Prezident

Makhmalbafův snímek byl patrně největším zážitkem letošní LFŠ. Propojení sociálně kritického filmu a roadmovie s komediálními prvky překvapivě fungovalo na obou frontách, aniž by byla oslabena funkce toho či onoho. Pozoruhodné je, že přestrojení, v němž prezident fiktivní blízkovýchodní země se svým vnukem cestuje, vlastně znemožňuje v druhé půli filmu divákovi zjistit, nakolik se pohled hlavního hrdiny na sebe a éru své vlády změnil (či alespoň posunul) pod vlivem toho, co vidí a slyší od ostatních. To byl od režiséra velmi chytrý trik. Divák tak nedostává nic zadarmo, tragickomický, neuzavřený konec, v němž se rozzuřený dav občanů nedokáže dohodnout, co s lapeným vládcem udělá, dokonce nedopřává publiku ani finální katarzi. Makhmalbafův divák je tak nucen vytvářet si svůj postoj a rozvažovat smysl a účinek revoluce sám, což je v kontextu nedávného arabského jara velmi cenné. (02.08.2015)

Já mám pocit, že jsme se poprvé setkal s filmem, u kterého nevím, k jaké zemi ho mám přiřadit. Evidentně ho točil íránský režisér, ale na druhou stranu nevěřím, že by ho nepodpořil anglický kapitál. No a ten jazyk nepodobný Gruzii, ten mě vysloveně fascinoval, takže jsem byl vlastně matenka od začátku do konce. Nicméně film Prezident je pro mě první zkušenost s režisérem Mohsenem jako takovým a já ho tedy musím vysloveně kvitovat. Jedná se totiž o hodně zajímavý kousek, u kterého je jediný problém ten, že nevytváří takřka žádné emoce. Říkám takřka, protože místy by i něco měl, jenže toho je tak strašně málo, že to vlastně nestojí ani za popisek. Nutno dodat, že těžko se vytváří emoce k diktátorovi, který se čistě a jednoduše snaží přežít. Na druhou stranu si říkám, že realističnu se v tomto ohledu meze nekladou....Vše ostatní ale tento film zvládá, včetně závěru. A tak je tedy na Vás, na jakou frekvenci je naladěn Váš mozek, aby Vás zbytečně nezklamal tento kousek. Já spokojen byl, ale to svoje jsem si stihl už říct. (10.11.2015)

Jak chutná moc. Jak prezidentovi, všem okolo něj, ale taky vojákům a obyčejným lidem, když se k ní náhodou dostanou. V případě prezidenta a kluka taky o tom, jak neuvěřitelně můžete spadnout z výšky na hubu. Jejich "road movie" je naprosto úžasná, oba hlavní představitelé výborní. Magické jsou scény, kdy děda začne hrát na kytaru a kluk u toho tančí nebo klukovy vzpomínky na sladký život v paláci a taneční hodiny s Marií. I když byl prezident svině, držel jsem této dvojici palce až do konce, i když konec byl nevyhnutelný a logický. Ale prostě si mě za ty 2 hodky neuvěřitelně získali. SPOILER: Ve skutečnosti by dle mého názoru šel kluk s dědou na šibenici, ať už by tam kdokoliv vykřikoval humanistická hesla, dav by ho převálcoval. (12.11.2015)

"Kto do Teba kameňom, Ty do neho chlebom". Táto ústredná biblická téma sa nesie celým filmom a nastoľuje kontroverzné otázky násilia, pomsty, odpustenia a tolerancie. Makhmalbafovi sa podarilo veľmi výstižne túto tému rozpracovať na pozadí fiktívneho príbehu diktátora. Príbeh rozohráva dve polohy. Krutú rolu autokrata, ktorú však divák nemá možnosť precítiť, nakoľko je len sprostredkovaná. A druhú rolu empatického starého otca, ktorú sledujeme od začiatku do konca a preto vzbudzuje silné sympatie k diktátorovi ako k človeku bez ohľadu na to, aká temná je jeho minulosť. To bol zrejme aj zámer režiséra, ktorý snaží poukázať na to, že každý z nás je vo svojej podstate len zraniteľný človek. Predosiela, že násilie a pomsta plodia len ďalšie utrpenie a vytvárajú tak začarovaný kruh, v ktorom je ľudstvo uväznené už od nepamäti. Možno je na čase tento kruh konečne prelomiť. Veľmi silný odkaz v dnešnej dobe rastúceho násilia a nepokoja. (09.07.2016)

LFŠ15, uvaděč filmu uznal podobnost filmu s reálnou revolucí v Íránu. Sledujeme útěk muže a jeho asi 5-leteho vnuka před boriteli režimu. Divák je často v dilematicke situaci, co si o padlem prezidentovi myslet. Propojuje se tu osobnost vraha a citlivého dědečka. Nastoluji se otázky vypořádání s vrahy a jak nadále žít v porevoluční zemi. Zvláštní uznání patří hereckému výkonu malého vnuka, který vše vidí z čistě dětského pohledu a vážnost situace mu plně dochází až když téměř přichází o život. Slovo "komedie" bych z popisku filmu odstranila. (03.08.2015)