BoJack Horseman

Pokud by byla stupnice "zdánlivě vtipný seriál, ale ve skutečnosti temná sonda do lidských smutků a životních selhání", tak Rick and Morty mají tak sedmičku, a tohle - kamarádi - tohle je desítka. Budete se smát, hehehehe, a pak vám najednou dojde, za jaké houby stojíte, jak jste promarnili posledních pět let života, odehnali od sebe všechny lásky a směřujete jenom k samotě a hořkosti. Super animák. _____ První sezóna rozjezd kde se to hledá, druhá super, třetí sezóna je scenáristický vrchol a něco nádherného, čtvrtá trochu ztrácí a pátá je rozvleklý bizár. (13.12.2018)

BoJack Horseman je pre mňa vrcholovo surreálna prazvláštnosť, ktorej cynizmu a svojskému štýlu tragikomického formovania prázdnych a zbytočných zápletiek buď pochopíte a zamilujete si ju, alebo vás proste rýchlo a jednoducho unudí a prestane baviť. Sám za seba môžem povedať, že si ma seriál neuveriteľne získal a s najvyššou pravdepodobnosťou ho môžem úplne kľudne pridať to trojky najlepších animovaných seriálov, aké kedy boli vytvorené. Aj keď je oficiálne považovaný za komédiu, tak tragická stránka nad tou komediálnou rozhodne prevažuje a v niektorých epizódach dokonca až dramaticky graduje (takmer polhodinová minutáž je na animovanú blbinu predsa len trochu dosť). V BoJackovi je napriek jeho animovanosti a aj napriek faktu, že polovicu postáv tvoria infantilní antropomorfistickí degeneráti, omnoho viac vážnych a dramatických prvkov, než vo väčšine seriálov, ktoré nám môže svetová kinematografia ponúknuť. Ak chcete zhliadnuť tento seriál, tak rozhodne dopredu počítajte s tým, že sa určite nedá využiť na vyplnenie času pri osamotenej štvrtkovej večeri po dlhom vyčerpávajúcom dni niekde vo vašej obývačke (nefunguje tu to, čo pri všetkých animovaných sitcomoch); je to miestami neuveriteľne zložité, postavy sú prepracované a dávky humoru sú tu založené prevážne na vyzdvihovaní nihilizmu a poukazovaní na zbytočnosť akejkoľvek ľudskej emocionality, čo aspoň u mňa vyvoláva ľahkú dávku optimizmu v očakávaní, že prostredie, v ktorom žijem, mám zdokumentované určite lepšie, než väčšina seriálových postáv (dokonca som aj počul, že sledovanie BoJacka pomohlo niektorým ľuďom zvládať ich depresie). Nuž, čo už. Ľahko sa to rozhodne opísať nedá; treba to len vidieť. (05.06.2019)

Zpočátku mě to moc neoslovilo, tvářilo se to jako další z řady "přisprostlých animáků pro dospělé". Konec první řady ale ukázal potenciál hlavních postav a fikčního světa. Nasadil k depresivní analýze života hrstky ztracených existencí žijících pod HOLLYWOOským sluncem. A té se už do konce seriálu nepustil. Seriál jde opravdu hluboko do nitra postav, postupně nabízí střípky jejich minulosti, které formovaly jejich osobnosti. Jde dokonce tak hluboko, že se kořeny jejich neštěstí nachází u prarodičů. A tato pečlivá analýza bolí nejen samotné postavy, ale i diváka. Ten sleduje smutného koně alkoholika, který se při cestě k nápravě své osobnosti akorát dostává do horší a horších situací, stahuje přitom všechny jeho blízké ke dnu s ním. Ale přeci jen je to stále napůl komediální seriál, takže kromě deprese se divák dočká i skvělého humoru. Sofistikovanějšího, i jednoduššího ( např. časté vtipy o zvířecích stereotypech). A je osvěžující vidět animovaný seriál, který se vyvíjí a všechny drobné pomrknutí vedou k něčemu většímu. Je skvěle napsaný, namluvený hvězdnými jmény, s pěknou neotřelou animací se spoustu vizuálních gagů...Co víc chtít? Nemůžu si pomoct, ale něco mi k plné spokojenosti chybělo. Zejména některé linie s Diane a Toddem, které mi nepřišly až tak nosné a jejich postavy se v některých sériích zbytečně točily v kruhu (i když to nejspíš měl být účel, tak to bylo ke sledování frustrující). A taky se to týká BoJacka, kterému jako téměř anti-hrdinovi přejete, aby se změnil, aby učinil dobré rozhodnutí...a je frustrující, když opakovaně dělá jejich opak. A mít spojenou se seriálem bolest a frustraci nepřináší zrovna pozitivní pocity. Při opakované návštěvě seriálu, při vědomosti do čeho jdu, možná seriál jako celek ocením naplno. (19.04.2020)

V té obrovské produkci seriálů (jenom co jich je z dílny Netflixu...) je vážně těžké prorazit, ale BoJack Horsemanovi se to svojí kreativností až bizarností, ale zároveň koukatelností a plejádou chytlavých postav, kterým zvířecí podoba dává punc tradiční satiry (satyr je taky člověk s kozlí hlavou, to je skoro jako kůň...), povedlo. Zároveň nás trochu vrací do dětství, kdy jsme se dívali na zvířátkové kreslené seriály. Ovšem tahle zvířátka chlastají, berou drogy, řeší disfunkční vztahy, traumata, existenciální otázky, nudu v hollywoodském pozlátku, jdou si kariéristicky po krku atp. Narážky na politiku jsou jemné, ale chytlavé. Hlavní hrdina je totální p**us, ale další postavy jako Princess Carolyn, Todda Chaveze, Hollyhock nebo dobráka Mr. Peanutbuttera si lze oblíbit. V polovině čtvrté série se mi zdálo, že trochu ztrácí dech, ale na konci mě dějovými zvraty opět natěšil na pátou. (19.08.2018)

Skrz epizódkové vtipy (pri ktorých avšak každá akcia má aj následky, čo je pri seriáloch podobného typu veľmi osviežujúce, realita ostáva zachované, vyvíja sa, nereštartuje sa presunom do ďalšieho dielu), nepríjemne realistický dej a prepracovanú psychológiu postáv, BoJack Horseman tne do živého a je pre mňa to najhodnotnejší seriál dneška. (19.01.2017)