Ostrí chlapci

Laurel, Hardy a záhada ztraceného pornofilmu. Gosling nikdy nebyl tak zábavný a zároveň tak neodolatelný. Jeho nihilistický soukromý detektiv je sice trochu imbecil a docela dost alkoholik, který si plete sen s realitou a „eunucha“ s „munichem“, ale když jej jednou za čas osvítí múza, jeho okolí na chvíli oněmí. Ve filmu šlapajícím hlavně díky slovním přestřelkám dvou až tří postav k něčemu podobnému logicky nedochází často, ale jsou to právě bezeslovné (splatter) slapstickové scény, které dokazují Blackovu rostoucí režisérskou suverenitu. K některým velmi vtipným situacím (např. hned úvodní scéna s řítícím se autem) nestrhává naši pozornost, nechává nás, abychom si je v záběru sami našli. Stejnou důvěru v divákův intelekt projevuje také při nečekaném zakončování očekávaných scén. Lidé umírají bez jakéhokoli varování, postavy se často zachovají s větší bezohledností nebo brutalitou, než jaká je v hollywoodských žánrovkách normou (nechybí ani násilí na dětech), případně učiní chybné nebo naprosto stupidní rozhodnutí a musí nést jeho následky. Zásadní odhalení jsou učiněna díky náhodě nebo nekompetenci postav, nikoli díky soustředěnému sběru a rozboru dat. Na Goslingovi a ostatních postavách vám bude záležet také zásluhou náhlých, ale přesvědčivých změn tónu. Black ví, kdy se hodí nasadit vážnou tvář a posílit tím náš soucit s hrdiny, zároveň ale téměř nemoralizuje, jakýkoli náběh k patosu nebo podřízení se požadavku na „backstory“ jednotlivých postav dokáže včas utnout (při vážném dialogu o hrdinství například jedna z postav bezostyšně zalomí) a jako náplast na deziluzivní (a tedy poctivě noirové) finále nabízí akorát hlášku „Aspoň, že už zase piješ.“ Vůbec mi nevadí, že Black od Smrtonosné zbraně píše v zásadě pořád totéž, komediální noirové detektivky o dvojici cynických kovbojů, kteří mají život na háku a jsou okolnostmi donuceni znovu se dát do kupy, pokud to bude nadále stejně zábavné a dost výrazně odlišné od zbytku hollywoodské produkce, která zatím – až na čestné výjimky (Deadpool) – podobně vyzrálou schopnost sebereflexe, která by zároveň nepřebila zájem o postavy, neprojevuje. Z komerčního hlediska budou Skvělí chlapi pro Blacka pravděpodobně jenom zanedbatelným intermezzem před rebootem Predátora. Z hlediska skýtané cinefilní slasti jde prozatím o film roku. 90% Více tady. (25.05.2016)

Buddy movie od Shanea Blacka je pojem, takže jsem si při sledování té poslední jen v duchu odškrtával jeden Blackův trademark za druhým. Je to sice trochu zmatené a akce je pomálu, ale Crowe a Gosling jsou dobrá dvojka, obzvlášť Gosling baví, scénář tradičně hýří nápady a vtipnými dialogy a zasazení do sedmdesátek je moc fajn. (09.06.2016)

Za oceánem frajer kvet, já všechno jsem mu žral. Cokoliv kdysi vyplodil, z toho jsem smíchy chcal. Ten borec s tváří kojence skvělý scénáře psal. On byl jako Skaut poslední, nikdo ho nestíhal. Léty však kolty vystřílel a navlhnul mu prach. Teď plácá sračky dementní, ze kterých jde až strach. Byl to Šejn, byl to Šejn. *** Ač Gosling s Vránou snaží se to hovno zachránit, já na pissálkovi vyčpělém nenechám suchou nit. Viděl jsem řvoucí logiku chcípat pod kopyty stád. Viděl jsem tumor debilní, co mě nepřestával srát. Z té pojebané grotesky já místy studem blil, a místy nudou usínal či utrpením vyl. Byl to Šejn, byl to Šejn. *** Čekal jsem mačo spektákl a dostal buzní řiť. Čekal jsem hlášky peprné, pak modlil se „Konci přijď!“. A že to bejval pistolník, co v očích měl chladnej cejn! Už ale přišel o koule, ten chcípák jménem Šejn. Byl to Šejn, byl to Šejn. Kdybych to předem nevěděl, zhnuseně bych se ptal, kdopak tu trapnou pičózu narychlo uplácal. Byl to Šejn, byl to Šejn … (01.08.2016)

Starsky & Hutch by Shane Black. What's not to love? Snad jen nepoměr mezi škorpící nahláškovanou buddy komediální linkou (dlouho jsem se v kině nesmál tak z plna hrdla) a regulérní kriminální linií z drsné školy, která je vyloženě do počtu, přitom se však dlouho dělá mnohem rafinovanější než jakou ve výsledku je a ve finále již vyloženě zdržuje. Čili jak po dějové stránce poněkud "skutek utek", tak po komediální nelze namítnout ani to nejmenší možné ň. A doufám v dvojku, těm dvěma to pospolu po stránce vzájemné chemie šlape natolik nebývale a unikátně (ostatně se přesvědčte sami), že by byl učiněný hřích jim nedat náležitý prostor. Nejlepší "blackovkou" roku je však i nadále Zootropolis. (24.05.2016)

Výborný mix 80s buddy movie a 70s neo-noiru. Akoby to vyzeralo, keby Pakula odskočil od paranoidného 70s thrilleru a o desať rokov neskôr by Shane Black radikálne prepísal scenár a nakrútil to po svojom. Skvelá oddychovka s vynikajúcim castingom a dobre napísanými postavami (chcem 80s spin-off s Holly!!!), no krkolomným scenárom plným deus ex machina zvratov. Ale humoru je tu požehnane a postavy tu umierajú jedna radosť. (06.11.2016)