Krajina smrti

V dobách ještě před tím, než se po roztomilém Novém Zélandu proháněli chluponozí hobitkové a do mechu chcala černá skřetí krev, kropili svou životně důležitou tekutinou tamní luhy a háje divocí maurové. Tito válečníci měli specifický styl boje. Nejdříve na sebe půl hodiny dělali dlouhý nos a pak si rozbili tlamy kriketovými pálkami. A teď k ději samotnému. V tomto surrealistickém snímku vše začíná aktem zneuctění předků, v tomto konkrétním případě jeden maur prostě posere nějaké lebky naházené v jeskyni. Vznikne z toho celkem vážný svár mezi dvěma kmeny, načež jeden pálkami umlátí ten druhý, ženám vycpe dělohy hlínou, mnohé ubité pozře apod., prostě klasika. Přeživší náčelnický synek s teprve malou pálkou se spojí s křovákem, který obývá právě tzv. Krajinu smrti. Tento udata s baňatým frňákem se chopí mladého válečníka a spolu utlučou pálkami v kriketu bez pravidel onen zákeřný kmen na útěku. To vše je hustě protkáno ukazováním dlouhých nosů, laškovným vyplazováním jazyků, šilháním, mrkáním a dalším všelijakým napodobováním opičích pohybů včetně tradičního gorilího bušení do prsou. A že to vypadá jako blbost? Nikoliv, je to celkem zábavná podívaná, jakou jste ještě nikdy neviděli. A to ani v Apocalyptu od Gibona... (22.08.2016)

Takový trošku umírněnější Apocalypto s primitivním přípěhem (který já rád) a řadou zbytečně kůl bitek (který já nerad). Ústřední drsno-arogantní maorskej hovnožroutí záporák s orlím nosem a pohrdavým úsměvem, byl prostě a jednoduše velkej šéf celýho bijáku. V momentech, kdy nás nesral svou přítomností na plátně, ztrácel film hned půlku kouzla. Zajímavý byly i momenty, kdy se tetovaní primitiové mlátili přiostřenejma pinpongovejma raketama a navzájem si vyhrožovali, kdo komu naplní břicha. Neskáču ale radostí do vzduchu, protože i mínusy jsou výrazný: Třeba nechápu proč byl mezi maorskejma bojovníkama nějakej pitomej běloch, co navíc předváděl béčkový bojový choreografie. Jakej význam mělo setkání s osamělou bojovnicí než že pan producent předved na plátně svou milenku? (Nejspíš). Davový bitky byly bohužel zcela amatérský, nezvládnutý a zbytečně "rádoby trendy". Ale jinak se na to koukalo docela příjemně... (16.10.2015)

Na môj vkus zbytočne príliš akčné, a nekonečné súboje zabrali asi tak trištvrte filmu. Aj keď na druhú stranu, to tradičné umenie boja bez moderných strelných zbrani mi príde naozaj obdivuhodné a výborne to umocnilo celú tú atmosféru bojov miestnych domorodých kmeňov. Čo sa týka kulís a kostýmov, bola to naozaj fantázia - čo sa však nedá povedať o dejovej stránke filmu, ktorá mala značne oslabenú zápletku... (08.05.2015)

Jsem na vážkách s hodnocením, ale vzhledem k tomu, že z obdobného subžánru jsem už delší dobu neviděl nic kvalitního přikláním se ke čtverce. Filmu se musí nechat osobitá atmosféra, krásná příroda, fajn vizuál, skvělí záporáci a hlavně syrovost, dravost a slušná brutalita. Akce mohlo být přece jen o něco více, ale stejně slušné. 70% (04.04.2015)

Děkuji tímto sám sobě, že jsem si tak skvěle poskládal topku, díky jejímuž silně nadprůměrnému hodnocení tento velmi chutný krvavý maorský biftek ani přes hanebně vegetariánské celkové hodnocení neunikl pozornosti mých chuťových buněk. Toto dokumentární videjko o ping pongu v původní verzi, než ho ukradli Číňani a zcela nevhodně jej doplnili o nepotřebné náčiní jako stůl a míček, je totiž vskutku výstavní! A mimochodem - netuším, ve kterém detenčním zařízení pro domorodé kanibaly tvůrci objevili ten úžasný exemplář masožravého primáta, ale tohoto mazlíka chci vidět ve všech budoucích dílech Expendables a v jakémkoliv Conanovi, který kdy spatří filmové plátno, neboť se zachmuřeným Cimmeřanem by byli dvojka doslova k sežrání. Totiž pardon, k sežírání - všech, co by jim přišli pod sekeru a pálku. (22.08.2016)