BoJack Horseman

Taková cartoonová verze ovesné kaše. Zasytí, ale to je asi tak vše. Koukat se na ni nedá. Vyšší smysl se v ní hledat nedá. Ale zasytí. Vzhledově v tom vidím jakéhosi pokračovatele Ugly Americans s různými lidskými vlastnostmi. Typický produkt kalifornských scénáristů aneb "piš co znáš". Oni znají Hollywoo(d), herce, vily, večírky, agenty. Tak tu máme X-tou variaci na problémy na západním pobřeží Ameriky. Když k tomu navíc připočteme, že ústředním hrdinou je bohatý sukničkář natáčející nejvytouženější roli svého života, stíhá u toho sabotovat plnění snů svých přátel a rozvracet manželství a stará přátelství a i tak je nešťastný a mně ho má být líto? Těžko. Napsal bych víc, ale to mě vrací k první myšlence tohoto odstavce - je to tak plytké a bez chuti, že se k tomu moc jiného napsat nedá. Naštěstí od 3. a zejména od 4. série pro mě nastal zlom, kvalita se zvedla, místo typicky cartoonových taškařic se řeší skutečné, lidské, často typy problémů, které se ostatní seriály bojí jen zmínit (hezký kontrast s pastelovými barvami), a celkově mi přijde, že se seriál konečně "našel". Bez diskuse mám nejradši příběhové linie Todda a Princess Carolyn. (10.09.2017)

Znáte to taky? Ten pocit, když máte nějakej fakt kurva dobrej seriál, nad kterým jste ztrávili hodiny, a neskutečně jste si ho užili, a potom, když je najednou konec, se cejtíte najednou tak prázdný, jak lahev Vodky z vaší včerejší depresivní epizody? Jenom já? Ok no. :D Každopádně tenhle seriál je pro mě určitě jeden z nich. Na BoJacka Horsemana nezapomenu nikdy, ani kdybych sebevíc chtěla, a to ještě k tomu ani nechci. Ne že by mi nějak pomohl s mým mentálním zdravím, to spíš naopak, protože tohle fakt není komedie, a pokud si u něj chcete odpočinout po náročným dnu v práci nebo po dnu plným zkoušek, radši se vrhněte na The Office, z BoJacka totiž budete mít spíš existenční krizi a na všechno se následně vyserete se slove "Svět stejně nemá smysl.". Je to náročný jak svině a právě proto je to tak skvělý. Věřte mi, když říkám, že nebudete moct vydechnout ani chvíli, mluvím z vlastní zkušenosti. :D Teď si asi myslíte, co jsem to za cvoka mluvit takhle o animáku se zvířatama, ale zkuste se dostat do druhý série a uvidíte sami. První série je totiž ještě taková no nic moc, ale jak se tvůrci rozhodnou, co s tím chtěj udělat, je to tak kurva dobrý, že se z toho poserete. Ale musím dodat, že se u toho taky pěkně pobavíte, některý epizody vás nechaj tvůrci trochu odlehčit, pozor, na to si ale moc nezvykejte, po takovejch epizodách většinou přijdou ty, který vás nechaj absolutně v šoku a následující hodinu se z toho potom budete dostávat. Co si budem povídat, je to neskutečně výjimečnej a originální zážitek. Něco takovýho už v životě neuvidíte. Takže přestaňte číst můj komentář a jděte se koukat do piče! Hodnocení: absolutní masterpiece/10 (02.06.2020)

