Drahá neznámá
Chère inconnue
I Sent a Letter to My Love
I Sent a Letter to My Love
Réžia:
Moshé MizrahiKamera:
Ghislain CloquetHudba:
Philippe SardeHrajú:
Simone Signoret, Jean Rochefort, Delphine Seyrig, Geneviève Fontanel, Dominique Labourier, Madeleine Ozeray, Marius Laurey, Gilette Barbier, Pierre Gallon (viac)Obsahy(1)
Invalidní muž středního věku nevědomky začne osamělou korespondenci se svou vlastní neprovdanou sestrou, která se o něj celý život stará. Jak jí píše víc a víc, začíná se zamilovávat, a ona, protože ví, že je to její bratr, kdo píše, objevuje jeho novou, něžnou stránku. Problémy však nastanou, když ji požádá o osobní setkání... (HonzaBez)
(viac)Recenzie (12)
Starnúci súrodenci, brat na vozíčku a slobodná sestra starajúca sa celoživotne oňho aj celú domácnosť, žijú v dome na morskom pobreží, majú sa radi, netrpia hmotným nedostatkom, no v citovej oblasti obaja strádajú. Záchranou je im v dobe predinternetovej denná tlač a poštová služba. Viac neprezradím, len že sa jedná o excelentne zahranú a vypointovanú komornú drámu, kde okrem dojemných momentov podporujúcich slzotvorbu nechýba ani jemný humor, napríklad v podobe staropanenského poste restante klubu. Za päť roztrhaných ešte teplých chlebov. (veľká vďaka Willymu Kufaltovi za zaradenie do premietania) ()
Drahá neznámá mě dostala emocionálně do kolen. Po celou dobu filmu jsem nevěděla, koho více z těch dvou sourozenců mám vlastně litovat. U každého bylo plno důvodů. Byl to herecký koncert Signoret i Rocheforta a moc jsem si je užívala. I když Louise měla naprosto šílený až nebezpečný nápad, rozuměla jsem mu, a závěr filmu byl prostě úžasný, smířlivý, přirozeně dojemný. ()
Drahá nikoliv neznámá, ale nepoznaná Simone Signoretová se mi v dalším snímku VRK představila v perfektním tandemu s Jeanem Rochefortem, kterého jsem v hlavní roli viděla jen v komedii Záletník. Laskavý i poněkud trpký příběh obětavé sesterské péče o invalidního bratra odehrávající se na samotě kdesi na rozbouřeném bretaňském pobřeží. Simone se zde představuje jako Louise, stárnoucí sestra ubitá nekončící nedoceněnou péčí (jen kdysi měla během vylodění spojenců avantýru), která si podá inzerát k seznámení a také si pořídí své první kalhoty. Bratr Gilles pak všechny své chlapské tužby skrývá pod skořápkou sžíravé ironie. A na Louisin inzerát nečekaně odpoví… Sourozenecké hašteření (a zároveň velkou lásku dvou opuštěných bytostí) doplňuje mně dosud neznámá Delphine Seyring jako pekařka Yvette. Dopustím se klišé, ale byla jsem svědkem velkého hereckého koncertu, a je-li pravda, že si protagonisté lidsky nesedli, tak i maximální profesionality. ()
Simone Signoretová a Jean Rochefort patří k mým oblíbeným už dlouhá léta a opětovně potvrdili, že dokážou zahrát cokoli a zcela podmanivým způsobem.. Příběh dvou stárnoucích sourozenců mě chytil hned od začátku, žít ve společné domácnosti s tělesně postiženým človíčkem není nic jednoduchého, stejně tak jsem chápala, že by bylo zapotřebí k životu ještě i jiných lidí, ne jen sestru/bratra.. Moc pěkné komorní drama, stálo to za to vidět, posílám poděkování Willymu.. ()
"Copak není na téhle zemi nějaká žena se srdcem Popelky, opuštěná duše, snící o hodném klukovi." Postava Simone Signoret, postarší svobodná žena starající se vzorně celý život o svého invalidního bratra, takovou opuštěnou duší vlastně je. Proto ten inzerát, a proto to "divadlo" s Beatrice Dechamps, které Luisa až do samého konce bezostyšně hraje, ač možná sama neví proč. V tom příběhu Luisina vztahu ke svému bratru zůstane na konci možná něco nevyřčeného. Pohledy, které si ti dva v samém závěru vymění, jsou však silnou a dojemnou tečkou. Kromě skvělého herectví obou hlavních protagonistů (Jean Rochefort umí být i vtipně ironický), musím ocenit též velmi příjemně melancholickou klavírní hudbu, která můj již tak silný dojem z tohoto filmu jen dále umocnila. ()
Zaujímavosti (3)
- Zatímco vztahy mezi Jeanem Rochefortem (Gilles Martin) a Simone Signoret (Louise Martin) byly při natáčení velmi složité – herec v roce 2007 prohlásil, že podle jeho názoru se Signoret od třetího dne natáčení chovala tak, že se „nenáviděli“ a dva měsíce spolu nemluvili – Simone Signoret navázala přátelství s Delphine Seyrig (Yvette), což zřejmě Yvese Montanda (manžela Simone) rozčílilo, zejména poté, co byla nominována na Césara za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli místo Signoret. (classic)
- Film se natáčel ve francouzských městech Quimper, Douarnenez, Sainte-Anne-la-Palud, Plonevez-Porzay a Châteaulin ve Finistère. (classic)
- Snímek byl začátkem 80. let zakoupen do československých kin, tehdejší Ústřední půjčovna filmů k němu vytiskla a rozeslala plakáty, ale na plátna se film nikdy nedostal, zřejmě kvůli herecké účasti Simone Signoret (veřejně nesouhlasící s okupací ČSSR v roce 1968). K vidění u nás nebyl ani na VHS, DVD, v televizi nebo na některé z filmových akcí. (charles3)
Reklama