Mzda strachu

Studie charakterů jednotlivých aktérů trochu podmíněná dobou vzniku, naivita a hloupé činy zvláště jedné z hlavních postav jsou úsměvné, nicméně film, který si právem zaslouží být na hvězdném piedestálu, je dobrou hrou plnou nervy drásajících scén, kdy může nebezpečný náklad kdykoliv spustit lavinu smrti a akčním dobrodružstvím dobře technicky zvládnutým před i za kamerou. (10.07.2011)

Drsní chlapi za volanty náklaďáků až po okraj naložených nitroglycerinem na cestě plné nejrůznějších překážek k ropné věži č. 16. Po technické stránce bezchybné. Krásný výběr lokací a exteriérů. Sexy servírka Linda myjící podlahu. Náročná a frustrující jízda Až na krev. Postupné odkrývání charakterů a jejich strachu. Balvan uprostřed cesty. Naftové pole. O takovémhle filmu jsem vždycky snil. 90 % (20.12.2008)

Je pravda, že první polovina filmu obsahuje poněkud nudnější pasáž, kdy se toho moc zajímavého neděje. Tvůrci ale chtěli divákovi nabídnout, aby se vcítil do kůže tamních obyvatel, kteří žijí v opravdu nuzných podmínkách, dobrodruhů, kteří zde uvízli z nejrůznějších důvodů, práce skoro žádná, peníze docházejí, špína a hlad. Do toho se postupně seznamujeme s hlavními aktéry (čtveří zoufalých zachránců) z nichž každý je tak rozdílný, přesto spolu jdou do smrtícího kšeftu. Jakmile se vyjede s nitroglycerinem na korbě, započíná jízda hrůzy, kde každá chyba, každý otřes znamená téměř jistou smrt. Čeká na ně několik překážek, u některých proběhne změna charakteru a ve finále nás čeká i nemilosrdný závěr. Já nemám rád happyendy, takže za to dávám bodík navíc. Režisérova žena byla celkem pěkná, alespoň menší zpestření v té špinavé díře a svou postavu Lindy zahrála dobře. Lehce nadprůměrná záležitost, kterou určitě stojí za to vidět. Jen ten Dejdarův dabing barmana se mi tam moc nehodil a úsměvné bylo i praní prádla u vody, kdy běloch řekne černošce opice (to by dneska už neprošlo). 70% (22.02.2022)

Friedkinova verze, kterou jsem viděl první, zůstáva nepřekonaná. MZDA STRACHU je pro mě, stejně jako spousta filmů natočená do 60tých let, velmi tendenční. Prvky napětí na mě vůbec nefungovaly a nehty jsem si strachy rozhodně neukousával. V tomhle Friedkin zašel mnohem dál. Clouzotova verze mě zaujala hlavně dobrým vykreslením postav a několika skutečně silnými visuálními momenty (výbuch prvního náklaďáku, který Clouzot znázorní jen tlakovou vlnou, která Joovi sfoukne tabák z cigaretového papírku anebo scéna brození se v kaluži ropy), úplný závěr filmu mi přišel zase až příliš obrazný, ale budiž: myšlenka byla doručena. (15.12.2015)

Ja som taktiež váhal, v čom je tento film taký úžasný, keďže všetci vieme, že hlavný hrdina musí prežiť minimálne do poslednej päťminútovky a z čoho má potom prameniť ono napätie. Začalo naplno fungovať tak v tretej scéne, čiže asi neskôr, ako Clouzot zamýšlal, ale tento film je hlavne o sile priateľstva, o neľudskosti pracovných podmienok, čiže o tom, že mašinéria obrovského priemyslu musí ísť aj cez "priateľove nohy", nielen cez mŕtvoly. Úžasná atmosféra strednej Ameriky vyžaduje veľké plátno, alebo aspoň blue ray disk, ja som sa bohužial uskromnil s menej kvalitným formátom a urobil som veľkú chybu. Pokiaľ si dobre pamätám Friedkinov remake, ten bol akýsi subtilnejší a uzavretejší, možno aj lepší, ale to by som ho musel vidieť znova a mám na to po tomto filme veľkú chuť. Takýto poriadny chlapský film padne v dnešnej hipster dobe, keď nedokážete odhadnúť sexuálnu orientáciu mužov, neuveriteľne vhod. Preto dávam plný počet, inak asi za štyri. (12.06.2013)