Den Trifidů

Boj o přežití v troskách lidské civilizace v technicky standardní sci-fi flákotě, která má s Wyndhamovým románem společné opravdu jen torzo. Psychologie byla odstavena na vedlejší kolej a vystřídalo ji zběsilé akční tempo, po neustále se měnících krajinách, s dostatečným spádem a několika výtečnými megalomanskými momenty (pád letadla, náraz vlaku). Za casting a zkomponovanou hudbu by si producenti zasloužili vytahat za uši, stejně jako za přílišný jekot ženského osazenstva v konfrontaci se zelenými vetřelci. Pokud divák zapomene na existenci „jiné“ verze, může se královsky bavit. (23.06.2005)

Den Triffidu je suverenne najslavnejsi roman spisovatela Johna Wyndhama z Velkej Britanie, a pozeram, ze talentovany, ale dost neznamy reziser Freddie Francis /Paranoiac 1963/ natocil o tom aj film, ktory sice behom desatroci brutalne zostarol, ale ma cosi do seba. Ide tu o triffidy, jedovate rastliny ktore utocia na ludi. Film zacina scenkou v nemocnici, potom sa rozbehol film. Trochu ma sralo, ze triffidy vedia hovorit, coz tento film dost zhodilo. Z uhla pohladu svojho vzniku maju triffidy dobre masky, takze vydalo na priemernu podivau . 55 % (15.10.2019)

Tři hvězdičky, když snímek budu brát jako dobové sci-fi. Jedna, pokud ho budu považovat za adaptaci skvělého Wyndhamova románu. Zase si někdo myslel, že stačí převzít pár postav, zápletku a tu omáčku kolem zahustit hollywoodskými klišé (ač je film britský). Vřele doporučuji přečíst si knihu a případně sehnat skvělý miniseriál BBC. Tam totiž najdete "ten pravý" Den trifidů. (11.03.2006)

Plakátové.info: POZOR PŘED TRIFFIDY….rostou…vědí…chodí….mluví….plíží se….a ZABÍJEJÍ!!!___Lkát nad tím, že starý monster-horror z naivní ´Zlaté éry sci-fi 50 a 60.let´ vykastroval literární předlohu Johna Wyndhama je jako posmívat se Seagalovi, že si nikdy nezahrál Hamleta. Prostě je to úplně zbytečné a kontraproduktivní. Britové i ve skromných podmínkách, kdy za nimi nestálo bohaté studio typu Universal, natočili levný horůrek, který vypadá dražší, než ve skutečnosti byl a i když už některé trikové scény hodně zestárly (pád letadla), o vyslovený průser se nejedná. Masky triffidů jsou na svoji dobu docela fajn a závěr v majákové věži obstojně graduje. Možná, že i k celkem přijatelnému výsledku přispěl i pomocný režisérský dohled legendy studia ´Hammer´ Freddieho Francise, jehož jméno se v titulkách neobjevilo. (09.12.2012)

Nebudu hanit speciální efekty - podle mého názoru je vzhled trifidů v tomto snímku solidní s ohledem k trikařským možnostem roku 1963, chodící rostliny nepůsobí vůbec směšně. Co ovšem působí směšně, je děj, jenž je jednak v mnoha scénách strašně naivní a nezáživný, ale navíc je i rozdělen do dvou paralelních vyprávění, které spolu vůbec nesouvisí. Celá dějová linie s Kieronem Moorem a Janette Scott byla přidána, aby byl snímek delší, a proto úplně odbíhá jiným směrem než novela Johna Wyndhama a fabuluje opravdu hloupý happyend. Co se týče věrnosti literární předloze a kvalitě vůbec, je o mnoho lepší britská minisérie z roku 1981. (16.02.2019)