Velmi mnoho dobře napsaných a asi i chytrých dialogů často odsouvá humor na druhou kolej, protože seriál staví především na příběhu, kde jednotlivé díly a série na sebe navazují, řeší různé životní trable, které se točí kolem alkoholu, drog, vztahů, nebo práce. Obsah téměř každé epizody je poměrně velký a s ním zároveň i tempo. Není to tedy moc odpočinkové a spíše je potřeba se soustředit. Výjimečně se experimentuje a v celé epizodě prakticky nepadne ani slovo, nebo naopak jedna postava má proslov na celých 25 minut. Zásadní problém je, že to není příliš zábava, i když má seriál především co se týče postav hodně co nabídnout. Výjimkou je nejvtipnější 4. série. Vysoké hodnocení je relevantní spíše pro náročného diváka, který se u toho nepotřebuje nějak výrazně smát a stačí mu zkoumat jednotlivé myšlenkové pochody, charaktery postav, nebo narážky na různé celebrity. (29.08.2022)

Žánry na ČSFD mohou někdy opravdu klamat. Na Bojacka jsem se začal dívat jako na nenáročnou komedii. Neříkám, že komediálních prvků tu není dost, ale seriál se postupně víc a víc propadá do hlubokého, místy až velmi temného dramatu, které diváka neváhá polapit do mysli rozvráceného koňského protagonisty. Postavy tu jsou skvěle napsané a je velmi zajímavé je sledovat od začátku do konce. U samotného Bojacka Horsemana je to sledování někdy až bolestné, ale právě to tomuto seriálu přidává hodnotu, kterou mnoho jiných (především animovaných určených pro starší publikum). Nemohu se ubránit jistému srovnání s Californication, Bojack se ale překvapivě nebojí ve spoustě směrech zajít ještě mnohem dál. Za zmínku také stojí, že spousta dílů je vyprávěna skutečně nápaditými způsoby (podvodní svět, Carolyn ve stresu, Bojack v limbu,...) a i díky tomu je tento seriál tak jedinečný. A to jsem samozřejmě ještě vůbec nezmínil, že děj se odehrává ve světě, kde jsou všechna zvířata stejně inteligentní jako lidi. Tolik emocí a nápadů jsem od tohoto seriálu skutečně nečekal! Snad jen ten úplně poslední díl nebyl vyloženě nutný, byť nebyl ani na škodu. (13.09.2020)

Horší a prázdnější díl od dílu. Pátá řada je ve svojí zoufalé snaze vyprodukovat desítky minut animace bez jakéhokoliv smyslu, vývoje, náznaku změny statutu quo už vyloženě politování hodná. Holt je problém, když seriál nemá nic krom gimmicku "depresivní vnitřní zvířata" a nemůže se v něm nic stát, protože jakmile by se něco stalo (a postavy by přestaly být pasivní, problémy prvního světa nasáklé karikatury), ten gimmick by se rozpadl. Jako film by to šlo, jako jedna sezóna by to taky šlo, ale tvůrci to chtějí dojit do nekonečna a nejpozději tak během druhé řady se prostě nevyhnutelně ukázalo, jak moc prázdné to musí být, aby to mohlo dál existovat. Chápu, že to brnká na správné struny a řeší to právě ty problémy, ale já se jenom nudím. Zvlášť když vysvětlením doslova každého problému je bolestně doslovný flashback osvětlující nějaké dětské trauma - přičemž se ale v těch flashbacích z nějakého důvodu pracuje s mindsetem padesátých let, čili absolutně nijak nevysvětlují současnost a stav aktuální generace, která s neironicky míněnou nukleární rodinou nikdy ve styku nebyla. Jde jen o hledání nejbanálnějších a nejlépe znějících zdůvodnění problémů, které se v důsledku jen zveličují a legitimizují, aby se každý mohl cítit jako oběť něčeho, co je mimo jeho kontrolu. Že si to tvůrci uvědomují a nechají postavy dokola opakovat, že tohle cíl není, fakt není chytré - je to jen ukázka bezradnosti tohohle seriálu, který má právě ty konotace, jaké mít nechce, ale místo aby s tím nějak koncepčně pracoval na úrovni upřímné sebereflexe, jen neustále vysvětluje, že takto to být chápáno nemá. Seriál navíc hodně záhy skočil přes žraloka a pro pointu vtipu může kdokoliv kdykoliv rozbít jakoukoliv kontinuitu. (29.09.2016)