Rodinný film

Nevím jestli jsem už úplně zanevřel na český film, nebo jsem při jeho hodnocení už jednoduše neobjektivní, ale tady prostě a jasně nechápu to hodnocení. Buď mi unikla ta přehluboká myšlenka, nebo se už moje mozkové závity značně zasekávají. Sledovat totiž třetinu filmu psa, potulujícího se po pláži, nebo v ártových scénách pozorovat detailně bezdomovce v pražské MHD, není asi to, za co bych byl znovu ochotný dát 150 korun. Děj se dal dostat do 10 minut, zbytek byla obdoba seriálu Goro bílý pes v tomto případě Otto černobílý pes. Mnoho hluchých a prázdných míst, nulová hudba kromě toho děsu v titulcích a průměrné herecké výkony. Ovlivněn hodnocením, jsem se na film skoro těšil, teď jsem akorát zklamaný, bohužel. (02.03.2016)

Čtvrtá hvězda je za sympatické klábosení režiséra a producenta v Evaldu. Chtěl bych po každém filmu slyšet mluvit tvůrce, protože snad jenom Zdenda Trošků točí záměrně blbě. Tady se mi líbil informační minimalismus, protože v našich filmech to většinou vypadá tak, že postava žere červené jablko a má větu "to je ale dobré červené jablko." Překvapily mě výkony hereckých juniorů, oproti tomu jsem se znovu utvrdil v tom, že víc než Karlu Rodenovi věřím herectví i cvičené Border kolii. Ten chlap prostě nemá kule, Vanda Hybnerová tu coby manželka byla příjemná asi jako hřeben místo toaleťáku, ale jenom pohledem Rodena rozsekala na maděru. Tomu příště nevolejte, jinak za mě jen tak dál. (24.09.2017)

Nedávno som čítal istú poloironickú polemiku na tému české milostné vzťahy očami cudzinca, žijúceho v Čechách. V podstate sa to príliš nelíšilo od filmu Rodinný film. Akoby naši západní susedia potrebovali na pravdivé komentovanie ich štýlu života cudzokrajný pohľad. Vtedy môže byť objektívnejší. Omerzu urobil od debutu riadny kus vpred a má k tomu slušný scenár, jedno očakávané herecké eso a niekoľko neočakávaných hereckých es vrátane psa. Omerzu necháva veľa priestoru na premýšľanie a možno aj alternatívne významové vysvetlenia viacerých okolností. Nečakané prekvapenie. (31.08.2016)

Má vysoká očekávání nakonec byla z velké části naplněna. Po čistě technické stránce je to paráda, od hudby až po kameru. Atmosférou si mě film získal též (podobně jako trikem s odpálkováním naštvaného souseda). Ale ještě více nadšený jsem byl z hereckých výkonů, nádherně civilních a uvěřitelných. A ano, myslím tím i u mladší generace (kupříkladu na první pohled nevýrazný a tuctový Daniel Kadlec byl podle mě naopak typově obsazený naprosto přesně a provokativní Eliška Křenková byla překvapivě vůbec největší hvězdou filmu). A tak jediné, k čemu bych měl určité výhrady, byl příběh samotný. Věřím, že nemálo diváků psí strasti chytly za srdíčko, mě ovšem dost nudily. Ne že by zvířátka zahrála špatně, ale mě prostě daleko víc zajímalo dění u páníčků doma, zvláště po „odhalení pravdy“. Symbolika je jistě pěkná věc, avšak zase si nemyslím, že by se jí měl děj takřka úplně podřizovat. Jinak ovšem velká spokojenost. S panem režisérem to bylo naše první filmové dostaveníčko, ale pevně věřím, že ne poslední. Tohle skončilo solidními 4*. (21.07.2016)

Pomalé s nevýraznou atmosférou. 1) Spoiler. 31letý režisér a spoluscénárista Slovinec Olmo Omerzu, absolvent FAMU, se pokouší propojit několik nesouvisejících témat dohromady: dospívání, zmizení rodičů, otcovství syna. Moc se mu to nepodařilo. 2) Zaznamenal jsem pěkného 16letého debutanta Daniela Kadlece (syn Erik) a 19letého Miroslava Sabadina (Erikův kamarád Tomáš). 3) Největší herecký dojem na mě udělaly tři border kólie, které se střídaly ve ztvárnění pejska Otíka. (14.06.2017)