všem jeho fandům mohu tuhle filmovou libovku jen doporučit - smál jsem se nahlas celou dobu a bylo mi dobře, jako už dlouho ne. Naprosto perfektní obsazení, scénář a režie - na tomhle filmu se povedlo snad všechno. (26.05.2016)

Veľmi sympatický Gondryho film so sympatickými postavami, ktorý je ale sympatický iným spôsobom, než by ste očakávali. Skôr než o "kaufmannovinu" ide viac o akúsi poctu hravosti istej obdoby francúzskej novej vlny, ako by film nakrútil samotný Truffaut. Ale to môže byť len čisto subjektívny dojem a Gondry skrátka nakrútil mierne štylizovaný film o dospievaní a kamarátstve presne tak ako cítil a nikde sa neinšpiroval. Má to svoje muchy ako samotné vozidlo, ale rovnako ako mi je ich "autíčko" sympatickejšie ako nová Tesla, tak si radšej pozriem milý film typu Mikrób a Gasoil než naleštený drahý blokbaster. (26.02.2024)

Tak i můj milovaný Gondry si natočil své civilní indie road movie a já mu to přeji. Problémem je, že ani v rámci tohoto žánru nepřináší Microbe & Gasoline, krom sympatických a výborně zahraných postaviček, nic výjimečného a tak nějak vyšumí do ztracena. Gondryho vizuální hravost je utlumena na minimum a chybí tomu zkrátka nějaký moment či nápad, který by snímek vyšvihl nad žánrovou konkurenci. Příjemné 3*, ale mírné zklamání. (04.10.2016)