BoJack Horseman

In this terrifying world, all we have are the connections that we make. I navzdory notně rozpačitému rozjezdu, kdy si to hledá ksicht a humor se často láme přes koleno, se z toho postupně vyklube (od šestého dílu první série jde kvalita nahoru, ale onen kultovní/kvalitativní status „must see“ si to vysloužilo až od jejího závěru dále), černý kůň (ha ha ha) mezi animovanými seriály určenými výhradně pro dospělého neupjatého diváka, který neočekává, že mu tvůrci budou servírovat to samé v bleděmodrém epizodu za epizodou, sérií za sérií. Humor tu sice je (značně specifický, stavícím na hláškách, necpaný do popředí a díky absurdnosti toho všeho rozhodně ne pro každého) v množství větším než velkém, ale první housle hraje dramatická linie, která nebere ohledy na nikoho; tedy ani na postavy a rozhodně ne na diváka. Má to souvislý děj a plně to stojí na vývoji všech charakterů. Nastavují se satirická společenská zrcadla a celé je to spojeno každodenním přežíváním vyhořelého kdysi slavného narcistického koně (I´m not always the best at being not terrible.) s nepěknou krizí středního věku, který pro cynickou hlášku nikdy nejde daleko, je tak trochu nihilista se sklony k depresi, úzkostem a alkoholismu, sebezničující náturou a neutuchající zoufalou niterní touhou po uznání/přijetí. A to tak dobře (a mnohem lépe než třeba takové Californication/Koalafirnication či Mad Meni, ke kterým to má nejen hlavní postavou zdaleka nejblíže), že je třeba bez jakékoli nadsázky mluvit o regulérní (a především zdařilé) quality TV spíše než o komediálně-satiristické skopičině (což nemyslím jako urážku, naopak) typu Ricka a Mortyho. Nic jiného v historii televize nespojuje tak umně absurdní (meta)humor s brutální nepěknou upřímností o vztazích nás všech. Navíc jde (i díky kongeniálnímu dabingu) o vůbec nejemotivnější seriál současnosti (konkurovat můžou snad jedině Leftovers); ano, jsou to emoce veskrze posmutnělé, plné nepříjemných pravd co nikdo nechce slyšet, nenaplněných snů, nikdy nevyřčených vět, depresivní, alkoholem opojené, ovšem vždy a v každém momentě do morku kostí reálné a ze života. Ano, i toho vašeho. A čert vem že jsou to emoce zprostředkované skrze animovanou antropomorfní zvěř. | S1: 4/5 | S2: 5/5 | S3: 5/5 | S4: 5/5 | S5: 4/5 | S6: 5/5 | (26.07.2016)

Seriál som začala pozerať s tým, že to bude komédia. Zo začiatku som si ešte myslela, že to len nie je veľmi dobrá komédia. No ako seriál pokračoval, bolo jasné, že toto je dráma a navyše mega depresívna. Nielenže v nej sledujeme osobnú krízu hlavného hrdinu, ale rôznymi spôsobmi sa tu vykresľujú aj rôzne spoločenské problémy, trendy a ľudské vlastnosti. A ešte aj to, čo by sa dalo považovať za vtipy, človeka deprimuje, keď sa nad nimi hlbšie zamyslí. Hoci je to veľmi negatívne a zabíja to vo mne akúkoľvek životnú nádej, seriál je tak dobre urobený, že neviem prestať pozerať. (29.10.2019)

1. serie: Vubec nejde o komedialni rachandu, jako u vetsiny animovanych serialu. Jde o dospely animak, kde se nedela rozdil mezi konem, clovekem nebo tarantuli, kde se dospelacka temata podavaji s obdivuhodnym humorem a kam se v druhe puli vkrada silna depresivni nalada. Hodne originalni a zatim neokoukany pocin za ***** (01.02.2016)

Takto by dopadl ve svých padesáti Hank Moody z Californication, kdyby se nikdy nedokázal zamilovat. Jako padlá depkující bývalá Hollywoodská hvězda, která srší sarkasmy, ošuká a vychlastá všechno co může, a zoufale se snaží přes mraky špatných životních rozhodnutí najít aspoň ždibec štěstí. Plus, říznuté koňskou dávkou pošahaností ala Rick&Morty, ovšem jen tou měrou, aby seriál zůstával psychologicky smutně trefnou existenciální sondou do života stárnoucího chlapa, a zvířecí zpodobnění zůstávalo v prvé řadě metaforou osobností všech postav. Místy neuvěřitelně vtipná zábava, která pravidelně svou depresivností kope diváka do koulí - spolu se South Parkem je tak BoJack Horseman tím nejlepším animovaným seriálem pro dospělé ever. 9/10 (21.04.2018)

Chtěl jsem, aby se mi ten seriál líbil. Chtěl jsem byl jedním "z vás", co je neuspokojují tuctové seriály a vyhledávají něco hlubšího, bizarnějšího, neprvoplánového. Ale nějak mi BoJack k srdci nepřirostl, bohužel. První sérii jsme s ženou dojeli spíše ze setrvačnosti, ač kvalita (mírně) stoupala (takovéto "něco si k tomu jídlu pustíme"), ale po pár dílech druhé série nastal zásek a já jsem si teď uvědomil, že nemám žádnou vůli to prošťouchnout a znovu rozjet. Možná někdy příště, BoJacku, ale pro tentokrát s tebou končím... 60% (01.02.2020)