BoJack Horseman

Titulky, hodnotenia a komentáre hlásali udalosť desaťročia - tento komentár bude aj preto trochu nabrúsenejší, než by si to BoJack zaslúžil, a bude cielený na určitú špecifickú skupinu. Podľa mňa sa to totiž v takmer žiadnom smere nevie odlepiť od doby a miesta svojho vzniku. Netvrdím, že ten seriál upadne do zabudnutia, pretože nejaké dvere predsa len otvára a nejaké žánrové konvencie predsa len prekračuje. Chýbala tomu však číra hravosť a anarchia animovaného sveta. Skôr sa mi zdá, že ide o súčasť trendu "zdospeláčťovania" animovaných seriálov a "zautentičťovania" žánru sitcom, ktorý pretrváva už od 90. rokov (a možno aj ďalej, neviem). Tá snaha o "existenciálnu ťažobu" a akúsi plnosť postáv tu vždy bude narážať na hranice, ktoré so sebou nesie zosmiešňujúca karikatúra, a tak boli aj BoJack a ostatní vo výsledku rovnako plytkí a jednorozmerní ako postavy z Dva a pol chlapa. Na druhej strane sa tá snaha o sitcom časom vytratila a zostalo niekoľko vtipných zvieracích gagov a popkultúrnych narážok (wau, aká to novosť... vitaj, postmoderna), ktoré sa utopili v redundancii. Ak sa k tomu pridá ten otravný (v tomto prípade latentný) psychoanalytický fetiš utáraných a emocionálne retardovaných amerických intelektuálov a ich snaha za každú cenu rochniť sa vo svojich grandióznych problémoch, vystavovať ich na obdiv celému svetu a robiť z nich priam generačné problémy (tú majú tvorcovia s BoJackom očividne spoločnú, keďže presne takéto sú prakticky všetky postavy), dostavuje sa u mňa dáviaci reflex. To je vlastne ďalšia hranica, na ktorú snaha o "zdospeláčtenie" naráža. Tento typ amerických intelektuálov nevie dospieť - ustrnuli v ranej puberte ako celá ich popkultúra. Smutné je, že presne títo ľudia sa vysmievajú z hlúposti a zaostalosti iných. Smutné je, že chcú meniť svet, hoci nikto príčetný by im do opatery nezveril ani kaktus. Jediné, čo som z toho seriálu cítil bola číra únava zo sveta. Akýsi neodbytný pocit, že dejiny sa skončili, točíme sa v kruhu a na ničom už nezáleží. Pocit, že všetci sme v stave depresie a niet z neho úniku. Nočná mora, že som prázdnou a plytkou postavou trápneho sitcomu, pretože práve BoJack je (chcene i nechcene) krásnou ukážkou blúdneho kruhu simulakier. Aspoň za sprostredkovanie tohto pocitu seriálu ďakujem, hoci ja sám ho nezažívam (aj keď som vyrastal v tom najhoršom type rodiny - v atomickom type). A áno - stále platí, že to nejaké dvere otvára a že je to občas milo absurdné. Len sa z toho, prosím... (30.08.2021)

BoJack Horseman je geniální počin, který svým způsobem nemá obdoby. Jako spoustu jiných skvělých seriálů to trpí kostrbatým rozjezdem. Ze začátku to vypadá jako taková blbina s koněm alkoholikem v hlavní roli. Reálně to o tom vlastně vůbec není, ale i svým způsobem je. Využití antropomorfních zvířat a humoru s nimi spojeným zde není prvoplánové. Naopak se jedná o chytrý prvek, který poutá, ale neruší. Příběh o ústřední pětici jedinečných postav není o vtipných taškařicích, ale o událostech, které jsem plné emocí a někdy až moc připomínají pocity z reálného života. Dění kolem BoJacka dokáže pobavit, dojmout, ale i třeba vyvolat depku. Přestože se to celé odehrává v tak trošku absurdní realitě, je to jeden z těch nejvíce realistických seriálu, které kdy vznikly. Na první dobrou BoJack hned chytnout nemusí, ale když mu člověk tu šanci dá, tak zažije cestu, na kterou bude hodně dlouho vzpomínat. (30.05.2020)

Fajnový seriál, který s oblibou sleduji. Možná je trošku zarážející, že mě víc bere ta dramatická linka než mnohé kvalitou rozkolísané vtípky. BoJack je totiž tak krásně sebedestruktivní, věčně chlastající hovado, že si ho nejde nezamilovat. Sledovat, jak se žene z jednoho průseru do dalšího, mě ani po druhé sérii bavit zdaleka nepřestalo. 3,8* ___________p.p.č.: Mám hodně rád Willa Arnetta, Alison Brie a Aarona Paula... (15.09.2015)

Pokud jste ještě neměli tu čest, můžete si o BoJackovi udělat představu jako kříženci nihilističtějšího Californication se strukturou a animací Ugly Americans, to vše řízlé trochou Louiho. Na papíře to nezní vůbec špatně, osobně mám ale problém s tím, že to vše už chutná dosti recyklovaně a hlavně se to se mnou většinou míjí na poli humoru, což je u animované řachandy to nejpodstatnější. Vynikající Will Arnett (legendární Gob Bluth) se sice pro dabing nihilistického koně narodil, na to, aby utáhl celý seriál za zbytek mátožných postav to ale úplně nestačí. Kolem a kolem, decentní zábava, která mohla být revoluční před deseti lety - dnes zaostává o nejednu koňskou délku nejenom za svým vynikajícím současníkem, Rickem and Mortym, o klasikách typu South Park či Simpsonovi ani nemluvě. 60% (31.07.2015)

Som ochotný veriť, že ikstá séria už môže byť skvelá, no nepamätám si, kedy som mal naposledy taký intenzívny pocit márnenia času ako pri sledovaní prvej série BoJack Horseman (a to som minulý týždeň videl celú ságu Twilight - a trpel som pri tom). Za celých 12 dielov nič zásadne neprekročilo základnú (skvelú) premisu o koňovi/hercovi/skrachovancovi z 90s sitcomu smerom k menej prvoplánovým vtipom, či skutočnej dráme. Paradoxne nakoniec som mal chuť pozrieť si skôr nejaký dobový rodinný sitcom z 90tych rokov ako ďalší diel tejto kolosálnej nudy, ktorej vtipy by neboli vtipné ani v roku 1993. (24.02.2019)