BoJack Horseman

Po první sérii zvedám na plný počet. Objektivně se jedná sice na čtyři, nicméně při tomhle obsazení, naprosto parádní word play a celkově takového sympaticky podivného a vyšinutého vibe jaký mělo například i Ugly Americans, tady prostě nejde jinak. BoJack Horseman je pro mě solidním překvapením, které se rázem katapultovalo mezi oblíbené seriály a jsem zvědavý, s čím se tvůrci vytáhnou v druhé sérii. (12.09.2014)

Horší a prázdnější díl od dílu. Pátá řada je ve svojí zoufalé snaze vyprodukovat desítky minut animace bez jakéhokoliv smyslu, vývoje, náznaku změny statutu quo už vyloženě politování hodná. Holt je problém, když seriál nemá nic krom gimmicku "depresivní vnitřní zvířata" a nemůže se v něm nic stát, protože jakmile by se něco stalo (a postavy by přestaly být pasivní, problémy prvního světa nasáklé karikatury), ten gimmick by se rozpadl. Jako film by to šlo, jako jedna sezóna by to taky šlo, ale tvůrci to chtějí dojit do nekonečna a nejpozději tak během druhé řady se prostě nevyhnutelně ukázalo, jak moc prázdné to musí být, aby to mohlo dál existovat. Chápu, že to brnká na správné struny a řeší to právě ty problémy, ale já se jenom nudím. Zvlášť když vysvětlením doslova každého problému je bolestně doslovný flashback osvětlující nějaké dětské trauma - přičemž se ale v těch flashbacích z nějakého důvodu pracuje s mindsetem padesátých let, čili absolutně nijak nevysvětlují současnost a stav aktuální generace, která s neironicky míněnou nukleární rodinou nikdy ve styku nebyla. Jde jen o hledání nejbanálnějších a nejlépe znějících zdůvodnění problémů, které se v důsledku jen zveličují a legitimizují, aby se každý mohl cítit jako oběť něčeho, co je mimo jeho kontrolu. Že si to tvůrci uvědomují a nechají postavy dokola opakovat, že tohle cíl není, fakt není chytré - je to jen ukázka bezradnosti tohohle seriálu, který má právě ty konotace, jaké mít nechce, ale místo aby s tím nějak koncepčně pracoval na úrovni upřímné sebereflexe, jen neustále vysvětluje, že takto to být chápáno nemá. Seriál navíc hodně záhy skočil přes žraloka a pro pointu vtipu může kdokoliv kdykoliv rozbít jakoukoliv kontinuitu. (29.09.2016)

Taková cartoonová verze ovesné kaše. Zasytí, ale to je asi tak vše. Koukat se na ni nedá. Vyšší smysl se v ní hledat nedá. Ale zasytí. Vzhledově v tom vidím jakéhosi pokračovatele Ugly Americans s různými lidskými vlastnostmi. Typický produkt kalifornských scénáristů aneb "piš co znáš". Oni znají Hollywoo(d), herce, vily, večírky, agenty. Tak tu máme X-tou variaci na problémy na západním pobřeží Ameriky. Když k tomu navíc připočteme, že ústředním hrdinou je bohatý sukničkář natáčející nejvytouženější roli svého života, stíhá u toho sabotovat plnění snů svých přátel a rozvracet manželství a stará přátelství a i tak je nešťastný a mně ho má být líto? Těžko. Napsal bych víc, ale to mě vrací k první myšlence tohoto odstavce - je to tak plytké a bez chuti, že se k tomu moc jiného napsat nedá. Naštěstí od 3. a zejména od 4. série pro mě nastal zlom, kvalita se zvedla, místo typicky cartoonových taškařic se řeší skutečné, lidské, často typy problémů, které se ostatní seriály bojí jen zmínit (hezký kontrast s pastelovými barvami), a celkově mi přijde, že se seriál konečně "našel". Bez diskuse mám nejradši příběhové linie Todda a Princess Carolyn. (10.09.2017)

Seriál som začala pozerať s tým, že to bude komédia. Zo začiatku som si ešte myslela, že to len nie je veľmi dobrá komédia. No ako seriál pokračoval, bolo jasné, že toto je dráma a navyše mega depresívna. Nielenže v nej sledujeme osobnú krízu hlavného hrdinu, ale rôznymi spôsobmi sa tu vykresľujú aj rôzne spoločenské problémy, trendy a ľudské vlastnosti. A ešte aj to, čo by sa dalo považovať za vtipy, človeka deprimuje, keď sa nad nimi hlbšie zamyslí. Hoci je to veľmi negatívne a zabíja to vo mne akúkoľvek životnú nádej, seriál je tak dobre urobený, že neviem prestať pozerať. (29.10.2019)

Som ochotný veriť, že ikstá séria už môže byť skvelá, no nepamätám si, kedy som mal naposledy taký intenzívny pocit márnenia času ako pri sledovaní prvej série BoJack Horseman (a to som minulý týždeň videl celú ságu Twilight - a trpel som pri tom). Za celých 12 dielov nič zásadne neprekročilo základnú (skvelú) premisu o koňovi/hercovi/skrachovancovi z 90s sitcomu smerom k menej prvoplánovým vtipom, či skutočnej dráme. Paradoxne nakoniec som mal chuť pozrieť si skôr nejaký dobový rodinný sitcom z 90tych rokov ako ďalší diel tejto kolosálnej nudy, ktorej vtipy by neboli vtipné ani v roku 1993. (24.02.2019)