BoJack Horseman

Titulky, hodnotenia a komentáre hlásali udalosť desaťročia - tento komentár bude aj preto trochu nabrúsenejší, než by si to BoJack zaslúžil, a bude cielený na určitú špecifickú skupinu. Podľa mňa sa to totiž v takmer žiadnom smere nevie odlepiť od doby a miesta svojho vzniku. Netvrdím, že ten seriál upadne do zabudnutia, pretože nejaké dvere predsa len otvára a nejaké žánrové konvencie predsa len prekračuje. Chýbala tomu však číra hravosť a anarchia animovaného sveta. Skôr sa mi zdá, že ide o súčasť trendu "zdospeláčťovania" animovaných seriálov a "zautentičťovania" žánru sitcom, ktorý pretrváva už od 90. rokov (a možno aj ďalej, neviem). Tá snaha o "existenciálnu ťažobu" a akúsi plnosť postáv tu vždy bude narážať na hranice, ktoré so sebou nesie zosmiešňujúca karikatúra, a tak boli aj BoJack a ostatní vo výsledku rovnako plytkí a jednorozmerní ako postavy z Dva a pol chlapa. Na druhej strane sa tá snaha o sitcom časom vytratila a zostalo niekoľko vtipných zvieracích gagov a popkultúrnych narážok (wau, aká to novosť... vitaj, postmoderna), ktoré sa utopili v redundancii. Ak sa k tomu pridá ten otravný (v tomto prípade latentný) psychoanalytický fetiš utáraných a emocionálne retardovaných amerických intelektuálov a ich snaha za každú cenu rochniť sa vo svojich grandióznych problémoch, vystavovať ich na obdiv celému svetu a robiť z nich priam generačné problémy (tú majú tvorcovia s BoJackom očividne spoločnú, keďže presne takéto sú prakticky všetky postavy), dostavuje sa u mňa dáviaci reflex. To je vlastne ďalšia hranica, na ktorú snaha o "zdospeláčtenie" naráža. Tento typ amerických intelektuálov nevie dospieť - ustrnuli v ranej puberte ako celá ich popkultúra. Smutné je, že presne títo ľudia sa vysmievajú z hlúposti a zaostalosti iných. Smutné je, že chcú meniť svet, hoci nikto príčetný by im do opatery nezveril ani kaktus. Jediné, čo som z toho seriálu cítil bola číra únava zo sveta. Akýsi neodbytný pocit, že dejiny sa skončili, točíme sa v kruhu a na ničom už nezáleží. Pocit, že všetci sme v stave depresie a niet z neho úniku. Nočná mora, že som prázdnou a plytkou postavou trápneho sitcomu, pretože práve BoJack je (chcene i nechcene) krásnou ukážkou blúdneho kruhu simulakier. Aspoň za sprostredkovanie tohto pocitu seriálu ďakujem, hoci ja sám ho nezažívam (aj keď som vyrastal v tom najhoršom type rodiny - v atomickom type). A áno - stále platí, že to nejaké dvere otvára a že je to občas milo absurdné. Len sa z toho, prosím... (30.08.2021)

Pokud by byla stupnice "zdánlivě vtipný seriál, ale ve skutečnosti temná sonda do lidských smutků a životních selhání", tak Rick and Morty mají tak sedmičku, a tohle - kamarádi - tohle je desítka. Budete se smát, hehehehe, a pak vám najednou dojde, za jaké houby stojíte, jak jste promarnili posledních pět let života, odehnali od sebe všechny lásky a směřujete jenom k samotě a hořkosti. Super animák. _____ První sezóna rozjezd kde se to hledá, druhá super, třetí sezóna je scenáristický vrchol a něco nádherného, čtvrtá trochu ztrácí a pátá je rozvleklý bizár. (13.12.2018)

Najväčší čurák-umelec od čias Charlieho Harpera a Hanka Moodyho. BoJack je vyhoretý samolúby parchant, ktorý mal v 90-tych rokoch priemerný rodinný sitcom a odvtedy z toho ako-tak prežíva. Bojí sa záväzkov, nemá štipku zodpovednosti a sarkazmom si kompenzuje traumy z detstva. Jo... a je to kôň. Animovaný. Seriál je tvrdá satira, nebojí sa vážnych tém a obaluje to do čierneho humoru. Celý tento projekt Netflixu je brutálne pošahaný hlavne skrz antropomorfné zvieratá, vďaka ktorým vznikajú nevídané situácie. (30.09.2018)

Ze všech možných animovaných seriálů pro dospělé, které já osobně upřednostňuju před sledováním prostoduchých hraných sitcomů, mi BoJack nejspíš navždycky nejvíc utkví v paměti. Nebudu vůbec zastírat, že jsem s tímhle serošem měl ze začátku poměrně problém (vždyť jeho vůbec první díl se topí v modrých číslech) a na velmi dlouhou dobu jsem s BoJackem zkrátka seknul. Pak ale přišla chuť jej dohnat a jakmile jsem se dostal hlavně do třetí řady, bylo mi jasné, že už nepůjde přestat. Ta totiž společně se čtvrtou a pátou obsahuje tak srdceryvné momenty, že se jim těžko vyrovná kdejaké hrané televizní dramedy. Bylo to krásných 77 epizod plných těch nejbizarnějších poukázání na společné soužití zvířat a lidí na jedné stejné úrovni. (11.01.2021)

I když to není mým zvykem a dělám to nerad, tak musím ohodnotit a okomentovat posledních pět sérií jako celek. Už jenom z toho úhlu pohledu, že jde o i přesto krátkou záležitost, která navíc je naprosto chytlavá a dá se projet za neuvěřitelně krátkou dobu. Seriál si nejdříve užíváte kvůli nevědomosti a humoru a postupně začnete i soucítit s postavami a žasnout nad filozofií a propleteností postav. Tohle je ale bohužel to jediné, co vám vydrží. Humor totiž docela rychle ochabne. To, co vám mohlo připadat v první a druhé sérii k popukání, tak v dalších už je stereotypní a těžce nezáživné. Ani nemluvím o tom, že linky mnoha postav jsou dělané na styl, že se v nich vlastně nic neděje. A to je hodně smutné. Zůstane vám tedy jenom deprese. Ale taková, že stále nad ní musíte žasnout. Bohužel to je všechno. 6. série: Kapitola končí. Kapitola 6. série. Jednoho seriálu. Jedné životní éry. Ke mně se BoJack dostal v podstatě teprve před dvěma lety. Jsou lidé, kteří ho sledují prakticky od začátku. Nedokážu se vcítit do jejich kůže. BoJack přinesl do mého života humor i naprostou filozofii něčeho existencionálně nadpozemského. Je to seriál, který neosloví každého. A i když někoho osloví, tak ne vždy to může být 100% věrnost. I přesto to byla neskutečná a nezapomenutelná jízda. Bylo to něco víc. Něco výjimečného. A je po všem. Dost divně, těžce a zvláštně se to popisuje a dělá se nad tím tečka. (26.12.2018)