Rodinný film

Olmo, Olmo, ty si ma milo prekvapil! Zriedkakedy mám to potešenie vidieť u režiséra taký veľký progres! Od silvestrovskej depky až po Rodinný film. Žánrový mix s prevahou artu a PSA má prepracované všetky zložky (scenár, kamera, dialógy, casting, kontrapunkt problémy psa vs. "problémy" ľudí). Vo filme hrali 2 herečky (Boková, Křenková), ktoré som až dodnes vôbec nemusel a tu PÁN REŽISÉR sa postaral nie len o to, aby som si všimol ich talent, ale ja som ich a psa celý film priam hltal. Po hodine som sa začínal nudiť a zrazu štylistický a tématický obrat o 180 stupňov. Detailov tvárí a celkov Prahy som sa za 90 minút nedokázal nabažiť. Napriek vyššie uvedenému sa obávam, že pre tento film väčšina divákov nebude mať pochopenie, ale vidím, že o budúcnosť českého filmu sa už báť nemusím. IFF BA2015 (15.11.2015)

Nedávno som čítal istú poloironickú polemiku na tému české milostné vzťahy očami cudzinca, žijúceho v Čechách. V podstate sa to príliš nelíšilo od filmu Rodinný film. Akoby naši západní susedia potrebovali na pravdivé komentovanie ich štýlu života cudzokrajný pohľad. Vtedy môže byť objektívnejší. Omerzu urobil od debutu riadny kus vpred a má k tomu slušný scenár, jedno očakávané herecké eso a niekoľko neočakávaných hereckých es vrátane psa. Omerzu necháva veľa priestoru na premýšľanie a možno aj alternatívne významové vysvetlenia viacerých okolností. Nečakané prekvapenie. (31.08.2016)

Po zhlédnutí tří autorových filmů (byť opačně chronologicky) lze konstatovat, že Omerzu točí na české poměry velice zajímavé a originální filmy, přestože zůstávají v lecčems poměrně civilní, vizuálně líbivé. Jeho přístup je humanistický, přičemž své zápletky rozvíjí krom rodinných nesnází kolem poněkud divokých a extrémních situací na hranici uvěřitelnosti. Zde ještě film, který už měl příběhový základ, vygradoval v cosi zcela nečekaného. Ale co, když trpí lidé, to se stává, ale co teprve, když trpí zvířátko... (08.02.2023)

Nechtěně, ale ovlivněna mediální masáží, jsem čekala silný zážitek. Dočkala jsem se však jen nekonečné impotentnosti. Dlouho jsem věřila, že se to třeba ještě nějak zajímavě vyvine, když už dialogy stály za starou bačkoru, ale ani náhodou. Nebyla tam ani jediná scénka, která by stála za řeč či za zapamatování. Hovězí scénář. Nelogičnosti, nula emocí. Průser. (07.05.2017)

Olmo Omerzu možná není dokonalý scenárista, ale ví o čem chce točit a má promyšlené, jak by to mělo na diváka působit. A evidentně na jedničku zvládá práci s herci. Takže si film vědomě udržuje od postav trochu odstup, protože nechce být řadovým melodramatem, a z emocionálního hlediska z toho nejlépe vychází pes. Ale v každém případě je to film, který mi za pár dnů nevyšumí z hlavy (90%). (28.02.2016)